Její portrét Mozarta najdete i na čokoládě. Sladký život ale neměla. Osudové ženy: Barbara Krafftová

19. říjen 2019

Matka samoživitelka a autorka nejslavnějšího Mozartova portrétu se s Mozartem nikdy nesetkala. Dokudrama s Hanou Maciuchovou, Dalimilem Klapkou nebo Vladimírem Javorským. Hovoří badatel Zdeněk Geist.

Host: Zdeněk Geist
Účinkují: Hana Maciuchová, Petra Hřebíčková, Dalimil Klapka a Vladimír Javorský
Připravili: Ivana Chmel Denčevová, Hynek Pekárek
Zvuková spolupráce: Jiří Pochvalovský
Hudba: Antonín Schindler
Režie: Michal Bureš
Premiéra: 19. 10. 2019

„První a nadlouho taky jediná doložená profesionálně působící malířka“ Barbara Steinerová se narodila v roce 1764 v Jihlavě. Tam totiž zrovna pracoval její otec, vídeňský dvorní malíř Johann Nepomuk Steiner. Ona sama studovala malířství na vídeňské akademii.

„Madam Krafftová ovládá umění a má k tomu velké nadání, věrně zachytit podobu malovaného. Nepokazí žádný portrét. Maluje navíc s velkou lehkostí. Dokázala nedávno namalovat čtyři portréty na jeden obraz za dvě hodiny. Její malířský způsob je mužsky odvážný. Tvoří pastelovými širokými tahy. Žádná žena před ní nemalovala tak skvěle,“ psalo se o ní.

Samoživitelka se dvěma dětmi

Žila a pracovala hlavně v Salzburku, kam se přestěhovala po svatbě s lékárníkem Josefem Krafftem. Působila i v Praze nebo v Jihlavě, ale když se jí manželství ve 39 letech rozpadlo, vrátila se i se dvěma dětmi do Salzburku sama. Jako samoživitelka to v tehdejší době neměla jednoduché – ani společensky, ani materiálně.

„Navíc v době, kdy se napoleonská vojska přelévala mimo jiné taky přes Salzburk. Nicméně Barbara Krafftová byla velmi sebevědomou ženou, obchodně i umělecky zdatnou, a dokázala se i v těchto podmínkách uplatnit,“ popisuje badatel Zdeněk Geist.

Přesvědčila i Mozartovu sestru

Právě to jí přineslo možnost namalovat svůj nejslavnější obraz. Portrét Wolfganga Amadea Mozarta si u ní objednal vídeňský milovník hudby, libretista a hudební organizátor Joseph von Sonnleithner.

Autorka nejslavnějšího Mozartova portrétu se s Mozartem nikdy nesetkala

Muž, který ve Vídni založil Společnost přátel hudby, si totiž zakládal na své sbírce portrétů slavných komponistů. Mozart, který byl už 28 let po smrti, mu v ní chyběl. Požádal tedy Mozartovu sestru Nannerl o poskytnutí tří Mozartových podobizen, podle kterých by Krafftová mohla pracovat.

Její působení jako velmi sebevědomé úspěšné malířky v době, kdy vůbec nebylo pro ženy lehké se v uměleckém prostředí prosadit, podle Geista přesvědčilo i Mozartovu sestru, aby malířce vyšla vstříc. „Krafftová tak dala Mozartovi živou tvář, čímž zprostředkovala jeho podobu i pro další generace.“

Nejpoužívanější a nejprodávanější

Její portrét Mozarta dnes najdete na množství nejrůznějších tiskovin, na obalech hudebních nosičů, ale především na slavných Mozartových koulích, vyráběných právě v Salzburku. „Není jediným. Ale je jedním z nejpoužívanějších a nejprodávanějších,“ upřesňuje Geist.

Autorka nejslavnějšího Mozartova portrétu se s Mozartem nikdy nesetkala, i když žili ve stejném městě. Poslední čtyři roky života strávila Krafftová v Bavorsku, kde jako malíř a litograf působil i její syn. Stejně jako její otec byla zvolena členkou vídeňské Akademie umění.

Spustit audio

Související