Jan Hanák, Jan Gogola ml.: Poločas věčnosti
„My jsme se líbali pořád. Aj venku. A v nemocnici do posledního dňa. Jak tak mohli druzí byt, bez toho?“ Poznamenává paní Novotná o svém šedesátiletém manželství. Mezní partnerské situace jako příležitost k úvaze nad tím, jestli dokážeme skloubit víru v sebe s vírou v to, co nás přesahuje. Jak být v dnešní tekuté době spolu? Kněz Honza zve Honzu volnomyšlenkáře na návštěvu k lidem, jejichž životní příběhy jsou svědectvím zápasu o štěstí mezi světem osobním a nadosobním.
Čtvrtá návštěva nazvaná Poločas věčnosti celou sérii Poločasy již svým titulem příznačně uzavírá. Ocitáme se v kuchyni hanáckého venkovského stavení, u stolu s paní Novotnou, její dcerou a s manželem vnučky, která se setkání kvůli nemoci nemohla zúčastnit. Zároveň se ovšem nacházíme u stolu z jiného času, a to v polovině minulého století, kde často intimní vyprávění paní Novotné začíná rázovitým popisem toho, v jak tvrdých až dramatických sociálně-politických podmínkách se tehdy žilo. Jak hlásili soudruzi z vesnice v místním rozhlase, kdo bude viset nebo jak se chodilo na rodinný výlet tak leda s motykou na pole a jaký vliv měly tyto reálie i na podobu tehdejších i následných partnerských vztahů.
Historie vesnice se zde prolíná s historií manželů Novotných, které nakonec ani smrt nerozdělila a to navzdory tomu, že počátek jejich vztahu byl duchem doby poznamenán. Pan Novotný, který před pár lety zemřel, totiž žije nadále nejen v srdci jeho ženy, ale spolu s ní také ve vědomí potomků a to způsobem, který jim napomohl mimo jiné k tomu, aby se vyrovnali i snad s nejtěžší možnou životní zkouškou. Ostatně leitmotivem celého tohoto dílu je východisko, že i smrt jako taková může být poločasem a tedy nikoliv koncem, nýbrž proměnou. A přesvědčivým zpřítomněním tohoto vztahu ke světu je díky otevřenému a situačnímu podání odžitých zkušeností právě svědectví rodiny paní Novotné.
Vnímavou, ale také pochybovačnou, dvojici hostů tvoří na první pohled nesourodá autorská konstelace tvořená knězem Hanákem a volnomyšlenkářem Gogolou. Ti se ovšem rozhodli pro společné dílo právě z důvodu této postojové rozdílnosti. Chtějí tím totiž demonstrovat nejen schopnost být v dnešní osobně i společensky rozpolcené době navzdory jinakosti spolu, ale jde tady také o to, že právě prostřednictvím odlišnosti má smysl se potkávat, jestliže nemíníme žít už jen prožité.
Gogola vnímal tuto spolupráci jako prověření toho, kdy se požadavek osobní svobody může stát neschopností zažívat nadosobní hodnoty, pro Hanáka zde šlo zase o výzvu stanout tváří v tvář situacím, které můžeme z hlediska křesťanského systému hodnot považovat za hraniční. Kromě jiného se tak přitom ukázalo, že svět zdánlivě konzervativní může mít s životem liberálním společného více, než se na první pohled jeví. A posluchač, ať už věřící či ateista, má díky těmto autorským perspektivám možnost přemítat nad tím, jakým způsobem skloubit svobodu a řád tak, aby člověk dokázal žít v dlouhodobých vztazích, které naplňují, aniž by byly vycpané něčím formálním. Z jedinečné povahy natočených osudů přitom vyplývá, že se zde nejedná o ambici předložit manuál na život, nýbrž představit ambivalentní životní zkušenosti jako přihrávky k úvaze nad tím, jakou životní roli může v mezilidských vztazích hrát každý z nás.
V jednotlivých dílech této série se jeho aktéři vztahují k zásadní životní proměně, která je vždy okamžikem poločasu: něco jsme zažili a něco jiného nás očekává. Hanák s Gogolou nás berou na návštěvy intenzivních příběhů o podobách různých poločasů s jednou otázkou: jak zažít a přežít změnu.
Související
-
Jan Hanák, Jan Gogola ml.: Poločas návratu. Mladí manželé v mezní partnerské situaci
„Pak druhý den mně Hanka řekla, že je těhotná. Nebyl jsem z toho nadšenej. -A cos mně odpověděl na to: ´Tak to je v ....´“ Poznamenávají mladí manželé Vašek a Hanka.
-
Poločas změny. Mentální detektory ve službách archeologie jednoho vztahu
Mirek (61) a Míša (36) v dokumentu o mezní partnerské situaci jako příležitosti k úvaze nad tím, jestli dokážeme skloubit víru v sebe s vírou v to, co nás přesahuje.
-
Poločas samoty. Jak být v dnešní době spolu? První dokument ze čtyřdílné série Poločasy
Kněz Honza zve Honzu volnomyšlenkáře na návštěvu k lidem, jejichž životní příběhy jsou svědectvím zápasu o štěstí.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
