Jan Hanák, Jan Gogola ml.: Poločas návratu

Mezní partnerské situace jako příležitost k úvaze nad tím, jestli dokážeme skloubit víru v sebe s vírou v to, co nás přesahuje. Jak být v dnešní tekuté době spolu? Kněz Honza zve Honzu volnomyšlenkáře na návštěvu k lidem, jejichž životní příběhy jsou svědectvím zápasu o štěstí mezi světem osobním a nadosobním.

Třetí návštěva

Odehrává se na místech dvou událostí. Dominantní je povídání s Hankou a Vaškem v jejich bytě, se žvatlající dcerou Evičkou a s kvílivým novorozencem Jeníkem. Do tohoto domácího rozhovoru vstupuje pozdější křest Jeníka s kázáním Jana Hanáka a se zpěvy v podání i samotného Vaška. Obě situace se významově doplňují či se naopak ocitají v kontrastu, který umocňuje gradující napětí vyprávění. 

Dobrá vůle: Poločas návratu (ilustr. foto)|foto: Jan Hanák

Pohnutá minulost vztahu Hanky a Vaška přitom představuje hraniční životní zkušenost nejen v souvislosti s manželstvím, ale u Vaška šlo také o zatěžkávací zkoušku jeho víry. Intenzita rozjitřujícího příběhu průběžně stoupá s narůstající otevřeností obou aktérů. Jejich vzpomínky jsou natolik živé a jejich vzpomínání natolik expresivní, až se z ohlédnutí do minulosti stává pokračování tehdejšího dění. A v něm, podobně jako je tomu i v ostatníh dílech, hraje svoji podstatnou roli také kněz Jan Hanák.

Ten tvoří s volnomyšlenkářem Janem Gogolou ml. na první pohled nesourodou autorskou dvojici série Poločasy. Pro spolupráci se ovšem oba rozhodli právě i z důvodu světonázorové rozdílnosti. Chtějí tím totiž demonstrovat nejen schopnost být v dnešní osobně i společensky rozpolcené době navzdory jinakosti spolu, ale jde tady taky o zpřítomnění situace, že to může být právě odlišnost, prostřednictvím které má smysl se potkávat, jestliže nemíníme žít už jen to prožité.

Hraniční hodnoty

Gogola vnímal tuto spolupráci jako prověření toho, kdy se  požadavek osobní svobody může stát neschopností zažívat nadosobní hodnoty, pro Hanáka zde šlo zase o výzvu stanout tváří v tvář situacím, které můžeme z hlediska křesťanského systému hodnot považovat za hraniční. Kromě jiného se tak přitom ukázalo, že svět zdánlivě konzervativní může mít s životem liberálním společného více, než se na první pohled jeví.

Dobrá vůle: Poločas návratu (ilustr. foto)|foto: Jan Hanák

A posluchač, ať už věřící či ateista, má díky těmto autorským perspektivám možnost přemítat nad tím, jakým způsobem skloubit svobodu a řád tak, aby člověk dokázal žít v dlouhodobých vztazích, které naplňují, aniž by byly vycpané něčím formálním. Z jedinečné povahy natočených osudů přitom vyplývá, že se zde nejedná o ambici předložit  manuál na život, nýbrž představit ambivalentní životní zkušenosti jako přihrávky k úvaze nad tím, jakou životní roli může v mezilidských vztazích hrát každý z nás.

V každém dílu této série se jeho aktéři vztahují k zásadní životní proměně, která je vždy okamžikem poločasu: něco jsme zažili a něco jiného nás očekává. Hanák s Gogolou nás berou na návštěvy intenzivních příběhů o podobách různých poločasů s jednou otázkou: jak zažít a přežít změnu.