Jan Hanák a Jan Gogola ml.: Poločas samoty

3. listopad 2018
Dobrá vůle: Poločas samoty (ilustrační foto)

Jak být v dnešní době spolu? Tomu se věnuje čtyřdílný cyklus rozhlasových dokumentů. Kněz Honza zve Honzu volnomyšlenkáře na návštěvu k lidem, jejichž životní příběhy jsou svědectvím zápasu o štěstí. Připravili Jan Hanák a Jan Gogola ml.

"Není to správný, já si to uvědomuju. Ale neudělat to, nebylo by to. Jezdí na kole jako Chiron, je hrozně šikovnej. Nebyl by. Co bych měla jako udělat?," poznamenává pětačtyřicetiletá svobodná matka a gynekoložka v úvodním dílu série Poločasy, která rozkrývá mezní partnerské situace jako příležitost k úvaze nad tím, jestli dokážeme skloubit víru v sebe s vírou v to, co nás přesahuje.

První návštěva nazvaná Poločas samoty se nejprve odehrává v bytě ženy, která žije se svými nejbližšími v neobvyklé vztahové konstelaci. V otevřené a zároveň intimní výpovědi hlavní postavy tohoto dílu se dozvídáme o příčinách jejích partnerských anabází ústících v osamění a také o tom, jaké řešení na cestě z této samoty nakonec zvolila. Nejednoznačné a naléhavé vyznění má přitom i její reflexe vlastní gynekologické praxe jako věřící lékařky.

Dobrá vůle: Poločas samoty

Posléze se ocitáme na výletě žen, rovněž doktorek, a jejich dětí neboli ve společenství, kam dlouhodobě patří také ústřední protagonistka. Jedná se o ženy rozvedené a setkání s nimi je příležitostí zamyslet se nad partnerskými vztahy v dalších konkrétních i zobecňujících souvislostech. Také jejich svědectví o prožité zkušenosti má výrazně osobní charakter, jde o místy až bolestnou bilanci, ze které ovšem zároveň vyplývá možnost jak životní krizi zpracovat a řešit.

Otázky nicméně přetrvávají

A to zjevné i tušené. Ty explicitní klade na první pohled nesourodá autorská dvojice tvořená knězem Hanákem a volnomyšlenkářem Gogolou. Ti se ovšem rozhodli pro společné dílo právě z důvodu této postojové rozdílnosti. Chtějí tím totiž demonstrovat nejen schopnost být v dnešní osobně i společensky rozpolcené době navzdory jinakosti spolu, ale jde tady taky o zpřítomnění situace, že to může být právě odlišnost, prostřednictvím které má smysl se potkávat, jestliže nemíníme žít už jen to prožité.

Gogola vnímal tuto spolupráci jako prověření toho, kdy se  požadavek osobní svobody může stát neschopností zažívat nadosobní hodnoty,  pro Hanáka zde šlo zase o výzvu stanout tváří v tvář situacím, které můžeme z hlediska křesťanského systému hodnot považovat za hraniční. Kromě jiného se tak přitom ukázalo, že svět zdánlivě konzervativní může mít s životem liberálním spoleného více, než se na první pohled jeví. A posluchač, ať už věřící či ateista, má díky těmto autorským perspektivám možnost přemítat nad tím, jakým způsobem skloubit svobodu a řád tak, aby člověk dokázal žít v dlouhodobých vztazích, které naplňují, aniž by byly něčím formálním vycpané. Z jedinečné povahy natočených osudů přitom vyplývá, že se zde nejedná o ambici předložit  manuál na život, nýbrž představit ambivalentní životní zkušenosti jako přihrávky k úvaze nad tím, jakou životní roli může v mezilidských vztazích hrát každý z nás.

V každém dílu této série se jeho aktéři vztahují k zásadní životní proměně, která je vždy okamžikem poločasu: něco jsme zažili a něco jiného nás očekává. Hanák s Gogolou nás berou na návštěvy intenzivních příběhů o podobách různých poločasů s jednou otázkou: jak zažít a přežít změnu.  

Spustit audio
autor: Jan Hanák

Související