Jan Beneš: Severočeské nářečí, ju?

Severní Čechy. I kraj pod Krušnými horami má své jazykové zvláštnosti. I když jeho obyvatele nepoznáte sice hned podle sluchu jako třeba Hanáky nebo Ostraváky.

Když jsem se před bez mála 20 lety přestěhoval z Prahy na severozápad Čech, nečekal jsem, že se tady setkám s češtinou, která mne bude doslova tahat za uši. Dialekt typický na Plzeňsku, Brněnsku a Ostravsku je všem celkem dobře známý.

Možná ale nejednoho posluchače překvapí, že i kraj od Kadaně po Děčín má svá jazyková specifika. Tak například: Pokud chci mluvit o počítači nebo botách, které patří Pavlovi, téměř všude v Čechách se říká „Pavlův počítač“ a „Pavlovy boty“. V severozápadních Čechách je ale zažité jiné skloňování, a sice „Pavlovo počítač“ a „Pavlovo boty“.

Už dlouhé roky se dohaduji s lidmi, když se bavíme o škole v přírodě. Spory se netýkají vzpomínek a prožitých rošťáren, ale toho, jestli jsme jezdili NA školu v přírodě, což tvrdím já anebo DO školy v přírodě, jak říkají lidé na Teplicku, Ústecku i Mostecku.

V křížovkách máme často za úkol vyplnit hovorový souhlas na dvě písmena. Většina z nás by asi napsala JO. Pokud by autor křížovky pocházel ze severozápadu republiky, zcela jistě by správná odpověď nebyla JO ale JU.

A ještě jedna zvláštnost spojená s jazykem, a to doslova. Ten váš by si totiž zcela jistě pochutnal na specialitě s názvem Lutenice. Neznámé slovo označuje pomazánku z brambor, cibule, koření a kečupu. Výborná je na topinky a nikde jinde v Čechách ani Moravě ji nekoupíte.

A pokud si chcete koupit jednu nožičku párku, stačí v obchodech na Ústecku nebo Teplicku prodavačku požádat o „půlpárek“. Dobrou chuť.

autor: Jan Beneš
Spustit audio

Související