„Lepkem se nepřirozeně přejídáme,“ varuje Petr Havlíček. Můžete se k nesnášenlivosti lepku projíst?
Nutriční hodnota ale u bezlepkových výrobků značně kolísá. Proč? A proč jsou tak drahé?
Lepek je bílkovina, která se nachází v některých obilovinách. Některým lidem může způsobovat problémy, ať už jde o celiakii, nebo dokonce alergie. Jak je možné, že je člověku nesnášenlivost lepku diagnostikována až třeba po 40? „Příčin může být celá řada,“ upozorňuje na Dvojce Petr Havlíček.
„Třeba špatná střevní mikroflóra, zvýšená propustnost střeva. Do krevního řečiště se dostávají delší fragmenty bílkovin a imunitní systém na to reaguje tvorbou protilátek a vznikem problému. Může to být přehnaná reakce imunitního systému na základě vysoké konzumace těchto výrobků.“
Tolik lepku se nikdy nejedlo
V minulosti se rozhodně nejedl lepek 5x denně, v každém jídle. „Hlavní zdroj lepku, pšenice, se stala globální surovinou. Je to nejčastější obilovina. Nějak jsme zapomněli na to, že se v minulosti pěstovali i jiné, nutričně hodnotnější, některé navíc i přirozeně bezlepkové,“ vysvětluje Havlíček.
„Dostáváme se do fáze, kdy se zcela nepřirozeně lepkem přejídáme. A organismus to může dát najevo. Ale tohle je zjednodušení. Těch příčin, jak už jsem řekl, může být celá řada.“ Na trhu je dnes celá řada různých druhů pečiva bez lepku.
Nutriční hodnoty gluten free výrobků
„Jejich nutriční hodnota ale velmi kolísá v závislosti na surovině.“ K jejich přípravě se totiž používají jak přirozeně bezlepkové suroviny, tak proteinované škroby, které pocházejí z původně lepkových surovin. Proč je jejich cena tak vysoká ve srovnání třeba s běžným chlebem?
„Pšeničná mouka dobře kvasí i kyne. Chleba vykyne za hodinu, kvašení je na dvanáct hodin. I když já osobně bych preferoval chléb kvašený, ekonomika tu převážila nad kvalitou. U bezlepkových chlebů je s tímhle problém. Cena narůstá, protože se musí použít i jiná technologie. Roli hraje i aktuální módní trend. Máme tržní hospodářství.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.