Jak vypadá štědřenec a proč mu upíráme pojmenování zlatý déšť
Kdo si hodlá zahradu obohatit o štědřenec, dobře udělá. Dlouhé hrozny žlutých květů vytvářejí doslova oslňující zlatý déšť. U vzrostlé dřeviny je efekt až ohromující.
Zlatý déšť čili štědřenec má svůj lidový název převzatý z němčiny: der Goldregen. Ovšem v Česku se pojmenováním častěji a nepřesně označuje jiný keř: zlatice z rodu Forsythia.
Štědřenec odvislý (Laburnum anagyroides)
Patří mezi nejkrásnější keře. Statné, opadavé, vícekmenné keře nebo menší stromy mají hladké, beztrnné větve se zelenou na letorostech a s šedohnědou borkou na starších kmíncích. Opravdový zázrak jsou však efektní motýlovité, zlatožluté květy vyrůstající v převislých hroznovitých květenstvích dlouhých až 30 cm (u kultivaru L.x watereri "Vossii" dosahuje květenství délky dokonce až 50 cm a hrozen má až 80 květů). Hlavní doba kvetení je druhá polovina května.
Plody
Jsou to zelené tenké zaškrcované lusky 5 – 8 cm dlouhé, stříbrně chlupaté s úzkým křídlatým okrajem. Ale pozor! Všechny části rostliny jsou jedovaté, zvláště lusky se semeny.
Jak ho pěstovat?
Volíme slunné až polostinné místo, ve stínu štědřenec špatně kvete. Roste v každé zahradní, středně těžké, propustné, na vápník bohatší půdě. V příliš tuhých zimách ve dřevě namrzá, ale z nepoškozené části rychle znovu doroste. Sázíme mladé rostliny se dvěma až třemi výhony nejlépe pěstované v kontejneru. Vysokokmenné stromky štědřence s kmenem vysokým až dva metry, dvakrát až třikrát přesazované, vysazujeme zásadně s dostatečně velkými zemním balem a s co nejméně poškozenými kořeny.
Řezání
Štědřence řežeme v prvních dvou letech, abychom vytvarovali korunu, pak už, pokud to není nutné, neřežeme vůbec.
Další podrobnosti o štědřenci najdete v internetovém Receptáři na webu www.iReceptar.cz
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.