Jak to vidí Vladimír Beneš - 24.9.

moderátor
--------------------
Po čase a po prázdninách je u nás hostem přednosta Neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze profesor Vladimír Beneš. Dobré dopoledne.
Prof. Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze
--------------------
Dobré ráno.
moderátor
--------------------
Pane Beneši, stačil jste před léto to, co jste chtěl?
Prof. Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze
--------------------
To nestačím nikdy. Kdybych stíhal to, co bych vždycky chtěl, tak bych asi potřeboval dvakrát tolik času, ale když si to člověk do určité míry prioritizuje, to hlavní, tak to hlavní jsem stihl.
moderátor
--------------------
A to hlavní bylo odpočinout si?
Prof. Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze
--------------------
Ne, to hlavní jsou asi přednášky a sjezdy na podzim si připravit a ...
moderátor
--------------------
No to jste mě překvapil. Já jsem čekal nějaké hmyzí zážitky, cestování ...
Prof. Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze
--------------------
To byl červen.
moderátor
--------------------
Červen?
Prof. Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze
--------------------
To byl červen, to byl červen a to už je tak dávno, že už si to ani pomalu nepamatuju.
moderátor
--------------------
No, tak chtěl jsem se zeptat, co nového v Mexiku.
Prof. Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze
--------------------
V Mexiku stále krásně, stále hezky, stále stejně příjemně, tak jako to bylo, když jsem tam byl předtím. A pomalu, ale jistě se z toho stává taková země, kterou jsem si zamiloval a kam určitě se ještě vrátím.
moderátor
--------------------
No, my vám to přejeme. Stihl jste přes léto sledovat také, co se děje na naší politické scéně? Zformovala se nám vláda, plánuje reformní kroky, mluví nahlas třeba o tom, jak se bude dál ubírat resort zdravotnictví. Věnoval jste tomu nějaký čas?
Prof. Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze
--------------------
No, já jsem tomu věnoval dokonce ne kus té dovolené, ale tu dovolenou jsem si naplánoval tak, abych ještě stihl zavolit. Takže jsem jel ihned po volbách a samozřejmě že to v současné době sleduji, protože ty změny, ke kterým by mělo dojít nebo mohlo dojít, tak doufejme, že se rozběhnou svým způsobem co nejdříve.
moderátor
--------------------
Tak pojďme na to zdravotnictví. To zajímá vás, protože pracujete v oboru, a naše posluchače, protože často chodí k lékaři. Přidal jste se k protestu? Desetitisíce pracovníků veřejného sektoru 21. září, byť jen symbolicky myšlenkou?
Prof. Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze
--------------------
Ne, ne, ne. Asi kdyby byla nějaká demonstrace proti, tak k té bych se přidal, ale k takovéhlemu protestu se přidat nelze, protože přeci jenom asi jsme chudý stát a asi je potřeba opravdu do určité míry ty finance dát dohromady, takže uskrovnit se musí každý. A i když se člověk nerad uskrovní a nerad přijde, dejme tomu, o část platu, tak svým způsobem chápu, že je to nezbytné. A snad až na to, že se to dá dělat nějak citlivěji, tak si myslím, že je to potřebné a tudíž s těmi odboráři souhlasit nemohu.
moderátor
--------------------
Souhlasíte ..., nesouhlasí s odboráři?
Prof. Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze
--------------------
Ne, ne.
moderátor
--------------------
Co si myslíte, co si myslíte o tom, že by se měli uskrovnit tedy i ti lékaři? Například když se dívám do zpráv na různé reakce, tak kupříkladu místopředsedkyně Odborového svazu zdravotnictví Dagmar Žitníková říká: "Plat 14 tisíc pro doktora je výsměch." Má se šetřit až takhle?
Prof. Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze
--------------------
Ne, tady zase já s tou paní souhlasím, že ten plat je výsměch. Tam je výsměch zejména v platech pro mladé lékaře. Nikde se svým způsobem neřekne, že ve skutečnosti všichni ty lidi mají platy dva. Jeden plat mají za to, co dostanou za pracovní dobu, a druhý plat mají za to, co dostanou za to, co slouží. Časově je to obvykle zhruba stejně, takže to je 180 hodin plus 180 hodin. A teprve zásluhou součtu těhle těch dvou platů si ti lidé dokážou vydělat tolik, že alespoň uživí rodiny. To jsou plně kvalifikovaní odborníci kolem 40 let, obvykle se dvěma dětma. A když domu přinesou 30, 35 tisíc, tak opravdu to asi není dost. A pokud-li budou mít jenom ten svůj základní plat, tak opravdu se uživit nemůžou. Takže v tomhle tom obecným, řekl bych, duchu, by člověk s těmi odbory souhlasit asi mohl, ale nemůžu s nimi souhlasit v tom duchu, v kterým to chtějí jakoby pro všechny, protože všechno by mělo být trošku nějak vyvážené, balancované a při tom, jak máme nastaven ten systém u nás, tak je jasný, že nemůžeme mít na to, abysme všem mohli poskytnout všecko zadarmo a abychom k tomu ještě mohli zaplatit ty doktory.
moderátor
--------------------
No právě, ale jak to udělat? Odbory říkají, že hrozí, že zdravotnický personál bude hromadně odcházet na soukromé kliniky nebo do zahraničí. Zároveň prý bude ohrožena kvalita péče a i samotná existenční úroveň personálu. Vidíte to taky tak černě?
Prof. Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze
--------------------
Bylo by dobrý možná, kdyby ty odbory vysvětlily, jak je možné, že my, coby chudý stát, kde státní zdravotní pojištění, aniž by lidi platili cokoli po 40 letech komunistické devastace, má nejlepší kardiologii v Evropě. To přeci nehraje dohromady, že jo. Jak to, že naše onkologie je na tak vysoké úrovni. My máme velmi kvalitní medicínu, která opravdu je srovnatelná s tím, co je kdekoli v cizině. Kde na to berem?
moderátor
--------------------
To je takový zázrak, teď když to takhle slyším.
Prof. Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze
--------------------
No to je zázrak. Ne, ono je to jednoduché. My na to bereme tím, že to zdravotnictví svým způsobem sponzorují ze svých platů, protože nikde jinde by se ty peníze asi vzít nedaly. Dáváme do zdravotnictví relativně dost jako stát, ale pořád je to méně než třeba Rakousko nebo Německo v porovnání, přesto ta péče je srovnatelná. Takže ten rozdíl, který je markantní, je v tom, že zdravotníci nejsou honorováni tak, jak by honorováni mít měli. Jednoduchý prostě, protože vstupy máme pomalu dražší nežli v tom Německu.
moderátor
--------------------
A jak tedy zabránit ..., vrátím se k té otázce, tomu, aby ti mladí neodcházeli do zahraničí nebo ti ...
Prof. Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze
--------------------
Ježiš ať jdou do toho zahraničí, já budu jenom rád, protože velká část se jich za čas vrátí a přinesou s sebou zkušenosti, přinesou s sebou znalosti, budou jazykově vybaveni. To je hloupý. Honza taky šel do světa. Chytrý Honza by taky měl jít do světa. Takže když ti doktoři půjdou do zahraničí a udělají si třeba ty atestační zkoušky venku, pobydou venku 5 let, vydělají si nějaké peníze a vrátí se a budou tady z nich zkušení odborníci, to já považuji za věc, která naopak je, řekl bych, blahodárná.
moderátor
--------------------
A vracejí se, pane profesore třeba z vaší zkušenosti?
Prof. Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze
--------------------
Mně se teďka kupříkladu vrací jeden mladej, kterej byl rok v Anglii. Tak i když tam vydělával hodně, i když tam dělal relativně hodně, tak se teďka vrací zpátky k nám a nepochybně bude pro tu kliniku ohromným přínosem, protože přinese něco novýho. I kdyby jenom pohled, tak to stačí.
moderátor
--------------------
A jaká je motivace, když to vezmeme opačně, pro zahraniční lékaře, kteří přijdou pracovat k nám do Česka?
Prof. Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze
--------------------
Ona ta motivace je dost nemožná, protože kdokoli, kdo u nás chce provozovat medicínu, tak musí udělat zkoušku z češtiny. A to není tak snadný. Takže mně minimálně jednou tejdně přistane v mailu žádost o místo nebo žádost o to, jestli by rezidenturu, to znamená tu atestační přípravu, mohl dělat u nás na klinice. Ale já ho zaprvé nemám z čeho zaplatit a za druhý ten člověk by musel napřed opravdu se naučit česky a není schopen komunikovat. Takže to bohužel musím šmahem odmítat, i když těch žádostí je plno.
moderátor
--------------------
To je ta největší bariéra, tedy český jazyk.
Prof. Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze
--------------------
Asi ta jazyková bariéra je to největší a pak samozřejmě ty finance, protože ty lidi dají přednost tomu, kde mají, kde vydělají víc. Takže vydělá-li víc v Německu, v Anglii, tak samozřejmě dá přednost Německu, Anglii, Francii.
moderátor
--------------------
To jsou ty finance. A ta čeština vadí proto, že by se nedokázal, teď to beru jako laik, domluvit s pacienty?
Prof. Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze
--------------------
Domluvit s pacientama, přesně, přesně. My bysme ho třeba naučili operovat, ale to bysme z něj dělali svým způsobem takovou cvičenou opici, která by uměla jen operovat, ale ono taky je třeba, že jo, samozřejmě zahovořit s tím pacientem a vědět, co k tomu patří, to lidské a to ostatní a to my bysme bez toho jazyku poskytnout nedokázali.
moderátor
--------------------
Byl by to takový robot, o kterých my vlastně svým způsobem také budeme mluvit v dnešním tématu dne. Za chvíli bychom měli povídat také o high-tech medicíně, která je i u vás v nemocnici. Ještě přesto bych se vrátil k těm financím, o kterých se teď hodně diskutuje ve zdravotnictví. Často také slýcháme, že se rozevírají nůžky, to je takový hezký termín, mezi soukromými lékaři a těmi státními. Vidíte to taky tak?
Prof. Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze
--------------------
To určitě, i když my jsme obor, kde nikdo nemá ..., asi jediný obor v republice, kde nikdo nemá soukromou ordinaci, protože neurochirurgii nikde nelze provozovat mimo. Ale nepochybně ty příjmy v té soukromé sféře jsou lepší nežli ve státní. A ono je to všude. To jako není nějaké specifikum tady u nás, že v soukromé sféře se vydělá v medicíně víc. Ale to by ani tolik nevadilo, pokud by byl ten příjem v té státní sféře, řekl bych, dostatečný. Protože když někdo zůstane ve státní sféře a dělá, dejme tomu, akademickou medicínu, tak to dělá proto, že to dělá rád, a že ho to baví. Takže za koníčka si člověk něco zaplatí, že jo.
moderátor
--------------------
Taky.
Ano, hostem je dnes profesor Vladimír Beneš, neurochirurg. Bavíme se o zdravotnictví, o chystaných změnách nové vlády. Nový ministr zdravotnictví Leoš Heger třeba v rozhovoru pro deník E15 se nechal slyšet "když nebudou peníze, může se zvýšit pojistné nebo regulační poplatky". Podepsal byste se pod tento názor?
Prof. Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze
--------------------
Určitě, určitě, určitě. Ty regulační poplatky, to je dokonce dokonalý název, že jsou to regulační poplatky. Oni hlavně regulují, oni do toho zdravotnictví tolik peněz nepřinesou a určitě to nejsou peníze, na kterých by to zdravotnictví stálo, ale ...
moderátor
--------------------
To teď nepotěšíte naše posluchače.
Prof. Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze
--------------------
Prosím?
moderátor
--------------------
To teď nepotěšíte naše posluchače.
Prof. Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze
--------------------
To je nepotěším asi, ale zase když si jde pacient lehnout do nemocnice, tam se o něj budou starat. Sestry dneska už jsou bakalářky, takže tři čtyři vysokoškolsky vzdělaní lidé, denně dostane 3x najíst, denně mu převlečou postel. To mu neudělají ve tříhvězdičkovým hotelu, a zaplatí za to zlomek ceny, co by zaplatil v hotelu. Takže si myslím, že přinejmenším za ty hotelové služby by se mělo platit a přinejmenším by to mohlo vést k tomu, že by se zkrátily hospitalizace, protože ti lidé tam nebudou chtít ležet. I když u nás si zatím stěžovala jedna jediná pacientka, že něco platí. Ale také by to mělo vést k tomu, že se ta péče bude koncentrovat. To už minulé ministerstvo mělo tu tendenci koncentrovat tu péči zejména v té high-technology ...
moderátor
--------------------
A co to znamená?
Prof. Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze
--------------------
Znamená to míň pracovišť třeba v jednom oboru, znamená to míň nemocnic, znamená to míň lékařů v tom oboru, protože samozřejmě že všichni žijeme z toho jednoho zdravotního pojištění. A když nás z toho bude žít míň coby pracovišť, tak to pracoviště logicky bude mít víc pacientů, logicky bude mít daleko větší zkušenosti, vcelku jednoduše tam půjde koncentrovat ta drahá technologie, ale zároveň bude mít lepší výsledky, protože výsledky záleží na objemu. Čím víc pacientů, tím lepší výsledky, to je dáno. A tím samozřejmě zase bude schopno poskytnout tu péči laciněji, protože nebudou komplikace, nebudou rehospitalizace, reoperace. Takže koncentrace zdravotnictví do méně zařízení a koncentrace složitých výkonů do ještě méně zařízení je přesně ta cesta, kam ..., přesně ta cesta, kudy se ubírat.
moderátor
--------------------
A kdybychom zůstali v hlavním městě, odkud vysíláme náš rozhovor, tady je ta zdravotnická péče podle vás dostatečně nebo málo koncentrovaná?
Prof. Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze
--------------------
Ne, tady jí je moc. Tady jí je moc a v republice je jí taky moc. My máme 200 nemocnic v republice. Máme 10 milionů obyvatel. Na 10 milionů 200 nemocnic je nesmysl. Na 10 milionů nám jich bude stačit 100. Jedna na 100 tisíc obyvatel. Okresní do toho, dejme tomu, 15 velkých univerzitních nemocnic. Bohatě by ty naše potřeby stačily pokrýt. Takže když by se tohle to dokázalo zúžit, koncentrovat, tak péče bude nepochybně mnohem lacinější a nepochybně lepší.
moderátor
--------------------
Míní profesor Vladimír Beneš, neurochirurg z Ústřední vojenské nemocnice. Ještě jednou ministra zdravotnictví: "Nelze vyloučit návrhy na zvýšení poplatků za návštěvu pohotovosti. Je poměrně hodně lidí, kteří pohotovost zneužívají, protože se jim hodí navštívit lékaře večer a nikoli v jeho řádných ordinačních hodinách." Pohotovost u vás ve Střešovicích je podobný případ?
Prof. Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze
--------------------
Asi je podobný. Já to moc neznám, protože my moc pohotovosti nemáme. Ale kdysi jsem sloužíval chirurgickou ambulanci jako úplně mladý doktor a ono opravdu, když tam ve dvě ráno přijde člověk s úplnou banalitou, kterou má týden, tak to není asi to nejlepší. Takže tam nepochybně nějaká platba za tu pohotovost by být měla. Ale určitě by nebyl problém, aby ten doktor napsal, že jde o opravdu akutní záležitost, kterou je třeba řešit v noci a pak třeba ten poplatek odpustit. Vybírat ho jenom od toho, kdo tam opravdu přijde zbytečně. Ale to už je jenom mechanika. Takže v každým případě také.
moderátor
--------------------
Prý se také plánuje, četl jsem návrh jednoho poslance ODS, návrh, aby se prodloužily doby praktických lékařů. Nelíbí se mu, že praktici mají třeba otevřeno do těch 12 hodin, do 14 hodin, že slouží málo.
Prof. Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze
--------------------
No, tak oni když tam budou dýl, tak jim to ta pojišťovna už nezaplatí, protože to je platba, že jo, kdy oni vyčerpají víceméně to, co od té pojišťovny mohou dostat do těch 12 hodin a je hotovo.
moderátor
--------------------
Dnešní Hospodářské noviny píší, a to už bude asi závěrečná kapitola toho našeho zdravotnického, zdravotnicko-finančního bloku. Úplnou novinkou v platech pro rok 2011 by podle vlády mělo být to, že nejlépe placení zaměstnanci ve veřejné sféře nepodléhají, aby nepodléhali tabulkovým platům, jejich příjmy by závisely čistě na dohodě se šéfem jako v soukromém sektoru. Podle plánu ministrů by se tento režim vztahoval na třináctou až šestnáctou platovou třídu. Kromě náměstků ministrů, špičkových vědců, právníků a dalších odborníků by se to týkalo také velké části lékařů. Nový režim by ale způsobil i to, že se této elitě platy budou moci snížit.
Prof. Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze
--------------------
To určitě a asi by došlo spíš k tomu snížení, než k tomu zvýšení, protože chci-li rozdat někomu víc, tak někde musím ty peníze vzít. A pokud to přijde jako metodický list ministerstva na ta jednotlivá zdravotnická zařízení, tak jsem opravdu žádostiv, jak to ty ředitelé budou řešit, když ten objem na mzdy bude pořád stejný. Takže to si myslím, že je nádherná proklamace a zní to výborně. A mně to zní velmi libě, protože pravděpodobně by se mě týkal nějaký ten osobní plat. Ale asi by to bylo z peněz, dejme tomu, našich sester a to už bych teda zase nerad.
moderátor
--------------------
Tak čert a by se někdy vyznal v tom, co se chystá ve zdravotnictví. My jsme to s Vladimírem Benešem stihli glosovat během čtvrt hodiny. Já myslím ...
Prof. Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze
--------------------
A to jsme vynechali spoluúčast kupříkladu a mnoho dalších problémů.
moderátor
--------------------
Ano, tak třeba na příště si to téma schováme, protože je živé a bude se o něm diskutovat minimálně do konce příštího roku. Teď tedy naše dnešní téma dne - roboti, roboty a high-tech medicína v jednadvacátém století. V Ústřední vojenské nemocnici máte roboty?
Prof. Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze
--------------------
Máme robota. Mám robota, používají to urologové, gynekologové a chirurgové, protože ten robot, alespoň ten typ, který máme, ten da Vinci, tak ten je vhodný do dutin, že jo. Pro nás třeba robot moc není, protože i když je lebeční dutina, tak ta lebeční dutina je plná mozku a tam už se žádnej robot nevejde svým způsobem. Ale je to nádherná věc a nepochybně je to cesta, kudy ta medicína půjde pomocí různých takovýhle technologických hraček. To není jenom opravdu ten robot. Těch věcí je daleko víc. Takže tím samozřejmě bude zase dražší. Ale vím třeba od našich urologů, že u prostatektomií, když /nesrozumitelné/ prostatu, tak ten robot je vynikající pomocník, protože oni potřebují založit několik stehů za spojením stydké kosti. A tam se rukama ani s nástroji nijak dobře nedostanou, ale ten robot se tam právě velmi hezky dostane a velmi šetrně to tam dokáže ošetřit. Takže to jsou takový oblasti, kde opravdu ten robot něco přináší kvalitativně jinýho. Tam jde o to, aby to nebyla jenom drahá technologie, která de facto udělá totéž, co jsme schopni udělat nějakým banálním způsobem. A v těch oblastech, kde prostě ta high-tech medicína přináší kvalitativně něco nového, tak je nepochybně plně na místě a člověk se vždycky těší na něco takového.
moderátor
--------------------
A u vás na neurochirurgii?
Prof. Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze
--------------------
My máme největší high-tech poslední dobou a svým způsobem je to skoro až celosvětově unikátní nebo ne celosvětově, těch zařízení je kolem padesáti, šedesáti, že máme možnost si během operace zobrazit magnetickou rezonancí, co jsme udělali. A tím, že my ..., v tom mozku není moc místa, tak ty nádory nevyndáváme jako celek, tak jak toto dělají chirurgové, my ho různě držíme a po částech ho vyndáváme ven. A někdy ten nádor vypadá velmi podobně jako mozková tkáň. Tudíž si člověk není úplně jist, jestli už vyndal všecko, nevyndal všecko, takže my prostě přejedeme do té rezonance, tam si to zobrazíme a podle toho se můžeme vrátit a dodělat to, co ještě dodělat potřebujeme. Takže tam ten, ta high-technologie. Kupříkladu u adenomu hypofýzy, to jsou nádory podvěsku mozkového, tak tam nám tu radikalitu resekce zvýšilo o 20% ze 72 na 94 něco podobného. A to už je opravdu nejen pro ty pacienty vynikající, ale to je vynikající pro to zdravotní, že ušetříme, za všecku další léčbu. Ušetříme za reoperace, ušetříme za následný třeba ozařování gama nožem a podobně. Takže tady ta high-technologie opravdu přináší víc a je to svým způsobem dnes taková technologie, kde my se teprve sami učíme, jaký to má potenciál a k čemu všemu to můžeme použít, protože tohle se člověk nedočte. To je natolik nové, že opravdu my jsme ti, kdo budou svým způsobem stanovovat standardy k čemukoli.
moderátor
--------------------
Jak se na to dívá třeba váš otec? Protože na vaší rodině, to je modelový příklad, my si vlastně můžeme ukázat, jak ty vyspělé technologie šly za sebou, jak se medicína změnila.
Prof. Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze
--------------------
Já si myslím, že ty technologie v tomhle tom nejsou rozhodující. Tam je první fakt ten, že určitě dobrý doktor byl stejně v padesátých letech, jako bude v roce 2050. To není o té technologii nebo o tom, co mám, ale o tom, jak uvažuji, a o tom, jak se chovám k pacientovi a jak se dokážu vcítit do té choroby. To je někde jinde. Ale v době, kdy můj táta dělal medicínu, začínal s tím a já jsem ten začátek zažil taky, tak ta otázka byla víceméně přežije, nepřežije. Je to možný vůbec? Oni začínali s oborem a je překvapovalo, že něco vůbec lze udělat. A hlavní parametr opravdu bylo to přežití. To svým způsobem nezávislé na technologii. Takže mozek chirurga byl daleko nad tím mozkem toho nemocného ve skutečnosti. V současný době je to zhruba tak vyrovnáno, protože pro nás je i špatný výsledek, když ten pacient přežije, ale přežije s nějakým postižením, s nějakým deficitem, nebo když přijde s nějakým .. Takže my už hlídáme i tyhle ty, řekl bych, o něco diskrétnější parametry a když to zase trošku jako nějak trochu srovnáme, tak ten mozek chirurga s mozkem toho nemocného jsou v rovnováze. A do budoucna budeme muset jít ještě dál, budeme muset jít do takové té jemné neuropsychologie, jak se člověk zařadí do společnosti, jak bude fungovat v rodině, jak mu půjde ..., jak bude možno se vrátit do práce. Takže zase to půjde zase o něco dál a tam už začne ten mozek toho pacienta převažovat nad tím mozkem toho lékaře.
moderátor
--------------------
Třeba vašeho syna.
Prof. Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze
--------------------
Třeba mého syna. A tady ta technologie v každým případě vždycky bude jenom pomocníkem. Ta technologie se vyvinula neuvěřitelně, protože táta, ten neměl k dispozici prakticky nic než neurologické kladívko. My jsme obklopeni rezonancemi, cétéčky, operačními mikroskopy, ultrazvukovými aspirátory nádorů. To je opravdu high-technology už se vším všudy. Ale tohle půjde dál. Ale ten výsledný efekt, ta úvaha medicínská svým způsobem se moc měnit nemůže. Ten doktor buď je dobrý nebo špatný, to není o ničem jiným, a spíš jde o to hodnocení toho výsledku a vědět, čeho můžu dosáhnout a jak toho chci dosáhnout. Takže ten pokrok je v technologii, ale není až tak velký v té mentalitě. V té mentalitě ten doktor musí uvažovat furt stejně, akorát musí uvažovat nad trošku jinými parametry, co se týče kvality života.
moderátor
--------------------
Uvažujete nějak rozdílně třeba, když se srovnáte se svým synem? Vidíte, nechci teď se vás dotknout, ale třeba mladou krev, jiné myšlení, jiné postupy třeba, že by volil?
Prof. Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze
--------------------
Tak to je asi to, co viděl můj táta taky. V každým případě ti mladší jsou méně tolerantnější, jsou agresivnější, jsou do určité míry takoví jako přísnější. A je to asi i dobře, protože sbírají zkušenosti a myslí si, že ten obor svým způsobem je všemocný, což není. Takže až časem pomalu, ale jistě se tohle to obrušuje a to zas není, si myslím, jako otázka současné doby, ale otázka mezigenerační, která je trvalá a nikoli jako specifická jenom pro medicínu.
moderátor
--------------------
Pane Beneši, zůstaneme-li u té vyspělé techniky, která, jak jste řekl, vás obklopuje nejen na operačním stole, jak náročná je taková technika na finance, vybavení prostoru, schopnosti lékařů?
Prof. Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze
--------------------
Ohromně, ohromně, protože to je nejen to pořízení té techniky, ale to je potom její provozování, to znamená smlouvy s pojišťovnami, to je potom i její udržování chodu a určitě jste to viděl třeba u auta, že když rozbijete ložisko za desetník, tak vám vymění celý díl za 100 tisíc. A úplně stejně se teďka chovají ty medicínské firmy. Takže tam když se rozsype ložisko za 10 korun ve vrtačce, tak nám vymění celý motor a stojí to 100 tisíc. Takže tímhle tím stylem teď se funguje všude, takže ta technologie, jako její běh, ať už je jakýkoli, tak je to hodně drahé.
moderátor
--------------------
A na samotné myšlení lékařů, přece jenom to, aby prostudovali tuny materiálů, manuálů ...
Prof. Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze
--------------------
To jsou ty skrypta, který chodí s každým, s každou novou věcí. Ne, tam spíš jde o to tu technologii umět využít tak, aby byla ku prospěchu toho pacienta. Takže ta úvaha se musí, ať je ta technologie jaká chce, samozřejmě ubírat od toho nemocného člověka, od toho, co mu můžu nabídnout. A ta technologie svým způsobem je sekundární a je to jenom ten pomocník. Ale rozhodující je vědět, jaké mám možnosti a zhruba co je pro toho pacienta lepší, protože i když vám přijdou 2 pacienti se stejnou nemocí ve stejném věku, tak jednomu nabídnete to a druhému ono, protože vidíte, že ten člověk je trošku jiný psychologický typ a máte-li tu možnost jít k cíli několika cestami, tak ten cíl právě vybíráte. Takže jednomu nabídnete operaci, jednomu nabídnete gama nůž a třetímu nabídnete to, že na to budeme jenom koukat a nebudeme dělat nic. Jo, to už záleží potom na takovém tom, řekl bych, umu toho doktora, na jeho zkušenostech a na jeho umění odhadnout typ toho pacienta.
moderátor
--------------------
Lékař a vedle něj nejvyspělejší technologie, třeba ten robot, který tedy není na vašem oddělení, už jsme si řekli proč. Kdo má hlavní slovo, stále ten lékař?
Prof. Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze
--------------------
Určitě, určitě, vždycky a vždycky bude mít. Tam, to je otázka právě příliš komplexní. Medicína jako přírodní obor je dynamická záležitost. Tu dynamiku ten robot nemůže samozřejmě vyřešit, tu dynamiku i to všecko ostatní musí rozhodnout ten doktor. Takže to hlavní slovo mít vždycky ten lékař a ta, jakékoli technické hračky jsou jenom nějakým pomocníkem, nic jinýho.
moderátor
--------------------
Ptám se proto, že teď řada posluchačů může mít takovou obavu z toho, že jde na nějakou operaci a tam nebude člověk, ale budou tam jenom ty stroje. Narážím na takovou tu psychologickou bariéru.
Prof. Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze
--------------------
Ano, ano. Ne, ten člověk tam bude vždycky a vždycky to bude ten člověk, který bude rozhodovat. To si nedovedu představit, že by rozhodoval někde nějaký stroj a něco ten stroj udělal. Ten stroj je opravdu jenom pomocník. A samozřejmě že je určitá taková tendence, že třeba mladí neurochirurgové vidí jenom ty snímky na té magnetické rezonanci, kde ten nádor svítí a už hned je jim jasný, že je třeba ten nádor odstranit, ale musí samozřejmě vidět toho člověka, musí vidět toho pacienta. Musí vědět, jaké obtíže mu ten nádor dělá, takže to rozhodování a i de facto tu finální zodpovědnost za jakýkoli výkon, ať už s robotem, bez robota, tak bude mít ten doktor, člověk.
moderátor
--------------------
Ono člověk je taky do jisté míry masírován těmi seriály a filmy z lékařského prostředí, kde je to značně nadnesené. Podíváte se čas od času na nějaké takové dílo?
Prof. Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze
--------------------
Já jsem teďka viděl Růžová zahrada.
moderátor
--------------------
Tak ten jsem zrovna nemyslel. Já jsem myslel ty ze zahraničí více. Ale Růžová zahrada ...
Prof. Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze
--------------------
To já vím, že jste nemyslel. Ale ze zahraničí, to je stejná ptákovina. To si nebudeme namlouvat, že by díly ze zdravotnického prostředí z ciziny chodily kvalitnější. Trošku kvalitnější bylo snad, tuším, to Chicago Hope, nebo co to bylo, ale i tam ty seriály neřeší medicínu. To je jenom atraktivní prostředí, do kterého je zasazena ta problematika těch osob a mně spíš na tom fascinuje to, že ty doktoři neřeší ty pacienty, ale řeší ty vztahy mezi sebou. Jo, že tam nikdo nemá normální rodinu, všichni se x-krát musí rozvádět, že jo, a oni té medicíně jakoby věnují jenom takový ...
moderátor
--------------------
Okrajovou část.
Prof. Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze
--------------------
... trošku okrajový zbyteček času. Takže ono je jedno asi, jestli ten seriál je z lokomotivního depa nebo z nemocnice. Ale holt ta nemocnice je atraktivnější prostředí než to depo.
moderátor
--------------------
Říká neurochirurg, profesor Vladimír Beneše. Řekli jsme si, že technika jde dopředu, lékaři, medicína. Co samotní pacienti? Jsou vzdělanější? Chodí k vám už skoro s diagnózou, kterou si nastudují na internetu?
Prof. Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze
--------------------
Jsou, jsou. Dost lidí už dneska si to dokáže najít na internetu, dost lidí už si to dokáže sestudovat. A jsou to hlavně lidi s technickým vzděláním. S těma občas jsou problémy, protože oni sice studujou jenom tu svoji nemoc, takže oni o tý svý jedný nemoci toho můžou vědět i víc než já, protože oni vidí i ten poslední článek, takže se mi i stalo, že mě jakoby i zkoušeli z toho, jestli jsem četl to, co vyšlo včera tamhle v nějakým regionálním medicínským plátku. Ale tam jde o to, že oni neví, co čtou, oni většinou neví to, že to, co je na internetu, de facto není recenzované, takže to není, to je co si tam kdo napíše, to tam je. Takže nakonec vždycky je to vysvětlení potřebné.
moderátor
--------------------
Ať je to raději častěji, ta souhra.
Prof. Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze
--------------------
Určitě.
moderátor
--------------------
Hostem byl dnes profesor Vladimír Beneše, přednosta Neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Já vám děkuji za návštěvu, budu se těšit zase příště na slyšenou.
Prof. Vladimír BENEŠ, přednosta Neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze
--------------------
Děkuju, na shledanou.
moderátor
--------------------
Přepis pořadu najdete na stránkách rozhlas.cz/jaktovidi. Reprízu si může poslechnout po třiadvacáté hodině na vlnách Českého rozhlasu 2 Praha.