Jak to vidí Vladimír Beneš - 20.10.
Úterním hostem pořadu Jak to vidí (po 8:30 hodině) byl přednosta kliniky Neurochirurgie I. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Ústřední vojenské nemocnice v Praze Prof. Vladimír Beneš. V článku opět nabízíme needitovaný přepis pořadu. (Od 1. září 2008 zveřejňujeme /až po 24 hodinách, u pátečního pořadu až v pondělí/ needitované přepisy půlhodinových talkshow našich hostů. Tento pořad ZDE na také najdete ve zvukové podobě.)
Jak to vidí Prof. Vladimír Beneš ...
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Příjemný den, příjemné dopoledne přeje Zita Senková. Začíná Host do domu, pravidelný dopolední blok informací, postřehů, rozhovorů. No a ten první, první povídání v dnešním Hostu do domu Jak to vidí naše půlhodinka mezi půl devátou v premiéře a po třiadvacáté hodině v repríze, ta startuje právě nyní a hostem dnešního Jak to vidí je pan profesor Vladimír Beneše, neurochirurg, přednosta kliniky neurochirurgie 1. LF Univerzity Karlovy a Ústřední vojenské nemocnice v Praze. Dobrý den.
Vladimír BENEŠ, neurochirurg, přednosta kliniky neurochirurgie 1. LF UK a Ústřední vojenské nemocnice v Praze
--------------------
Dobrý den.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane profesore, my se potkáváme v takovém tom ranním čase, kdy ještě Praha samozřejmě a další města a městečka a vesničky v takovém tom podzimním oparu a mě to evokuje vítěznou fotografii Czech Pres Photo, kterou získal fotoreportér agentury AFP, jak jsme viděli včera už teda na internetových serverech a také dnes v novinách, je to snímek z pražské návštěvy Baracka Obamy. Pro posluchače, který to ještě neměli možnost vidět, tak je to vlastně Barack Obama, za ním silueta Prahy, kostela a nad ním Tomáš Garrigue Masaryk. Viděl jste fotografii?
Vladimír BENEŠ, neurochirurg, přednosta kliniky neurochirurgie 1. LF UK a Ústřední vojenské nemocnice v Praze
--------------------
Viděl, viděl, viděl jsem fotografii. Nepochybně vyhrála asi nejen kvůli svým kvalitám, ale kvůli náplni, to jako cokoliv je spojeno s Obamou v současné době nebo ještě, tak je ještě úspěšné, ale ta fotka je pěkná moc, to jako v každým případě.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
My jsme si trošku povídali před tím pořadem, samozřejmě hodně se diskutuje o tom, že popularita Baracka Obamy hodně utrpěla, svým způsobem mu moc neprospělo ani udělení Nobelovy ceny míru, taková ta Obamamánie ta už je za námi. Jak na vás to působí, vy ty události jste taky sledoval, já myslím, že my jsme si dokonce povídali po inauguraci těsně jednou v Jak to vidí.
Vladimír BENEŠ, neurochirurg, přednosta kliniky neurochirurgie 1. LF UK a Ústřední vojenské nemocnice v Praze
--------------------
Já si myslím, že jo. Tam je samozřejmě jiného popularita a sliby, které on mohl učinit a kterou získal během předvolebního období, to je úplně o něčem jiném nežli kdy musí začít ukazovat nějaké činy, kdy musí začít opravdu se věnovat té exekutivní činnosti a logicky popularita pak musí jít dolů a logicky on nemůže splnit všechno to, co slíbil a on nemůže vyřešit všechny ty problémy, které vyřešit slíbil, takže tam popularita musí dolů a svým způsobem si myslím, že je to úplně totéž, jako kdekoliv jinde, že čím víc očekávání, víceméně jaksi evokoval, tím horší bude ten propad potom dolů, protože je plno věcí, se kterými ani americký prezident hnout nedokáže. Počínaje třeba jejich zdravotnictvím, konče Guantánamem, válkou v Iráku, to jsou de facto věci, který určitě nelze vyřešit během strašně krátké doby, a to očekávání té americké populace je samozřejmě v jiných časových dimenzích nežli je splnitelnost těch slibů. To očekávání, dejme tomu, bude v měsících, ale ta splnitelnost v letech, takže pokud se mu podaří vyřešit zdravotnictví, tak to určitě není proces, aby se otočilo vypínačem a americký zdravotnictví bylo v pořádku, takže to budou body dolů, tak si myslím, že ten pokles té popularity bude naopak mnohem hlubší, nežli třeba bylo u Bushe.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Taky dostal Barack Obama jednu otázku, kterou by si netroufli mu položit ani novináři. Bylo to od takového malého chlapečka, který se zeptal, proč jej lidi nemají rádi a Barack Obama se z toho tak pěkně, no, nechci říct vylhal, ale odpověděl na to, že samozřejmě určitě ne všichni jej nemají rádi, protože jej samozřejmě zvolili tím prezidentem. To byla taková jenom roztomilá perlička.
Vladimír BENEŠ, neurochirurg, přednosta kliniky neurochirurgie 1. LF UK a Ústřední vojenské nemocnice v Praze
--------------------
To je Císařovy nové šaty, tak trošku ten chlapeček. Já si nemyslím, že by ho lidi neměli rádi, to by ho opravdu nevolili. A ta popularita nebo ten kladný ohlas jeho byl ohromný, takže ta otázka toho chlapečka byla asi dost taková jako osobně zabarvená, že sám jeho neměl rád, ale jinak si nemyslím, že by ho lidi neměli rádi. A nemyslím si, že by byl apriori neúspěšný prezident, nebo apriori člověk, který nemůže uspět. On může uspět, ale on zatím jaksi sem neviděl nic, kde bych si mohl utvořit obrázek, takže zatím ani tak, ani tak.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Říká profesor Vladimír Beneš, přednosta kliniky neurochirurgie 1. LF Univerzity Karlovy, host dnešního Jak to vidí. A my se posouváme k dalšímu tématu. Já už jsem vlastně nakousla tu trošku s tím počasím. Ty typické prosincové teploty, které jsme měli nebo snad lednové, se to zase nějak vrací do normálu, nejspíš se dočkáme i takových těch podzimních průměrů toho říjnového počasí. Také hodně se píše teď o tom, že ten náhlý pád teplot se postaral také o nárůst nemocných pacientů. Ty asi teda nečekají na neurochirurgii, ale spíš na ORL.
Vladimír BENEŠ, neurochirurg, přednosta kliniky neurochirurgie 1. LF UK a Ústřední vojenské nemocnice v Praze
--------------------
To spíš se dotkne personálu nežli pacientů.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co je ale v souvislosti vůbec se zimou, která přijde, zajímá zpráva, která přišla včera. Česko se chystá právě kvůli možným hrozbám zase plynové krize, kterou jsme tady měli v lednu, chystá se testovat, jak by podniky obstály právě v případě, že by opět Rusko zavřelo kohouty a tady jsme klepali zimu. Podle té zprávy, Česko by mohlo být bez plynu až 3,5 milionu domácností. A v listopadu země provede cvičení, které by vlastně mělo zjistit, jak jsou firmy vyškoleny.
Vladimír BENEŠ, neurochirurg, přednosta kliniky neurochirurgie 1. LF UK a Ústřední vojenské nemocnice v Praze
--------------------
Budeme vypínat plyn.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Budeme vypínat plyn, to se samozřejmě dotkne i nemocnic, protože to je nesmírně důležité?
Vladimír BENEŠ, neurochirurg, přednosta kliniky neurochirurgie 1. LF UK a Ústřední vojenské nemocnice v Praze
--------------------
Já si myslím, že nemocnice budou, jsou vždycky poslední v tomto, protože společnost, ve které žijeme, je navedena na to, že nemocnice je něco, co se musí superchránit, co musí být kdykoliv jako k dispozici, takže my máme vlastní agregáty na elektřinu, to znamená, že když vypadne elektrika, tak to jenom cvakne a ta elektrika běží z našich zdrojů. Určitě, i když vypnou domácnosti, tak nemocnici nevypnout vždycky, ten poslední zbytek prostě půjde do nemocnic, takže já si myslím, že v tomto svým způsobem asi se nějak nás to cvičení tkne, ale určitě nenecháme v rámci cvičení mrznout pacienty a určitě, pokud by došlo k nějakým restrikcím plyn, elektřina, cokoliv, tak to vždycky ty nemocnice budou až ty poslední, se kterými podniky, dopravou, úřadou, takže tam ty nemocnice jsou superchráněné. Takže může dojít k tomu, že budeme všichni chodit rádi do práce, protože by tam bylo teplo, kdyby opravdu nám ty kohouty zavřeli, ale k tomu snad nedojde.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nemusíme se teda obávat?
Vladimír BENEŠ, neurochirurg, přednosta kliniky neurochirurgie 1. LF UK a Ústřední vojenské nemocnice v Praze
--------------------
Já nevidím, já nevidím Putinovi do hlavy, já nevím, co mají mezi sebou Ukrajina a Rusko kvůli plynu. Já nevím, jaké máme zdroje odjinud z těch severských nalezišť, takže já to nedokážu odhadnout tohle to. Ale co vím určitě je to, že ty nemocnice budou za těma několika zdmi kryty a vždycky jako ty energie dostanou. To už by muselo, jo, být zle, kdyby nemocnice neměly.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jinak podle té zprávy Česko vydrží bez plynu teoreticky a prakticky bez plynu z Ruska měsíc, pokud teploty ovšem neklesnou pod minus 10 stupňů Celsia. Pak se tato doba zkrátí na 14 dní.
Vladimír BENEŠ, neurochirurg, přednosta kliniky neurochirurgie 1. LF UK a Ústřední vojenské nemocnice v Praze
--------------------
No, budeme muset topit ničím jiným, kdyby nám to opravdu zavřeli, tak se budeme muset vracet ke dříví, k uhlí k čemukoliv. Dost domácností má pravděpodobně ještě kotle. Já, když jsem se přestěhoval, tak já mám topení na elektřinu, tak tam ještě vedle toho byl kotel na uhlí jako záloha, tak ten kotel jsem vyhodil. No tak doufám, že mě to nebude mrzet, že jsem ho vyhodil a že topím než tou elektřinou.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Překvapila vás i ta, řekněme, první plynová velká krize, kterou jsme tady zažili před těmi x měsíci?
Vladimír BENEŠ, neurochirurg, přednosta kliniky neurochirurgie 1. LF UK a Ústřední vojenské nemocnice v Praze
--------------------
Ono to moc nepřekvapí, protože jednak jde o peníze a jednak jde o animozity, že jo. Ta animozita mezi Ruskem a Ukrajinou je nepochybně veliká, protože jsou příliš blízko sobě a ty peníze jsou stejně tak ohromné, které v těch ropovodech proudí a plynovodech, tak je vcelku jasné, že tam musí vznikat třenice, musí vznikat nějaké animozity, takže, že by mě to nějak překvapilo, to ne, ale příjemný to nebylo, že jo v každým případě, protože to zavánělo nejen nějakou obchodní válkou, ale i takovým drobným vydíráním, že jo, politickými nátlaky, takže moc hezký to nebylo. Ale překvapivé také ne, to je politika té velké země na Východ od nás.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ta závislost už vlastně je na těchto energetických zdrojích kdysi politická.
Vladimír BENEŠ, neurochirurg, přednosta kliniky neurochirurgie 1. LF UK a Ústřední vojenské nemocnice v Praze
--------------------
No, nyní je faktická, bohužel.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A ekonomická.
Vladimír BENEŠ, neurochirurg, přednosta kliniky neurochirurgie 1. LF UK a Ústřední vojenské nemocnice v Praze
--------------------
To doufejme, že naše vláda, ať už ta nebo ona, nebo naše politická reprezentace, jak se teďka rádo říká, bude natolik chytrá, aby opravdu jsme diverzifikovali jako celá Evropa ty zdroje natolik, abysme nebyli závislí na tom Rusku, to je jednoduchý, prostý. Na to člověk nemusí být politolog, na to nemusí být nějaký jaderný fyzik nebo co na to stačí, zdravý rozum přeci.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Je s vámi Český rozhlas 2 Praha, pořad Jak to vidí. První půlhodinka dopoledního bloku Host do domu. Zita Senková vás provází dnešním vysíláním a se mnou ve studiu je i nadále neurochirurg profesor Vladimír Beneš, přednosta kliniky neurochirurgie 1. LF Univerzity Karlovy a Ústřední vojenské nemocnice v Praze. A my se dostáváme teď k vaší profesi, k vaší specializaci. Vy jste mimo jiné také předsedou České neurochirurgické společnosti, prezidentem Evropské společnosti chirurgie báze lební.
Vladimír BENEŠ, neurochirurg, přednosta kliniky neurochirurgie 1. LF UK a Ústřední vojenské nemocnice v Praze
--------------------
Už nejsem.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Už nejst, byl jste. Samozřejmě člen řady redakčních rad prestižních časopisů, publikujete, pochopitelně operujete, to je to hlavní. Vy jste vlastně v ústřední vojenské nemocnici jste se narodil, pokud se nepletu?
Vladimír BENEŠ, neurochirurg, přednosta kliniky neurochirurgie 1. LF UK a Ústřední vojenské nemocnice v Praze
--------------------
Já jsem se tam narodil.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Váš tatínek působil...
Vladimír BENEŠ, neurochirurg, přednosta kliniky neurochirurgie 1. LF UK a Ústřední vojenské nemocnice v Praze
--------------------
Rodiče tam oba pracovali léta letoucí a já jsem se v té nemocnici narodil, teďka už tam není porodnice, že jo, ale tehdy ještě ano a víceméně jsem tam vyrostl, protože naši dodnes bydlí přímo naproti té nemocnici, takže je to takové to domácí hřiště, kde to člověk zná, ale pak jsem byl 20 let mimo Prahu, nebo skoro 20 let, takže to byl pak takový návrat do těch Střešovic.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Já bych vlastně měla říct profesor Vladimír Beneše junior. To junior je vlastně váš pan otec, známý český neurochirurg, založil tu rodinnou tradici, pak přišel syn, tedy vy, a pak váš syn ve třetí generaci, také neurochirurg?
Vladimír BENEŠ, neurochirurg, přednosta kliniky neurochirurgie 1. LF UK a Ústřední vojenské nemocnice v Praze
--------------------
Ano, to je taková dynastie, ale tak to je, jako byly cechy, že jo, kde se předávalo z otce na syna, tak my jsme to udrželi v oboru jako medicínském, což má zase své výhody ale i nevýhody, i když těch výhod je víc.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Loni ústřední vojenská nemocnice oslavila 70 let od vzniku a klinika neurochirurgie ta letos slaví padesátiny.
Vladimír BENEŠ, neurochirurg, přednosta kliniky neurochirurgie 1. LF UK a Ústřední vojenské nemocnice v Praze
--------------------
Ta má letos 50 let, a to je takový důvod vždycky se trošku ohlédnout, podívat se, kolik se za 50 let udělalo a nutno přiznat, že už jenom ta genese té kliniky je obdivuhodná, protože v tehdejším Československu vznikly kliniky dvě na začátek, první byla v Hradci Králové v roce 52, protože tam byl osvícený chirurg, pan profesor Bedrna a ten pochopil, že ta velká chirurgie už svým způsobem není jako jeden obor, takže poslal jednoho ze svých lékařů tehdejšího doktora Petra, později akademika Petra profesora do Ameriky, kde on se naučil neurochirurgii. Když se vrátil, tak mu dal pracoviště, dal mu volnou ruku a Petr tam vybudoval kliniku. Tady v Praze, bohužel, tak osvícený chirurg hlavní nebyl, protože tehdejší takový hlavní chirurg byl na fakultě všeobecného lékařství profesor Arnold Jirásek, velmi známé jméno, a ten si pořád myslel, že chirurgie je velká musí objímat všecky podobory. Takže on, když odešel do penze, tak Kuns, který už v té době provozoval neurochirurgii ve Střešovicích, tak byl vyzván, aby tu kliniku potom Jiráskovi na Karláku převzal. Kuns řekl ano, převezmu, ale rozdělím to na neurochirurgii, břišní chirurgii, hrudní chirurgii, a to mu tehdejší fakulta nedovolila, takže Kuns se rozhodl, že zůstane ve Střešovicích, tam to rozdělil na jednotlivé, protože on byl šéf jednotlivé chirurgie, ale on to rozdělil na neurochirurgii, ortopedii a chirurgii. Sám si nechal jen tu neurochirurgie a pak takový šťastným řízením osudu, lobbováním bychom dnes řekl, mezi politiky a notábly, tak se z toho stala klinika fakulty všeobecného lékařství v roce 59. I tam ty data jsou trošku taková zmatená, takže jestli to někdy od dubna po říjen vlastně ta klinika vznikala, takže my to můžeme slavit skoro celý rok. No, a takhle vznikly dvě základní kliniky v republice, dnes už jich máme 8, takže ten obor se rozvinul velmi rychle, ale ta vize těchto dvou lidí jak toho Kunse, tak Petra byla obdivuhodná a po 50 let vlastně tam ta klinika je. Mně nezbývá než doufat, že tam bude ještě aspoň dalších 50 let a pokud možno i dýl. Teď jsem dával dohromady kupříkladu čísla. Tak my jsme za těch 50 let odoperovali 63 tisíc pacientů. To je Karviná nebo Most celá, prostě jsme to jedna pražská čtvrť relativně velká se vším všudy. A nutno přiznat, že proti tomu jako, co to bylo ze začátku, kdy de facto neměli nic, že jo, neexistovalo žádný specifický vybavení, neexistovala pořádná diagnostika, že jo, CT, rezonance, to nebylo nic, takže oni tam do toho vkládali hlavně to nadšení. My teď máme všechen tento servis kolem, který je obdivuhodný, ale pořád to zůstává. Ta klinika jak v jednotlivcích, kde pořád máte špatné a dobré doktory, to se nemění, protože to je pořád totéž, tak ty hlavní okruhy, kterými se zabýváme, jsou taky pořád stejný. Pro tu kliniku pořád je to ta léčba to první, že jo, ti pacienti, pak je to výuka, pak je to věda, výzkum a nějaký to, čemu říkám PR, to jsou kongresy a podobně, takže za těch 50 let vlastně spíš jenom se snažíme vylepšovat to, co už ti naši předchůdci před těmi 50 lety věděli. Což je fantastické.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Říká se, že váš obor je královskou disciplínou medicíny.
Vladimír BENEŠ, neurochirurg, přednosta kliniky neurochirurgie 1. LF UK a Ústřední vojenské nemocnice v Praze
--------------------
To se říká, ale veřejnost se tak nechová. Veřejnost si myslím, že je to kardiologie. Ta prestiž jako je tak rozdílná neuvěřitelně, přitom srdce lze ve své podstatě nakonec transplantovat, kdežto ten mozek ne, že jo. Poškození mozku vždycky má strašnější následky, ale to veřejnost nějak bere, takže královská disciplína to si my můžeme říkat pro sebe a myslet si to, protože opravdu onemocnění mozku je asi to nejzávažnější, co může člověka potkat, ale veřejnost tohle to tak nevnímá, to se říká jako klišé.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslíte, že to povědí je, řekněme, ne dostačující?
Vladimír BENEŠ, neurochirurg, přednosta kliniky neurochirurgie 1. LF UK a Ústřední vojenské nemocnice v Praze
--------------------
Málo, málo. Ona ta frekvence nemocí není tak velká, ta epidemiologie prostě není příznivá nám proti té kardiologii, i když nechci stavět proti sobě ty dva obory, ale jsou si svým způsobem do určité míry podobné, takže ta kardiochirurgie vždycky získává víc, protože pořád emotivně to srdce je víc nežli mozek, to platí už od antiky.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale platí člověk rovná se mozek?
Vladimír BENEŠ, neurochirurg, přednosta kliniky neurochirurgie 1. LF UK a Ústřední vojenské nemocnice v Praze
--------------------
To platí, to platí, ale to je racionální vysvětlení, to není to emotivní, kde je to pořád to srdce, takže tam je zajímavé, že kupříkladu sedmkrát víc peněz zdravotnických jde na srdce nežli na mozek, včetně výzkumu, včetně Ameriky všude, ale sedmkrát víc publikací je o mozku nežli o tom srdci, takže tam je to takové trošku disparitní ve všem. Ale tak to se nedá nic dělat, to je dáno.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vlastně onemocnění mozku kdysi jsme chápali jako, řekněme, určitou definitivu, ale byla také velmi vysoká úmrtnost právě na tomto poli, nicméně v těch posledních letech...
Vladimír BENEŠ, neurochirurg, přednosta kliniky neurochirurgie 1. LF UK a Ústřední vojenské nemocnice v Praze
--------------------
Poslední léta úmrtnost stejná zhruba jako v té kardiochirurgii. Samozřejmě, že je vyšší nežli třeba v kožním nebo nějakých podobných oborech, ale nejsou to nijak vysoká čísla, to se pohybujeme někde kolem procenta, to jsou minima. Ale na rozdíl od té kardiochirurgie my máme morbiditu, což je postižení. Že někteří ti nemocní již musí žít s určitým typem postižení, a to je někdy daleko hroznější nežli ta smrt, takže pro nás špatný výsledek je součet tohoto, a to ty jiné obory nemají, což je dáno zase tím mozkem, který vlastně řídí všechno ostatní, takže ta postižení nebo ty následky jsou daleko závaznější, daleko výraznější, daleko víc vidět a jak už jsem řekl, u toho srdce, když už opravdu je hodně zle, tak se transplantuje, dá se nové.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak se pozná dobrý neurochirurg?
Vladimír BENEŠ, neurochirurg, přednosta kliniky neurochirurgie 1. LF UK a Ústřední vojenské nemocnice v Praze
--------------------
Jéje, to je komplex, to je komplex pravděpodobně vlastností a znalostí a vzorců chování, kde je to od toho, že za prvé to musí být asi člověk, který uvažuje reálně a svým způsobem jednoduše. Nesnaží se do toho zanášet nějaké složitosti, protože ve chvíli, kdy je to složité, tak je to nebezpečné. Pak to musí být takový určitý um interakce sociální, protože to k tomu patří taky. Pak to musí být člověk, který je rozvážný, který si mí dobře rozmyslet co chce udělat, jak to chce udělat a co od toho může očekávat, a kdy to chce udělat. Ta vlastní šikovnost manuální to už je trošičku pofidérní vlastnost a trošičku jako, řekl bych nejisté, protože ta spíš závisí na zkušenostech, takže to je věc, která přichází až s lety. Pak to musí být člověk, který je zvědavý, který bude si klást otázky a bude chtít na ně odpovídat, takže je to takový ten komplex vlastností pravděpodobně, kde, dejme tomu, ta manuální zručnost je nezbytná, ale není to ten nejdůležitější faktor a je to tak asi, jako v každém oboru medicíny, ale nakonec i v každém oboru činnosti, že je dobrý a špatný, že úspěch je kolektivní neúspěch individuální jako se vším všudy. Musí být obklopen schopnými lidmi, musí mít dobré rodinné zázemí. To se vyjmenuje samozřejmě nějaká inteligence přirozená, to bysme asi tady byli dlouho než bych vyjmenoval všechny ty faktory, ale nepochybně je to souhrn. A nepochybně není to, co si lidí myslí, zlatý ručičky. Když se řekne zlaté ručičky o chirurgovi, tak je to trošičku něco divnýho, protože to nejsou ty ruce, který, to je ten mozek, který je řídí, takže o dobrém chirurgovi by člověk měl říkat jo, to je zlatý mozek, nebo zlatý mozeček, takhle, ne ty ruce. Ty ruce ty jsou vedeny, řízeny tím mozkem.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jen jestli už by se třeba nezačalo říkal zlatý ultrazvuk nebo něco takového, třeba teď vaši kolegové ve Švýcarsku, myslím v létě, poprvé operovali mozek ultrazvukem.
Vladimír BENEŠ, neurochirurg, přednosta kliniky neurochirurgie 1. LF UK a Ústřední vojenské nemocnice v Praze
--------------------
Oni nám to přinesli ukázat, protože to je velmi zajímavé a velmi hezké ten ultrazvuk. Ono je to de facto stejný princip jako je třeba radiochirurgie, gama nůž, že se jednotlivé ty paprsky dokáží nacentrovat na ten jeden určitý cíl, který oni tím ultrazvukem zahřejí někam na 80 a jelikož ten organismus je bílkoviny, tak se denaturuje de facto. Zatím je to v plenkách. Jedna mašina ve Švýcarsku a druhá ještě někde teď si nevybavím kde, takže ono je to takový trošku v plenkách, ale je to zajímavý, protože na rozdíl od gama nože to není záření. To je daleko jako příznivější typ destrukce.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Když se často diskutuje o třeba budoucnosti medicíny, tak mnozí lékaři nejenom u nás vidí, že tím tahounem pokroku v medicíně bude genetika.
Vladimír BENEŠ, neurochirurg, přednosta kliniky neurochirurgie 1. LF UK a Ústřední vojenské nemocnice v Praze
--------------------
To určitě ano, to určitě ano, ale zatím je to, ta genetika, mám takový pocit v té popisné fázi. Zatím popisujeme kdejaký gen, zatím dokážeme, kdejaký nádor popsat genově, celé ty sekvence, které jsou postižené a tak dále, zatím dokážeme ke každé chorobě pomalu už přiřadit nějaký genový základ, ale neumíme to ovládat. Neumíme to změnit a neumíme do toho zatím zasáhnout, takže já mám takovou představu, nevím, jestli je správná či nikoliv, že kterak ta masa těch znalostí v genetice narůstá, tak jednoho krásného dne musí se stát kritickou a pak možná bude stačit nějaký drobný objev, který to přistrčí do toho praktického užití. A pokud se toto povede, tak to může vést i k tomu, co je de facto vrcholem medicíny, to znamená, že zruší sama sebe, protože už to bude jenom to genové inženýrství, my budeme opravovat nalomená ramena chromozomů, my budeme přehazovat cytozinový a /nesrozumitelné/ báze na DNA...
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Už u novorozenců.
Vladimír BENEŠ, neurochirurg, přednosta kliniky neurochirurgie 1. LF UK a Ústřední vojenské nemocnice v Praze
--------------------
Už u novorozenců, budeme de facto předcházet těm chorobám. Ale zatím je to v té popisné fázi, zatím de facto to má jenom diagnostický efekt, nemá to zatím moc terapeutický efekt ta genetika.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Taky se hovoří o tom, že by se mohl vytratit ten kontakt pacient - lékař, pacient - chirurg třeba. Bude se operovat pomocí telerobotinku, ale to je asi...
Vladimír BENEŠ, neurochirurg, přednosta kliniky neurochirurgie 1. LF UK a Ústřední vojenské nemocnice v Praze
--------------------
To si myslím, že veřejnost v tomhle tom není tak hloupá a není tak jako řekl bych nevšímavá ke svému vlastnímu zdraví, i když samozřejmě většina lidí si víc považuje svého auta než svého mozku, tak si myslím, že ten vztah, ta osobní vlastně vazba mezi tím lékařem a tím pacientem zůstane tak, že tohle to nebude příliš úspěšné nějaký telerobotink a operovat na druhým kontinentě pomocí nějakých /nesrozumitelné/. To si myslím, že svým způsobem ta veřejnost sama odmítne. Poradit se ano, ale to už běží teď, ale jako vykonávat.... Kdybyste chtěla být operovaná někým, kdo sedí támhle v Houstonu?
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ne, ne, já musím toho lékaře vidět a sáhnout si na něj a on na mě.
Vladimír BENEŠ, neurochirurg, přednosta kliniky neurochirurgie 1. LF UK a Ústřední vojenské nemocnice v Praze
--------------------
Tomu se říká empatický rozhovor.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem, když jsem se ptala, jak se pozná dobrý chirurg, tak ve vašem oboru máte samozřejmě také ženy operatérky, neurochirurgičky. Teď udělám takový oslí můstek, protože zrovna dnes budou představeny takové vystřihovánky, které chtějí ukázat na rovnost pohlaví právě při výběru zaměstnání a o těch stereotypech a motto té nové kampaně je to metodická pomůcka pro mateřské školky a základní školy, motto zní: Adame, dneska už neva, že letadla řídí Eva? Co vy na tyto diskuse?
Vladimír BENEŠ, neurochirurg, přednosta kliniky neurochirurgie 1. LF UK a Ústřední vojenské nemocnice v Praze
--------------------
Já to nemám rád, já to považuji za hloupé, zbytečné a víceméně vyvolané uměle, protože ještě to bychom to mohli obrátit na tu stranu, že bychom se hrdlili nad tím, že, myslím, dost sexistické, že je málo švadlen-mužů. Když to obrátím, tak jsme někde tam. A jestliže nějaká žena se rozhodne, že chce dělat neurochirurgii, tak ať ji dělá, nic proti tomu. Jsou pečlivé, jsou šikovné, protože to má zrovna k tomu opravdu, dejme tomu, perfektními, preciznímu šití dost blízko, takže v pořádku a dělat rozdíl mezi tím, jestli je ten chirurg žena nebo muž, to vcelku mi nenáleží. Samozřejmě, že je tam víc mužů, protože to žere víc času, protože jsou tam nejisté kritické situace, protože je tam třeba rychlých rozhodnutí, a to není něco, co by ženy víceméně tak snadno činily. Ale není to proto, že by je do toho nikdo nepustil, je to proto, že vzhledem k té své povaze se tomu primárně a iniciálně vyhnou a naleznou si něco jiného, tak jako málo těch chlapů se rozhodne, že teda budou dělat tu švadlenu a ženy budou dělat hornici. Takže si myslím, že je to zcela v pořádku, když ta společnost funguje v nějakých určitých takových historicky daných mezích a nevymýšlejí se dívčí války zase nanovo.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak, to je dobře. Hostem dnešního Jak to vidí byl profesor Vladimír Beneš, neurochirurg, přednosta kliniky neurochirurgie 1. LF Univerzity Karlovy a Ústřední vojenské nemocnice v Praze. Pane doktore, přeji hodně úspěchů a budu se těšit opět na slyšenou. Hezký den.
Vladimír BENEŠ, neurochirurg, přednosta kliniky neurochirurgie 1. LF UK a Ústřední vojenské nemocnice v Praze
--------------------
Já taky, děkuji. Na shledanou.
Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka


Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka