Jak pěstovat brambory a kosatce

7. duben 2014
Rada pro tento den

Brambory vyžadují lehčí až středně těžké humózní půdy, nejlépe písčité až hlinitopísčité.

Na území České republiky lze brambory na zahrádkách pěstovat v kterémkoli klimatickém regionu. Vyhovují jim chráněné polohy, nevhodné pro pěstování jsou těžké zamokřené půdy.

Ze živin jsou brambory náročné především na draslík. Půdu pro výsadbu brambor je nutné připravit již na podzim, což je základní podmínkou pro úspěšné pěstování.


Příprava půdy

Na podzim tedy důkladně zryjeme pozemek a do zryté půdy pak zapravíme chlévský hnůj, případně kompost. Zpracování půdy má pro brambory rozhodující význam, protože vyžadují půdu kyprou, v příliš utužené půdě dosáhneme nižšího výnosu.
Na jaře před výsadbou tedy půdu na záhonech slehlou po zimě zkypřete a urovnejte a zároveň do ní zapravte průmyslová minerální hnojiva a to síran amonný, superfosfát a síran draselný v dávkách 30, 50 a 40 g na čtvereční metr.


Kosatce

Kromě květilky kosatcové mohou toto poškození způsobit také další květilky, například květilka potoční. Květilka kosatcová je podobná mouše domácí, je však menší a štíhlejší. Žlutavě bílé larvy jsou poměrně velké, na délku měří 8–9 mm. Květilka má jednu generaci ročně.


Škůdci

Samičky kladou vajíčka do vyvíjejících se ještě zavřených poupat kosatců, vylíhlé larvy pak poupata vyžírají a tím zcela poškozují jejich vnitřek. Dospělé larvy pak poupata opouštějí a kuklí se v zemi. Na jaře se z přezimujících puparií líhnou mouchy, které opět škodí na mladých poupatech.

Preventivně je potřeba včas odstranit napadená poupata, tedy dříve, než je dospělá larva opustí – poupata zničte, v žádném případě je nekompostujte. Ihned, jak objevíte na kosatcích první poškozené poupě, kosatce chemicky ošetřete přípravky Calypso či Decis.

Celý článek najdete v dubnovém čísle časopisu Receptář.

Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.