Jak pěstovat brambory a kosatce
Brambory vyžadují lehčí až středně těžké humózní půdy, nejlépe písčité až hlinitopísčité.
Na území České republiky lze brambory na zahrádkách pěstovat v kterémkoli klimatickém regionu. Vyhovují jim chráněné polohy, nevhodné pro pěstování jsou těžké zamokřené půdy.
Ze živin jsou brambory náročné především na draslík. Půdu pro výsadbu brambor je nutné připravit již na podzim, což je základní podmínkou pro úspěšné pěstování.
Příprava půdy
Na podzim tedy důkladně zryjeme pozemek a do zryté půdy pak zapravíme chlévský hnůj, případně kompost. Zpracování půdy má pro brambory rozhodující význam, protože vyžadují půdu kyprou, v příliš utužené půdě dosáhneme nižšího výnosu.
Na jaře před výsadbou tedy půdu na záhonech slehlou po zimě zkypřete a urovnejte a zároveň do ní zapravte průmyslová minerální hnojiva a to síran amonný, superfosfát a síran draselný v dávkách 30, 50 a 40 g na čtvereční metr.
Kosatce
Kromě květilky kosatcové mohou toto poškození způsobit také další květilky, například květilka potoční. Květilka kosatcová je podobná mouše domácí, je však menší a štíhlejší. Žlutavě bílé larvy jsou poměrně velké, na délku měří 8–9 mm. Květilka má jednu generaci ročně.
Škůdci
Samičky kladou vajíčka do vyvíjejících se ještě zavřených poupat kosatců, vylíhlé larvy pak poupata vyžírají a tím zcela poškozují jejich vnitřek. Dospělé larvy pak poupata opouštějí a kuklí se v zemi. Na jaře se z přezimujících puparií líhnou mouchy, které opět škodí na mladých poupatech.
Preventivně je potřeba včas odstranit napadená poupata, tedy dříve, než je dospělá larva opustí – poupata zničte, v žádném případě je nekompostujte. Ihned, jak objevíte na kosatcích první poškozené poupě, kosatce chemicky ošetřete přípravky Calypso či Decis.
Celý článek najdete v dubnovém čísle časopisu Receptář.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.