Jak nahradit rašelinu
Rašelina je cenná pro rostliny především pro vysoký obsah humusových látek, huminových kyselin a huminu. V přírodě se však tvoří velmi pomalu, za rok vznikne vrstva rašeliny pouze jeden milimetr silná.
V naší republice dosahují rašeliniště mocnosti až osmi metrů, což znamená, že tato vrstva vznikala 8000 let. Při její průmyslové těžbě tedy jde o neobnovitelný zdroj.
Které rostliny ji potřebují
Použití rašeliny je však nezbytné jen v případě, že pěstované rostliny využijí všechny její cenné vlastnosti, což se týká pouze speciálních skupin kyselomilných rostlin, jako jsou například velkoplodé borůvky, zahradní brusinky, azalky či rododendrony. Rostlinám, které nevyžadují kyselou půdní reakci, bohatě postačí kvalitní kompost. Obzvlášť bohatý na huminové kyseliny je trus žížal, které se do kompostu samy nastěhují, výkonné kalifornské žížaly lze i chovat.
Jak "vyrobit" kompost
Ovšem i samotný kvalitní uzrálý kompost obsahuje mnoho blahodárného humusu. A kompost zdarma vyrobíme z posečené trávy, listí, podrcených větví, zbytků zeleniny. Půdu vylehčující lignin, který rašelina obsahuje, lze nahradit například pilinami, kokosovými vlákny, jemnou dřevěnou štěpkou z listnatých dřevin (u kyselomilných rostlin i z jehličnatých dřevin či z jejich borky), případně také agroperlitem. Substrát pro rostliny, které mnoho živin nevyžadují, lze připravit například z krtinců a agroperlitu.
Pokud jste si vše nestihli podrobně poznamenat, text najdete v lednovém čísle časopisu Receptář.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor


Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.