Jak chovat českou husu?

Přístup k vodě
Hmotnost housera se pohybuje mezi 4,4–6,5 kg, u husy od 3,5 do 5,5 kg. Vedle zatravněného prostoru husy potřebují vodu, zejména k páření. Houser pojímá husu na vodě. Pokud oba na vodu nemohou, je malá pravděpodobnost, že budou vejce oplozená. Tuto potřebu chovatelé řeší výstavbou betonového bazénku, ale jde to i jinak, třeba využitím dětského plastového pískoviště jako malé, přemístitelné nádrže.

Husy se dožívají až 15 let a nejsou náročné
Chovný kmen tvoří houser a dvě, tři husy (ideální je 1+2). Nejlepší je sestavit rodinu na podzim, nejpozději v listopadu, aby si na sebe zvířata zvykla. Pak spolu bez větších problémů vydrží šest až sedm let. Pokud by chovatel chtěl vyměnit některou husu, husák nemusí novou přijmout. Stává se, že si jí vůbec nevšímá a oplodňuje jenom tu, na kterou je zvyklý.

Husník a snášení vajec
Na ustájení nejsou české husy náročné. Vyhovují jim prostory, jako jsou stáje, stodoly, kůlny či dřevěný husník. Husa snáší vejce ob den na konci února a začátkem března. Celkem snese 10–12 vajec. „Sbírám je a ukládám do tmavé místnosti s teplotou zhruba kolem 10 °C. Když husa končí se snášením, pustí do hnízda prachové peří. A to je signál, abych jí sebraná vejce vrátil a ona na ně nasedla. Husa sedí 30 dní a za chovnou sezonu vysedí dvoje housata,“ říká chovatel hus Libor Kučera z Hořešovic.

Husa|foto: Pavla Kopřivová

Krmení
Je důležité umístit hnízdo, třeba bednu 40x40 cm na klidné místo. I v této situaci je nutná voda, aby se husa mohla vykoupat. Vejce totiž potřebují nejen správnou teplotu, ale rovněž vlhkost. Husy dostávají směs pšenice a ječmene, před snáškou ještě oves, strouhanou řepu a mrkev. Lze použít i hotovou směs pro nosnice. Jsou v ní veškeré vitaminy a stopové prvky, což je základ zdravého hejna.

Další podrobnosti najdete na www.iReceptar.cz.