Ivan Hoffman: Zemanův stud? Myslím, že omluva za bombardování Srbska je na místě

24. květen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Prezident Miloš Zeman

Prezident Miloš Zeman se omluvil za bombardování Srbska v roce 1999 vojsky NATO, které jako tehdejší premiér ČR umožnil. Jaké by mělo být oficiální stanovisko Česka?

Český prezident Miloš Zeman se omluvil svému srbskému protějšku Aleksandarovi Vučićovi za bombardování Srbska v roce 1999 spojeneckými vojsky NATO. Česká armáda se tehdy útoku jako čerstvý člen aliance nezúčastnila, nicméně umožnila přelet letadlům.

Česko-řecká iniciativa

„Myslím, že je k té omluvě dobrý důvod,“ uvažuje v pořadu Jak to vidí... komentátor Ivan Hoffman. „Česká republika byla tehdy poslední zemí, jejíž podpis chyběl pod společným stanoviskem. Bylo to krátce na to, co jsme byli přijatí do NATO. Nebyl velký prostor se rozhodovat.“

Čtěte také

„Tehdejší ministr zahraničí Jan Kavan vzpomíná, že i poté, co k akci došlo, Česko hledalo někoho, s kým by tu už rozpoutanou akci alespoň zabrzdili, zastavili co nejrychleji. A nakonec našli Řecko. Česko-řecká iniciativa byla jediná, která chtěla s útokem skoncovat.“

Jde o osobní omluvu?

Dnešní ministr zahraničí Jakub Kulhánek ale v reakci na omluvu Miloše Zemana prohlásil, že je to prezidentova osobní iniciativa. Nikoli oficiální stanovisko ČR. Je to tedy jen osobní omluva prezidenta?

„Zeman řekl, že se stydí za to, že neměl dostatek odvahy, aby tu akci jako předseda vlády nepodepsal,“ připomíná Hoffman. „Srbský prezident na to ale říká, že tuto omluvu Srbové Čechům nikdy nezapomenou. Že jsme první, kteří se takhle k té věci postavili oficiálně. Takže to osobní omluva úplně není.“

Vinu nesou novináři

Kdo na tom tedy nese vinu? „Za vlnu nacionalismu, na které se tehdy prezidenti jako Milošević, Tuđman nebo Izetbegović vezli, byli tenkrát odpovědní intelektuálové, publicisté, komentátoři, novináři. A to mám přímo od nich.“

„Na setkání nezávislých spisovatelů a publicistů v polském Krakově jedním dechem přiznávali, že oni to byli, kdo mezi lidi rozšířili nenávist, a současně kritizovali Evropu, že je v tom vražedném konfliktu nechala, že jim nepomohla. To bylo zvláštní.“

Kdo měl zájem rozbít Jugoslávii?

„Ale když je řeč o vinících, je vždy potřeba sledovat cestu peněz. Všímat si, kdo ze zahraničí z té politiky profitoval, kdo měl zájem Jugoslávii rozbít a přiléval olej do ohně. Já si vzpomínám, že se v rozpadu Jugoslávie hodně angažovalo Německo a své zájmy tam měli Američané.“

Čtěte také

„A taky si dobře pamatuju na to pohrdání naivními pacifisty, kteří nechápali, že bez bombardování Srbska není možná svoboda kosovských Albánců, kteří později byli souzeni za obchodování s lidskými neboli srbskými orgány.“

„Válka je vždycky strašně špinavá. Vlivů a viníků je tam hodně. A bombardování, i když mu dáme přídavné jméno humanitární, nikdy nevede k něčemu dobrému. A omluva je vždycky na místě,“ uzavírá host Zity Senkové na Dvojce.

Další témata rozhovoru: demonstrace proti ministryni spravedlnosti Marie Benešové; kauza Vrbětice a naše zahraniční politika; omluva Miloše Zemana za bombardování Jugoslávie; volební kampaň koalice Spolu; anglická Premier League.

Spustit audio

Související