Přepis: Jak to vidí Ivan Hoffman – 24. května 2021
Hostem byl komentátor Ivan Hoffman.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
Dobrý den přeje Zita Senková. Jsem ráda, že jste si naladili pravidelný rozhovor o aktuálních událostech. Pětice rozhovorů v tomto týdnu přinese pohled hudebníka a pedagoga, soudce, bezpečnostního poradce a ekonoma. Následující minuty jsou ale vyhrazeny pro názory novináře Ivana Hoffmana. Přeji vám do Zlína dobrý den.
Ivan HOFFMAN, komentátor
Já vám také a našim posluchačům hezké ráno.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
V hledáčku se ocitne zejména zahraniční politika České republiky, ale i předvolební kolotoč a také fotbal, nerušený poslech. Veřejnou podporu justice ocenil včera v České televizi předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský a za nepřijatelné označil výroky ministryně spravedlnosti Marie Benešové k představitelům justice. Za její rezignaci kvůli údajným tlakům na nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana, který před několika dny rezignoval a za nezávislost justice demonstrovaly v pátek v Praze a v dalších městech tisíce lidí. Akci svolal spolek Milion chvilek pro demokracii. Ivane, co si myslíte o těchto požadavcích? A je u nás podle vašeho názoru justice nezávislá?
Ivan HOFFMAN, komentátor
No, já bych začal tím, že když jsem sledoval tu demonstraci, tak mě napadlo, že kdyby pan Mynář nezatoužil po politice, tak mohl být za hvězdu na další demonstraci. Ten, ten spolek Milion chvilek, jak se ukazuje, prostě má svoje místo zde, protože jsou lidé, kteří chtějí fyzicky, osobně demonstrovat svůj názor a těžko je svolá nějaká politická strana. Ta, ta lidi, politici spíše lidi rozdělují a ten spolek Milionu chvilek pro takovéto publikum, pro, pro takovéto občany angažované má svůj smysl a zřejmě ho tady budeme mít i do budoucna a nic neztratí na své, řekl bych životaschopnosti pokud jde o tu justici, tak já si myslím, že justice ohrožená není. Vždy budeme potřebovat právníky, advokáty, vždy budeme potřebovat soudce. To znamená, já o justici žádnou obavu nemám. Možná se můžeme bavit o tom, do jaké míry justice je zpolitizovaná, do jaké míry sami někteří činitelé z justice, pan Rychetský je toho dobrým příkladem, se nevěnují příliš, řekl bych té politické stránce než té, než té právní a odborné anebo naopak, jestli budou politické tlaky na justici, ty si myslím vždy byly, vždy budou, ale justice se jim bude schopna určitě ubránit. To znamená, já nemám, nemám pocit, že by naše justice byla nějak ohrožena.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
Pan Rychetský v pořadu Otázky Václava Moravce rovněž kritizoval zpochybňování vyšetřovacího postupu v kauze Vrbětice ze strany prezidenta Miloše Zemana. Vy máte vysvětlení pro to, proč pan prezident trvá na několika vyšetřovacích verzích výbuchu ve Vrběticích, přičemž premiér i ministr vnitra a celá bezpečnostní komunita opakovaně hovoří o jedné jediné verzi.
Ivan HOFFMAN, komentátor
Tak každý na to umí podpořit svými argumenty. Ta kauza nevznikla ze dne na den. To, že momentálně se šetří právě /nesrozumitelné/, neznamená, že v minulosti jich nebylo víc. Ono také stále se budou objevovat další, řekl bych podrobnosti a a pohledy na celou tu věc.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
A není to už jasné, podle toho co vlastně sdělili i politici, premiér ostatně i bezpečnostní služby?
Ivan HOFFMAN, komentátor
No, když se ptáte mě, tak asi víte, že řeknu, že já těm bezpečnostním službám nevěřím ani nos mezi očima. To, to se jim věřit nedalo nikdy, a to žádným službám ani té naší. To znamená celá ta kauza.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
Z čeho vycházíte nebo proč?
Ivan HOFFMAN, komentátor
Ze všeho, ze všeho.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
Ze všeho a co to je to všechno.
Ivan HOFFMAN, komentátor
To je, když se podíváme na dlouhou historii CIA.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
Počkejte, hovoříme o České republice.
Ivan HOFFMAN, komentátor
Když se podíváme na Mosat, klasik k těm zpravodajským službám patří, že hrají nejrůznější velmi komplikované hry, ve kterých se prostě všichni nakonec i zamotají a, a to znamená jejich, jejich to, co máme prostě jim o nich brát a nějak, co má nějakou hodnotu. To jsou spíše nějaké analýzy, zjištění, fakta. Ve chvíli, kdy začnou fabulovat, vymýšlet si příběhy, tak tehdy prostě je naivní jim věřit, ale to ode mě těžko uslyšíte něco jiného.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
Ivane, ptám se i proto na tento konkrétní případ Vrbětice a na to, že něco jiného říká prezident, něco jiného premiér a bezpečnostní služby a ministr vnitra. Jak to působí navenek? Co to vypovídá, jaký signál jako Česká republika vysíláme? Co to ukazuje i o třeba naši zahraniční politice?
Ivan HOFFMAN, komentátor
No, na té kauze Vrbětice vlastně dobře vidíme jeden konkrétní důsledek, a to že. Vyvolali jsme i v Evropě mezi našimi spojenci a partnery takové rozpaky, kdy vlastně přicházíme s prosbou, aby partnerské země vyhošťovaly ruské diplomaty a vidíme, jak se do toho nikomu nechce, protože všichni mají pocit, že vztahy s Ruskem jsou už hodně napjaté a je potřeba je spíše zmírňovat, zklidňovat. Do toho najednou my přicházíme s takovouto iniciativu, která se nikomu příliš nehodí. Vidíme, jak dokonce i Američané poslední dobou v té kauze Nord streamu ruší některé sankce, i oni prostě mají pocit, že ta struna už je napjatá hodně, že nemá cenu jí přepínat dál. To znamená, celá ta akce je taková, řekl bych lehce kontraproduktivní. Určitě nám nedělá přátele takovéto zdvořilé podpor, podporováni, kterého jsme svědky, aby se neřeklo, protože nahlas říct, že to je pitomost, to nikdo neudělá, ani nemůže.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
Co myslíte, že je tedy pitomost?
Ivan HOFFMAN, komentátor
Zostřování napětí.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
Ano, to nechce ani Evropská unie. Mimochodem bude se tím zabývat také na summitu, jaké jsou ale tedy naše zájmy, zájmy České republiky ve světě, o co usiluje naše zahraniční politika, je čitelná?
Ivan HOFFMAN, komentátor
Ono to, ono to není úplně jasné. Já to teď říkám poměrně často zájmem země, síly a velikosti České republiky je udržovat si partnerské vztahy nejlépe úplně se všemi, ale vlastně stoupencem této politiky ono se jí někdy říká všech azimutů, je právě náš prezident, ale už ne tolik, řekl bych vláda o politických stranách ani nemluvě. Ti spíše inklinují k tomu, vybrat si spojence, k němu se pevně přimknout a sdílet jeho nepřítele. A to je vlastně tradice, která, která tady přišla z minulosti, kdy také jsme měli prostě jednoho silného spojence, se kterým, se kterým jsme chtěli být za dobře. To ale podle mě není ta nejlepší cesta. Nejlepší cesta je doopravdy hledat dobré partnerské vztahy se všemi a nedělat si nepřátele.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
No a hledáme je? Je ta naše politika politikou všech azimutů, jak jste řekl?
Ivan HOFFMAN, komentátor
No, řekl bych, že moc ani ne a prezident je z toho asi takovou zvláštní výjimkou. To vidíme, to vidíme na té kauze návštěvy srbského prezidenta, ale řekl bych jeden takový rozměr který, kde politici jsou za jedno a to je zajímavé, to je podpora Izraele, kde jsme vlastně takovou i v Evropě trochu bílou vránou. Já si to vysvětluji tím, že na rozdíl od zemí, kde žijí početné muslimské menšiny, si Československo, respektive Česká republika tu podporu Izraele, tedy Židů může dovolit, protože nehrozí, že by tady začal někdo vypalovat synagogy a tak dál. Takže jsme v trochu, řekl bych takové komfortní pozici. Nicméně je to pozice setrvalá, tradiční. Díky pomoci Československa po druhé světové válce, když jsme pomohli proti, proti vlastně tomu nepřátelskému arabskému okolí Izraeli vojensky zbraněmi. Tak vlastně ta, ta podpora nebo ten, ten vztah nadstandardní k Izraeli, ten vlastně stále trvá až dodnes, což je, což je zajímavé a zvláštní.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
A umí Česká republika tedy nějak vytěžit, řekněme, i naší možná geografickou pozici nebo naše historické zkušenosti?
Ivan HOFFMAN, komentátor
Teď nerozumím přesně vytěžit co?
Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jestli umíme nebo naše česká zahraniční politika nějak pracovat s naší pozicí. Často se nebo někteří hovoří, vlastně poukazují na to, že jsme mezi východem a západem, jsme samozřejmě pořád v Evropě a ve středu Evropy. Jestli se to nějak promítá do té zahraniční politiky, jakým vývojem třeba prošla od sametové revoluce?
Ivan HOFFMAN, komentátor
No, v dnešní době myslím si, že ne, že já myslím, že prostě pro nikoho nejsme příliš zajímavý a náš vklad do zahraniční politiky není, není velký, není. Odpovídá, odpovídá říkám naší, naší velikosti a naším schopnostem. Ono se někdy říká, že máme nějakou, nějaký zvláštní dar, prostě rozumět tomu, co se kolem nás děje, protože jsme zažili režim totalitní. Zažili jsme svobodu, můžeme tedy porovnávat na rozdíl od jiných, ale tím vývojem prošly všechny země toho bývalého postkomunistického bloku. Nedá se říct, nedá se říct, že by ta naše situace byla nějaká speciálně jiná.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
A jaké jsou naše nebo aby mohly být nebo snad měly být ambice? Stačí vám to takhle, jak jste popsal vaše vnímání té naší i zahraniční politiky?
Ivan HOFFMAN, komentátor
Já si myslím, že dnešní době v tom globalizovaném světě je doopravdy velmi těžké razit nějakou vlastní svébytnou zahraniční politiku. A mám pocit, že ne každý o to i usiluje. Mnoho lidí je spokojeno s tím, když ta země se vlastně veze v tom, v tom hlavním proudu, řekl bych dnes, dnes je to takový proud liberální, neoliberální a vlastně ani nic jiného nechce. Jestli se prostě země má nějak zviditelnit, odlišit, tak v dnešní době se tak děje spíše díky kulturním aktivitám, díky sportovním úspěchům. To jsou, to jsou věci, které nesouvisí s nějakou tou dlouhodobou zahraniční politikou. Být sám za sebe, být, být zemí, která je, která je prostě svá a nezaměnitelná, kterou všichni respektují, to je dneska nesmírně těžké. Všichni prostě jsou v těch jednotlivých blocích a navíc si musíme uvědomit, že vůbec klesá význam jednotlivých států zemí a převládá vlastně takový ten globální zájem, který je nesen spíše zájmy nadnárodních velkých korporací, velkých bank. Prostě lidí, kteří mají vliv, moc, ale kteří nejsou voleni. Na to upozorňují vlastně už i samotní ti, řekl bych boháči, že jsem před časem zaregistroval takovou velmi vážnou kritiku toho dnešního světa od George Sorose, který pro mnoho, mnoho lidí je prostě červeným hadrem pro býka. A ten s velmi myslím přesně popsal tu, to nebezpečí, které hrozí pro demokracii, když lidem vládnou nevolené elity.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
A jakou ambici teda by měla mít naše zahraniční politika?
Ivan HOFFMAN, komentátor
No, já si myslím, že skromnou, že bychom doopravdy měli hledět, být se všemi za dobře.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
Nakolik se do zahraniční politiky promítá ta domácí politika nebo možná obráceně. Možná bych se ještě vrátila k výrokům prezidenta Zemana, který se omluvil svému srbskému protějšku Alexandru /nesrozumitelné/ za bombardování Srbska v březnu 1999 spojeneckými vojsky NATO. Česká armáda se tehdy útoku jako čerstvý člen aliance nezúčastnila. Nicméně umožnila přelet letadlům. Tehdy byl Miloš Zeman premiérem. Ministr zahraničí Jakub Kulhánek v reakci na omluvu Miloše Zemana prohlásil, že je to prezidentova osobní iniciativa, nikoliv oficiální stanovisko českého státu. Kolik máme tedy zahraničních politik?
Ivan HOFFMAN, komentátor
Začnu tou omluvou. No, je to osobní omluva prezidenta.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
A co to je osobní omluva?
Ivan HOFFMAN, komentátor
On to i tak řekl, že se sám stydí za to, že neměl dostatek odvahy, aby vlastně nepodepsal tu, tu akci. Prostě Česká republika byla poslední zemí, jejíž podpis chyběl pod tím společným stanoviskem a bylo to krátce na to, co jsme byli přijati do NATO. Nebyl velký prostor jak, jak se rozhodnout. No a on byl předsedou vlády, na celou tu dobu vzpomíná zajímavě Jan Kavan, tehdejší ministr zahraničí, který vlastně říká, že i poté co k té akci došlo, tak Česká republika hledala někoho, s kým by tu akci, která už se rozpoutala alespoň zabrzdili, zastavili co nejrychleji. Naši nakonec Řecko a tak česko-řecká iniciativa prostě byla vlastně jediná taková, která, která chtěla s tím útokem skoncovat. Nicméně on říkal, že to je osobní omluva, a také to tak bylo, ale srbský prezident na to říká, že tuto omluvu Srbové Čechům nám nikdy nezapomenou, že jsme vlastně první, kteří, kteří se takhle k té věci postavili oficiálně. To znamená, ono to úplně osobní omluva samozřejmě není. Je to omluva prezidenta. Nicméně já si myslím, že s odstupem času, když se na to podíváme, tak si myslím, že k té omluvě je dobrý důvod. Ten konflikt v bývalé Jugoslávii ten neměl jediného viníka, tu řekl bych politickou odpovědnost za válku s Miloševičem společně nesli i prezidenti Tudjman Izetbegovič. Mně to kdysi, vysvětlil Igor Blaževič, což byl bosenský Chorvat a řekl bych takový autentický mírový aktivista z toho prostředí zmítaného násilím. A pak bych ještě řekl dvě věci. Za prvé, že za tu vlnu nacionalismu, na které se politici vezli, a to říkám všichni, jak Srbové, tak Chorvati, tak, tak muslimové. Za tu byli tenkrát odpovědní intelektuálové, publicisté, komentátoři, novináři, novináři. Já to mám přímo od nich, protože jsem se kdysi účastnil takového setkání za svých spisovatelů a publicistů v polském Krakově. A tam mě úplně fascinovalo, jak jedním dechem tito intelektuálové přiznávali, že, že oni to byli, kdo mezi lidi rozšířili nenávist. No a současně kritizovali Evropu.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
Takovou moc mohli mít?
Ivan HOFFMAN, komentátor
Že je v tom vražedném konfliktu nechala, že jim nepomohla jo. To bylo zvláštní. No a potom ještě poslední věc, když je řeč o vinících, tak vždy je potřeba sledovat cestu peněz. Všímat si, kdo ze zahraničí profitoval z té politiky rozdělat a /nesrozumitelné/, kdo měl zájem rozbít tu Jugoslávii. Kdo přiléval do ohně a já si vzpomínám, že byly takové úvahy, že se v tom rozpadu Jugoslávie hodně angažovalo Německo nebo, že se /nesrozumitelné/ v tom regionu měli Američané. No a také si dobře pamatuji na to pohrdání nájemnými pacifisty, kteří nechápali, že bez toho bombardování Srbska není možná svoboda kosovských Albánců. No a ti později byli souzeni za obchodování s lidskými neboli srbskými orgány. No, prostě válka je vždycky strašně špinavá. Těch, těch vlivů a viníků je tam hodně a bombardování, i když mu dáme přídavné jméno humanitární, tak nikdy nevede k něčemu dobrému a ta omluva je podle mě vždycky na místě.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
A co udělali pro mír politici? Třeba domlouvali tehdejší čeští politici Srbům?
Ivan HOFFMAN, komentátor
No v tehdejší, v tehdejší situaci člověkem, který se tam hodně angažoval, byl Jiří Dienstbier, který vlastně jako jeden z mála politiků viděl ten obraz složený, mnohotvárný, komplikovaný. Zatímco ostatní se všichni na věc dívali černobílé, měli prostě jednoho kdo je zlý. Ostatně tím pádem vypadali jako dobří, ale, ale to, to je, takové zvíře neexistuje, takový svět není.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
Mimochodem co si myslíte o vynuceném přistání letounu společnosti RyanAir v běloruském Minsku a zadržení novináře Romana /nesrozumitelné/, který byl na palubě. Šlo o let z Atén do Vilniusu.
Ivan HOFFMAN, komentátor
To se, to je zvláštní akce. To se teda moc nedělá. Moc jsem o tom zatím nečetl, ale celé to vypadá, vypadá nepřijatelně to.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
Stíhačky.
Ivan HOFFMAN, komentátor
Kdyby, kdyby takhle prostě jednali všichni, tak kam by ten svět došel, že? Ale, ale já nevím, nevím o tom no, je to čerstvá zpráva.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
Koalice opozičních Pirátů a starostů nezávislých představila svůj program, se kterým míří do podzimních sněmovních voleb. Co konkrétního se pro vás skrývá pod sloganem, vraťme zemi budoucnost možná dodám, že koalice Spolu jde do voleb s kampaní pod heslem Dáme Česko dohromady.
Ivan HOFFMAN, komentátor
Je to jako u všech voleb. Musíte dát něco na plakát. Musíte vymyslet krátké sdělení, které bude optimistické, které by mělo mít nějaký, nějaký náboj. Vraťte zemi budoucnost, je pěkné. Víte, já stále mám pocit, že jsme kdesi v minulosti ztratili budoucnost, že stále se motáme v přítomnosti, ale, ale někdy jsme tu budoucnost museli mít. Prostě byla, byla éra, kdy, kdy lidstvo třeba, já nevím, hledělo do kosmu a vidělo budoucnost prostě v meziplanetárních letech. Byly různé vize budoucnosti a dnes jako bychom na tu budoucnost rezignovali. Myslím, že to je pěkné, pěkné heslo. Podobně Dáme Česko dohromady, je taky dobré. Já jsem někde zaregistroval, že heslem té koalice Spolu je Dáme Česko a nějak mi z toho vypadlo to dohromady, a tak jsem si říkal komu? Ale pak, pak jsem zjistil, že jsem jenom nějak to přeslechl, Dáme Česko dohromady.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
A víte, Ivane, jak se říká, to dáme?
Ivan HOFFMAN, komentátor
Ano, ano, přesně, přesně, tak, tak nějak jsem si myslel, že to mysleli a říkal jsem si, to je ale dvojsečné, ale Dáme Česko dohromady, s tím dohromady to už je jako v pořádku. Tak já bych řekl, jestli mohu. Já bych vůbec k těm volbám obecně řekl, a to už vlastně jsem říkal před minulými i před minulými. Já jsem trochu skeptik. Já mám pocit, že ať zvolíme kohokoliv, tak výsledkem bude to, co tu je. To je současně dobrá zpráva, protože nebude hůř, ale současně špatná, protože také nebude lépe. Ale mám pocit, že ta se trvalost je neuvěřitelná. Politické strany se od sebe strašně málo liší. Oni samozřejmě do těch programů se snaží najít něco, čím se ukážou být trochu jiní, ale oni spíš vypraví trochu jiný příběh a vyberou si trochu jiné nepřátelé. Ale jsou si strašně podobné. Jestli bychom je měli charakterizovat, všechno jsou to strany proevropské, globální, všechny jsou liberální, všechny jsou demokratické doopravdy.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
Teď vidíte o tom, promiňte, mluvíte o tom celém parlamentu?
Ivan HOFFMAN, komentátor
Ano, ano, teď mluvím o té celkové situaci jo to. To, že vlastně tyto strany, které už předtím vystupovaly v takovém, řekl bych společném opozičním bloku, nevzaly mezi sebe svobodu a přímou demokracii a nevzali mezi sebe komunisty a samozřejmě ani vládní koalici. Ale ti ostatní se tak nějak dali dohromady. Tak teď se nejprve spojili do dvou, do dvou bloků, v rámci kterých si výborně rozumějí. Současně nám říkají, že pokud by vyhráli, tak se spojí i všichni 4, anebo 5 jich je dohromady, zase budou si dobře rozumět a já tomu, já tomu věřím, protože oni jsou doopravdy skoro stejní.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
Uvidíme, jestli a na kolik a kdo jak dodrží ty předvolební sliby.
Ivan HOFFMAN, komentátor
Nedodrží, oni po volbách samozřejmě budou muset najít kompromis. To znamená, že, že ta situace po volbách je, je nová. My nedostáváme k výběru smlouvu s voličem. To není tak, že oni říkají, to co vám slibujeme, to prostě buďto dodržíme anebo, nebo odejdeme. Ne, oni prostě něco nabízejí, ale po volbách se dohodnou, co, co s námi udělají, takhle to prostě bude.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
My jsme Ivane, nabídli ještě téma fotbal a máme na to dvě minuty. Vy jste se zakoukal do anglické Premier League, je to pravda?
Ivan HOFFMAN, komentátor
Já se na ní dívám odjakživa. A to poslední kolo bylo pro mě tragické, protože jako fanoušek Chelsea jsem těžce nesl, že jsme mohli být třetí a předběhl nás Liverpool. Ale řeknu jinou věc. Mně strašně se líbí, jak jsme všichni propadli nadšení /nesrozumitelné/, protože tam hrají dva naši hráči, dva Češi /souzvuk zvuků/ Tomáš Souček přesně tak a a jakákoliv zpráva v Británii se o těchto dvou objeví, tak okamžitě ji mám ze sportovních rubrikách na první straně. A vypadá to tak jako jako West Ham a pak dlouho dlouho nic a pak ti ostatní. Ale je to pěkné jo. Myslím si, že proto o tom jsme právě mluvili, jak získat nějaké sebevědomí. Dneska ho získáme přes kultura a získáme ho přes sport. Když se někomu ve světě daří a ostatní mu tleskají, taky to naše sebevědomí trochu, trochu poroste aspoň něco.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
Lze říct v několika větách, pár vteřinách, Ivane, co je typické pro anglickou první fotbalovou ligu?
Ivan HOFFMAN, komentátor
Je nesmírně náročná, je nesmírně tvrdá. Všechno je otevřené. Každý zápas je otevřený. Nikdy není všechno úplně jasné, když se podíváte na, na to jak, jak to celé probíhá, je to dobrodružství od začátku do konce do konce i bez diváků. Ta soutěž má stále prostě obrovskou úroveň. Já mám pocit, že to je výkladní skříň fotbalu Premiere League je výborná soutěž.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
Tak to vidí komentátor Ivan Hoffman. Děkuji za váš čas, za vaše postřehy a přeji vám do Zlína a všem posluchačům příjemný den, na slyšenou.
Ivan HOFFMAN, komentátor
Já také hezký den.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
Příjemný poslech dalších pořadů Českého rozhlasu Dvojka přeje Zita Senková.
Pořady Českého rozhlasu automaticky přepisuje aplikace Beeye www.beey.io. Texty neprocházejí korekturou.
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.