Ivan Hoffman

Když jsme uslyšeli, že se Česká pošta chystá propouštět, první, co nás napadlo, bylo, že bychom měli pár tipů. Tak to ale samozřejmě nefunguje.

Rádi s mou ženou vzpomínáme na časy, kdy jsme měli hluboko do kapsy a pořizovali si pouze věci, kterých bylo nezbytně třeba.

Bude tomu deset let, co mi pan doktor Molnár pečlivě šil ruku a já ho při tom chválil, že potkám-li někoho, kdo bude zacházet s řetězovou pilou jako já, pošlu ho za ním.

Je z toho rozpačitý dojem, komentuje Ivan Hoffman zveřejněnou zprávu tajných služeb. „BIS promarnila šanci nic neříct a konat.“ 

Knížku vzpomínek Lídy Rakušanové Svobodná v Evropě jsem nejprve četl na monitoru počítače, když mne vydavatel letos v srpnu požádal o doslov.

Ještě není zapomenuto, jak demokrat Al Gore prohrál s Georgem Bushem jr. kvůli vadným děrným štítkům na Floridě, připomíná souvislosti amerických voleb komentátor. 

Podobně jako léky má i demokracie nežádoucí vedlejší účinky. A stejně jako u léku zvažujeme, zda benefity převyšují rizika, ptáme se u demokracie, zda nám stojí za to.

Letošní výročí vzniku naší republiky není kulaté, je ale naprosto výjimečné. Kvůli riziku nákazy koronavirem nepřipadá v úvahu pořádat veřejné vzpomínkové akce.

Takto na podzim, když se ohnou větve pod váhou jablečné nadúrody, každoročně nejprve předstírám, že to nevidím. Pak ale pokaždé cítím to Vaculíkovo: „Jabloň se dívá!“

Výzvu, aby se vrátili do Česka a pomohli s koronavirem, vyslyšelo zatím 16 lékařů. Ta výzva je symbolická, myslí si komentátor Ivan Hoffman.