Ivan Hoffman

Touha vrátit se k normálu je v éře pandemie zrádná. Co když je normálem nouzový stav? Panuje shoda, že se to s návratem ke stavu, který byl před covidem, přehnalo.

Zdá se, že mnoho lidských životů lze zachránit tím, že se o půlnoci zavřou bary. Pro bary je ale taková závěrečná údajně likvidační.

„Neměl silnou pozici ani politicky ani odborně. Ať udělal cokoli, setkal se s kritikou. Své postoje často měnil,“ uvažuje komentátor. „Rezignovat mu zřejmě poradil šéf.“

Volby jsou svátkem demokracie. Abych věděl, že je tomu tak i v případě krajských, přečetl jsem si paragraf 35 zákona o krajích, pojednávající o pravomoci zastupitelstva.

Počty nakažených stoupají. Znovu se zpřísňují protipandemická opatření. K situaci se vyjadřují nejen odborníci, ale prakticky kdokoli. Jak se v přehršle názorů vyznat?

Bavit se o počasí se kdysi bralo jako rezignace na smysluplnou debatu. Počasí prostě nebylo téma. A bylo tomu tak proto, že bylo normální.

Neměl jsem školu rád. Především tu střední. Nevím už přesně proč, možná i proto, že se mi v ní nedařilo. Kvůli důležitějším věcem jsem neměl čas se učit. 

Česká delegace zahájila dlouho připravovanou návštěvu Tchaj-wanu. Peking to vnímá jako porušení principu jedné Číny. Bude krok předsedy senátu vzorem pro další demokracie?

Je takový lékařský vtip, že pacientovi líčícímu doktorovi svou diagnózu, kterou našel na Googlu, doktor doporučí, aby ji konzultoval s Yahoo.

V reklamě se točí velké peníze. Proto není divu, že do reklamního byznysu míří za dobrými platy lidé výjimečně kreativní.