Ivan Hoffman: Naše společnost je ze 73 % extrémistická

3. duben 2017

Češi mají k emigrantům nejvíce negativní postoj z celé EU. Podle komentátora to ovlivní i prezidentské volby. Které otázky ale průzkum podle něj zapomněl zohlednit?

„Naše společnost je ze 73 % extrémistická,“ říká Ivan Hoffman. Vychází z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM), podle kterého 73 % společnosti vnímá uprchlíky jako hrozbu. „Mnoho lidí má ale pocit, že nejsou extrémisté. Jenom se oprávněně něčeho bojí.“

Bojíme se „cizích vlivů“

Podle komentátora lidem hodně vadí například neonacismus a pravicový extrémismus. Od budoucího prezidenta ale rozhodně poptávají „ochranu před cizími vlivy“. Tomu nasvědčují i výsledky průzkumu Eurobarometru: pozitivní přínos migrace vidí jen 12 % Čechů. Evropský průměr je přitom 44 %.

 Postoj k přijímání uprchlíků ze zemí postižených  válečným konfliktem  – časové srovnání

„To jsou čísla velmi jednoznačná. Z toho lze usoudit, že obava veřejnosti z cizího živlu je značná a musí se nějakým způsobem reflektovat,“ říká Hoffman. K průzkumu má ale i jednu výtku. Vadí mu, že se výzkumníci nezabývali odpověďmi na otázky, jak by podle občanů politici měli reagovat ve specifických situacích.

Na co se průzkumy neptají

  • Jak by měli podle občanů reagovat politici na kvóty pro přijímání migrantů?
  • Jak by měli reagovat na případné rozhodnutí EU krátit unijní dotace zemím, které nechtějí přijímat?
  • Měli by politici souhlasit s přijímáním uprchlíků za předpokladu, že by to EU kompenzovala penězi?

Podle Hoffmana je totiž možné, že by si lidi řekli: „Než bychom přišli o evropské dotace, tak raději přijměme kvótu uprchlíků, která byla stanovena.“ Anebo naopak že nám to za to nestojí. A že jsme ochotni nést veškeré důsledky tohoto rozhodnutí.

autoři: iho , zis , rota
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.