Bývalý diplomat Bořek Lizec: Stažení amerických jednotek je pro Evropu pohroma. Přijde o stabilizační kotvu

Spojené státy plánují urychlit stažení svých jednotek z evropských základen. Včera o tom psal třeba německý Welt am Sonntag s odvoláním na zdroje z amerického ministerstva obrany. Konkrétní plány chce Pentagon ještě představit v příštích týdnech v sídle NATO v Bruselu. 

„Ty plány Donald Trump začal naznačovat podstatě bezprostředně poté, co spojenci nevyslyšeli jeho volání po tom, aby mu pomohli s otevřením Hormuzského průlivu. On tehdy velmi tvrdě hovořil o tom, že toto je pro něho obrovským zklamáním,“ připomíná zahraničněpolitický expert a bývalý diplomat Bořek Lizec.

Pohroma pro Evropu

Podle Lizce měla být americká žádost o pomoc především testem, v němž Evropa neobstála. Stažení vojáků je očekávanou odezvou.

„Dlouhodobě říkám, že je to pro Evropu pohroma. Kritizuji ty přední evropské státníky, které symbolizuje heslo ‚to není naše válka‘ a podobné výroky. Vůbec si myslím, že bylo obrovskou chybou, naprosto čitelnou, neposkytovat Američanům vzdušný prostor, neposkytovat jim jejich vlastní základny na evropském území,“ zdůrazňuje.

Čtěte také

Bývalý diplomat Bořek Lizec: Trump v Íránu vybral zatáčku před propastí. Doma ale čelí ostré kritice

Bránit Spojeným státům ve využívání základen podle experta bylo výzvou k tomu, aby se z Evropy stáhly. „Dlouhodobě jsme věděli, že Američané k postupnému stahování směřují, zvláště od nástupu Donalda Trumpa. A nyní jsme k tomu dali mocný impulz.“ 

„Osobně se obávám, že by nám velmi chyběla stabilizační kotva Spojených států – i pro regionální stabilitu. To známe z historie jako Češi velmi dobře,“ dodává.

Řešení? Posilovat bilaterální vztahy

Bořek Lizec poznamenává, že Evropa není v delším časovém horizontu schopna zajistit svou vlastní obranu, měla by se proto pokoušet proces stahování amerických vojáků maximálně zpomalovat a situaci klidnit. 

Podle experta by Česku prospělo budovat blízké vztahy se Spojenými státy nejen v rámci NATO, ale také bilaterálně.

„V našem sousedství probíhá válka a bude to minimálně po dva a půl roku Donald Trump, kdo bude rozhodovat, jestli se nám v případě napadení dostane dostatečné vojenské pomoci,“ konstatuje.

Přesun vojáků do Polska?

Původně bylo avizováno, že se stáhne asi 5 tisíc amerických vojáků z Německa, pak přišla zpráva, že se posílí americký kontingent v Polsku. Přesunu vojsk v rámci Evropy, v nějž doufal také Bořek Lizec, se ale nejspíš nedočkáme.

Čtěte také

Komentátor David Klimeš: Ani cukrování vztahů s USA nepřebije fakt, že snižujeme výdaje na obranu. To si v NATO nikdo jiný nedovolí

„Do určité míry k posílení vojenské přítomnosti v některých zemích v našem středoevropském a východoevropském regionu dojít může a myslím, že dojde. Ale to celkové znaménko bude výrazné minus,“ odhaduje Lizec.

Při nedávném jednání ministrů zahraničních věcí zemí NATO prý zazněla jasná vyjádření jak od generálního tajemníka Marka Rutteho, tak od ministra zahraničí USA Marca Rubia. Oba tlumili očekávání a avizovali, že trend ke snižování je daný a nezvratný.