Ivan Hoffman: Na co Drahošův tým nenašel odpověď

„Volba ukázala na stav současné společnosti. Nebylo to ale jen o těch dvou, ale i o tom, jak se vůbec lidem v Česku žije,“ myslí si komentátor Ivan Hoffman. „Bylo to velké referendum, jestli má být Miloš Zeman znovu prezidentem.“

Proč Jiří Drahoš prohrál?

Podle Hoffmana tu evidentně byla poptávka po silném prezidentovi, který navzdory svému stáří a zdravotnímu handicapu říká, co si lid myslí. Jeho protikandidáta akademika Drahoše prý lidé nestihli dobře poznat. Pro spoustu z nich zůstal nečitelný.

„Až 50 % voličů stačilo, že se nejmenoval Zeman. Dalších 20 % zase dalo hlas současnému prezidentovi, který jim sice není sympatický, ale Drahoše by na Hradě už teprve nechtěli. Velkou roli tak hrála protestní volba, ať z jedné či druhé strany.“

A proč vyhrál Miloš Zeman?

Podle komentátora rozhodlo Drahošovo nepovedené vystoupení v TV debatách a masivní podpora médií, která fandila Zemanovu protikandidátovi. Na to jsou prý lidé obzvlášť citliví. Roli hrála i masivní billboardová kampaň, která hrozila migrací.

„Volič chce, aby prezident nahlas řekl: Tato země je naše. Sice ví, že to ovlivnit nemůže, nemá k tomu pravomoc, ale lidé jsou rádi, že to řekne někdo za ně. A proti tak silnému sloganu nenašel Drahošův tým odpověď.“

Chyběl stranický kandidát

Podle Hoffmana byl boj o Hrad zvláštní taky tím, že tady zcela vyklidily pole zavedené politické strany. Na jedné straně přitom stál muž, kterého všichni dobře znají a na druhé Jiří Drahoš, Pavel Fischer, Marek Hilšer nebo Michal Horáček, které vyprofilovala občanská společnost.

„Chtěli to zkusit, přitom nebyli proškoleni jakýmkoli politickým bojem a šarvátkami. Podobný nestranický kandidát Andrej Kiska přitom na Slovensku uspěl. Jenže asi v době, kdy měli Slováci politiků plné zuby. To samé tady a teď nezafungovalo,“ odhaduje.

Akademika Drahoše podle Hoffmana lidé nestihli dobře poznat. Pro spoustu z nich zůstal nečitelný|foto: ČTK, Kateřina Šulová,ČTK

Rozdělené Česko

Společnost je teď rozdělena na téměř identické poloviny, přitom k volbám přišel rekordní počet 66,6 % lidí. Kdo nás spojí? „Je téměř jisté, že Zeman s tím neudělá nic. Je ale otázka, jestli by nás měli spojovat právě politici.“

„Napětí mezi starými a mladými, chudými a bohatými, zvýhodněnými a znevýhodněnými tady vždy bylo a bude. Pokud tedy není společnost v nějaké krizi, jako je válka.“ Podle komentátora je ale toto napětí pozitivní. Očekávat od kteréhokoli prezidenta sjednocení je tak vlastně bláhové.