Meteor o letu k pólu, čichu motýlů a brnění štírů
Poslechněte si:
- 01:04 Jak doletět na severní pól?
- 15:14 Co cítí motýli?
- 23:33 Einsteinovy výroky
- 28:31 Lze vylepšit solární články?
- 38:00 Mají štíři brnění?
- 44:20 Jak ryba čichá?
Hovoří pilot Jiří Průša nebo zoolog Petr Šíper. Rubriku Stalo se tento den připravil Ing. František Houdek. Z knihy Co ryba ví? čte Igor Bareš.
Jak doletět na severní pól?
Českému pilotovi ultralehkého letadla Jiřímu Průšovi se povedl odvážný čin. Bez zálohy či doprovodu doletěl sám v letadle ze Špicberků k severnímu pólu a zpět. Cesta bez mezipřistání na vzdálenost 2800 kilometrů mu nad oceánem a ledem trvala 11 hodin a 19 minut. S letadlem do 600 kg se mu to povedlo jako prvnímu na světě.
Své dobrodružství popsal v Meteoru a odpověděl na řadu otázek, třeba jak se mu povedlo přelstít zmatený kompas a satelitní navigaci a najít cestu zpět.
Co cítí motýli?
Řada živočichů nemá žádný nos, přesto dokáže rozeznávat různé pachy. To je i příklad hmyzu. Podle dr. Petra Šípka z Přírodovědecké fakulty UK jsou hlavním orgánem tykadla. Vědci ale prozkoumali další části těla motýlů a zjistili, že co považovali za detektory chuti, jsou ve skutečnosti smyslové orgány pro čich. A našli je na překvapivém místě.
Einsteinovy výroky
Německý fyzik Albert Einstein proslul svými teoriemi, ale veřejnost si získal především otevřeným vystupováním a bezpočtem pozoruhodných výroků. Některé jsme si připomněli v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek. Například část Einsteinova projevu před útěkem z nacistického Německa.
Bez svobody by nebyli Shakespeare, Goethe, Newton, Faraday, Pasteur ani Lister. Většina lidí by vedla nudný život v otroctví, stejně jako za starověkých despocií Asie. Pouze svobodní lidé vytvářejí vynálezy a intelektuální díla, která nám, moderním lidem, dávají smysl pro život.
Albert Einstein
Lze vylepšit solární články?
Solární články narážejí na své limity. U běžného článku část energie fotonů nedokážeme využít a část se mění v teplo. Praxe ukazuje, že křemíkové články využívají jen méně než 25 % sluneční energie.
Dr. Jan Havlík z VŠCHT představil nový nápad zapojení dvou druhů článků v tandemu nad sebou. V laboratoři se povedlo takto zvýšit účinnost na 35 %. Bude to tak i v praxi? A jak vše vlastně funguje?
Mají štíři brnění?
Štír je velmi nebezpečné zvíře opatřené na ocase jedovým ostnem. Existuje na 3000 druhů a každý rok je bodnuto asi 1,5 milionu lidí. Vědci se podívali podrobně na složení těla některých štírů a zjistili překvapivou věc – části těl, např. klepeta, jsou vyztuženy kovy. Biolog prof. Jaroslav Petr popsal, k čemu je to štírům dobré a o jaké kovy se jedná.
Jak ryba čichá?
Čich ryb je znamenitý. Ryby používají pachy pro nalezení potravy či partnera, odhalení nebezpečí i k návratu domů. Pachy obzvlášť přijdou vhod ve vodním prostředí, ve kterém se kvůli kalným podmínkám nedá vždy spolehnout na zrak. Některé ryby poznávají členy svého druhu jen po čichu.
O rybím čichu píše kniha Co ryba ví britského etologa a biologa Jonathana Balcomba, kterou vydalo nakladatelství Kazda a ze které čte Igor Bareš.
Všechny díly Meteoru najdete na webu Dvojky nebo na portále mujRozhlas.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
