Ilona Švihlíková: Na energetickém trhu nikdo kolem EU tančit nebude. Problém je na straně nabídky

„Role předsednictví vypadá na první pohled významně, ale u menších států jde hlavně o to, že nějakým způsobem vedou půl roku agendu. V rámci EU prostě dlouhodobě platí, že rozhodují velcí hráči,“ hodnotí realisticky ekonomka Ilona Švihlíková.

Podle ní je třeba si hlavně uvědomit, že témata, která teď budí tolik pozornosti, nejsou nová, ale trápí členské země už delší dobu. „Řada z nich o těchto problémech velmi agilně jednala v rámci své hospodářské politiky už předtím a nepotřebovala k tomu společný postup v rámci EU. Navíc třeba konflikt na Ukrajině je pro různé země různě velkou prioritou. Pro někoho je to otázka bezpečnosti, jinému jde o energetiku.“

Na svůj vlastní zásobník

Členské země bez výjimky trápí kromě rychlého růstu nákladů hlavně nedostatek energií. Jak by země tomuto problému mohly čelit společně, když má dnes každý stát svoji energetickou politiku a svůj vlastní mix? „Ano, máme země, které mohou dobře rozvíjet obnovitelné zdroje, máme země, které se staví velmi kladně k jádru, a potom ty, které ho odmítají. Upřímně tedy nevím, co by měl společný postup v rámci EU znamenat, bavíme-li se třeba o zkapalněném plynu,“ přiznává Švihlíková.

Čtěte také

Pavel Havlíček: Jaká jsou pravidla ruské hry s plynem? Vydírat a popudit členské státy proti sobě

„Problém přece není na straně poptávky, ale na straně nabídky, a to dlouhodobě. Nejtěžší tedy bude, plyn vůbec odněkud dostat. Představa, že Evropská unie vejde na trh a všichni kolem ní budou tančit, je naprosto mylná. Situace je přesně opačná. V tuto chvíli jsme svědky, že jednotlivé evropské země se tahají s asijskými zeměmi, přeplácejí si tankery, doprava LNG je 7x dražší než před pár měsíci, a i kapacita produkce LNG není dostatečná, a to nemluvím o chybějících tankerech.“

„Problém tedy není v tom, že bychom se museli stmelit a vytvářet kolektivní poptávku. Problém je na straně nabídky. A platí to i u ropy.“

Enormní vliv Ruska

Zatímco Evropa řeší energetickou krizi v důsledku ruského útoku na Ukrajinu, světový obchod pokračuje dál.

Čtěte také

Břetislav Tureček: Nahradí ruskou ropu ropa arabská? Ve hře jsou hlavně politické zájmy zúčastněných

„Většina zemí dál s Ruskem obchoduje. Koukají na to z hlediska byznysu. Třeba pro Indii je ropa se slevou velmi atraktivní. Zároveň si ale musíme říct i to, že fosilních paliv není na světě neomezené množství. Stejně tak počet zemí, které těží a mají k tomu infrastrukturu, není nekonečný. Případný výpadek Ruské federace by tedy znamenal obrovskou světovou krizi. Jak v oblasti zemního plynu, tak v oblasti ropy tady není nikdo, kdo by ho dokázal nahradit.“

Nárůst cen se ale netýká pouze energetických zdrojů a fosilních paliv. „Zasahuje to všechny komodity potřebné k výrobě. Třeba měď. Navíc časový horizont nárůstu je podstatně delší, bavíme se minimálně o roku a půl, a není tedy spjat výhradně s vypuknutím konfliktu na Ukrajině,“ uzavírá Švihlíková.