Lukáš Kovanda: Euro mělo sblížit ekonomiky Evropské unie. Místo toho ale vykopalo hluboké příkopy

4. leden 2022
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Euro

Před dvaceti lety vstoupily do oběhu bankovky a mince společné evropské měny – eura. Dnes jde o druhou nejpoužívanější měnu ve světě. Co se od konverze dvanácti národních měn tehdy očekávalo a do jaké míry se očekávání naplnila?

Od eura se čekalo, že sblíží jednotlivé ekonomiky Evropské unie. To se ale nestalo, přiznává v pořadu Jak to vidí... ekonom Lukáš Kovanda.

Místo toho vykopalo příkopy, které teď musejí být draze přemosťovány přesunem bohatství zejména ze severu na jih eurozóny. Přesto se ale v mnohém osvědčilo, dodává.

Nezdolný čmelák

Zejména se ukázalo, že jde o měnu, která nepodléhá inflaci. To byl do té doby problém jižních států – Řecka, Itálie, Španělska. Hlavně na případu Španělska posledních deset let vidíme, že euro dokázalo tyto ekonomiky disciplinovat. Rozhodně ho tedy nelze vnímat černobíle.

Čtěte také

Za svoji dvacetiletou kariéru navíc euro dokázalo několikrát překonat velké potíže. Ať to byla evropská dluhová krize po pádu bank ve Spojených státech, řecká dluhová krize v roce 2012 nebo teď krize pandemická.

Mario Draghi, někdejší prezident Centrální evropské banky, se zřejmě nemýlil, když euro přirovnal ke čmelákovi, který se vždycky dokáže znovu otřepat a vzlétnout. Nicméně je třeba si uvědomit, že to není zadarmo a občany Evropské unie to stojí hodně.

Hluboké příkopy

Přesto stále drtivá většina občanů i ekonomů za eurem stojí a zbavit se ho nechce. Debata se spíše vede o tom, jak systém eura zlepšit a reformovat, aby byl méně nákladný. Kritika zaznívá často z Německa,“ vysvětluje ekonom.

„Němci se dlouhodobě obávají inflačních tlaků, které mohou vzejít z toho, že Evropská centrální banka musí kvůli uvolněné politice jižních států udržovat extrémně expanzivní měnovou politiku, tedy podněcovat k zadlužování. A to samozřejmě severní část Eurozóny nevidí ráda. 

Takto hloubené příkopy se pak musejí přemosťovat různými transfery a fondy obnovy. Je tedy otázka, zda je toto dlouhodobě udržitelné. Z hlediska české ekonomiky je proto v tuto chvíli optimální zůstávat mimo, dokud euro ještě více nepřesvědčí, že je to skutečně projekt na stovky let, uzavírá Lukáš Kovanda.

Další témata rozhovoru: fiskální politika nové vlády; ozdravení veřejných financí; bytová krize; konec krize v automobilovém průmyslu; jádro jako bezemisní zdroj.

Spustit audio

Související