Při práci na bankovkách ze sebe člověk musí vydat to nejlepší, říká Oldřich Kulhánek

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Malíř Oldřich Kulhánek zmínil své plány do budoucna

Hostem magazínu Je jaká je a Martiny Kociánové byl ve sváteční den 28. října po 9:00 hodině malíř, grafik a ilustrátor Oldřich Kulhánek.

Na jeho grafiky, i když si to neuvědomujeme, se díváme každý den. Na každé bankovce, kterou bereme do ruky, je jméno Oldřicha Kulhánka. Dá se věřit portrétům, které na nich vidíme? „Když malujete portrét nějaké známé osobnosti, musíte si ji nejprve dobře nastudovat a pak se snažit do ní vložit něco ze sebe. Nejdůležitější jsou, podle mého názoru, oči. Ty mohou vyjádřit mnoho.“ Když se jedná o historickou postavu, je to dobré. Horší je to prý s žijícími osobnostmi. „Ti vám mohou říct, že jste je zpackal a mohou vám to hodit na hlavu,“ poznamenal výtvarník, pro kterého byla práce na českých bankovkách prestižní záležitostí. „Snažil jsem se, co jsem mohl, protože mi bylo jasné, že bych měl jinak legendární ostudu až do konce svých dnů. Dělat něco takového vyžaduje, aby člověk ze sebe vydal to nejlepší.“

Práce na bankovkách je piplavá práce, která umělci neposkytuje prakticky žádnou svobodu. „Každou bankovku, kterou jsem měl dělat, provázel elaborát o 10 stránkách, kde bylo určeno v milimetrech ve které části se má nacházet text, číslovka, skrytý znak, značka pro slepce, atd. Zadání bylo naprosto detailní. Pro mne byla výzva v tom, abych dokázal při všech těchto omezeních udělat něco, co by vypadalo k světu a nebylo to „jen“ platidlo.“ Prostor pro tzv. umělecký rozlet měl Oldřich Kulhánek minimální. O to víc ale považoval svoji práci na emisi bankovek za vzrušující. Byl to také důvod, proč ji přijal.

České bankovky

Volnější ruku měl při kreslení zadních stran bankovek, tzv. reversu, které měly korespondovat s osobností na líci. „Kupříkladu u J. A. Komenského jsem uvažoval o jeho rodišti. Jenže o to vedou spor tři geografická místa. To by byl problém. Proto jsem namaloval ruce dospělého a dítěte, které symbolizují předávání zkušeností a znalostí.“ Na tisícikorunové bankovce s portrétem Františka Palackého pak vymyslel lípu. „Říkal jsem si: byl to historik, který psal o kořenech našeho národa. Dám tam strom s hlubokými kořeny.“

Osobnosti, které na bankovkách Oldřich Kulhánek vyobrazil, byly různorodé. Portréty, které měl malovat, konzultoval s historiky. Až na jednu. „Sv. Anežka je čistá fikce, protože neexistují její portréty. Ve výrazu tváře jsem se snažil zachytit pokoru a snahu pomáhat potřebným.“ (poz.red. padesátikoruna s portrétem sv. Anežky byla již stažena z oběhu.)

Když jedeme do zahraničí, tak první, co dostaneme do ruky po příjezdu do té které země, jsou právě její bankovky. Co se z nich dá vyčíst? Podle Oldřicha Kulhánka to jsou atributy státnosti. „Je to součást image, vizitka každého státu. Obvykle jsou na nich právě portréty významných lidí. Mohly by tam být namalované např. hrušky, ale tváře osobností o každé zemi vypovídají, pochopitelně, víc.“


Co se, podle Oldřicha Kulhánka, dá vyčíst z jednotné evropské měny? „To je měna spolku, který si dal za úkol spolupracovat. Euro je zkrátka vykalkulovaná záležitost.“

Více informací najdete v záznamu rozhovoru s Martinou Kociánovou.