Pavel Váňa: „Byliny jsou dokonalými léčivy“

30. červen 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Pavel Váňa

Hostem pořadu „Je jaká je“ byl 8. dubna 2011 bylinkář Pavel Váňa.

Homeopatie je léčebná věda, která čerpá z vlastní síly našeho těla a využívá účinků bylin. U nás se stává velmi žádanou. Příznivci si chválí, že nezatěžuje organismus vedlejšími účinky nebo chemikáliemi. Je levná a účinná. Nejvíc slouží na začátku nemoci samotné, u viróz, alergie, angín a při psychických potížích. Řada pacientů se k bylinám dostává až po neúspěšné léčbě standardními prostředky.

Pavel Váňa

Bylinkářství se Pavel Váňa věnuje již od útlého dětství. Z kořínků, listů, jehličí a bobulí připravoval první odvary, kterými si léčil odřeniny a další úrazy, spojené s klukovskou neposedností. Když dosáhl patřičného věku, chtěl studovat lesnictví, tam ale bohužel neuspěl. Přesto se dál trvale vzdělával zejména návštěvami vědeckých pracovníků v botanických zahradách. Po vojně se ke svému koníčku vrátil v plné síle. Prohloubil si své znalosti a začal přednášet pro zahrádkářský svaz. Díky těmto seancím se seznámil s bylinkářskou špičkou tehdejší doby. S ní si pak vyměňoval informace, aby jak sám říká 'neutrácel zbytečně čas za objevení něčeho, co už objeveno bylo'.

Některé cesty výzkumu se totiž ukázaly jako slepé. „Jeden lékař mi například doporučil plody rakytníku. Zpracované na olej měly být skvělé pro povzbuzení organismu. Zpracoval jsem tedy plody a aplikoval na sobě potřebnou dávkou. Jediné, čeho jsem docílil, byla téměř okamžitá masivní dehydratace organismu,“ říká Pavel Váňa.

S tvrzením o účincích rakytníku polemizuje neurolog a bylinkář MUDr. Zbyněk Mlčoch. Podle něho určitě nejde o rakytník řešetlákový, ale o bez chebdí (Sambucus ebulus)

„Nakonec se mi podařilo tento efekt přebít černým čajem a dalšími antidoty. Výhodou léčivých rostlin je, že kromě těch vysloveně jedovatých, je velmi těžké se jimi smrtelně předávkovat.“

Pavel Váňa

Každý bylinkář neustále zkoumá nové postupy a využití. Nejinak je tomu i na poli vědeckém. „V Brazílii se například dodnes hledají léky na rakovinu a další závažné nemoci. Po objevení rostliny a zjištění, k čemu by látky v ní obsažené mohly být, se poté v laboratořích pokoušejí jednotlivé látky syntetizovat. Bylinkář neustále hledá, touží po nálezu, který by pomohl lidem.“

Kdybychom chtěli opravdu zdravě žít, bylo by podle Pavla Váňi prospěšnější na záhonech pěstovat takzvaný plevel, než například salát. To, co zahrádkáři nenávidí (například brzlici – kozí nohu, která dokáže zahltit celé záhony), je velmi často bohaté na vitamíny. Tyto kořínky se například dají se použít na čaje při revmatických potížích.

Bylinky je dobré připravovat z čerstvých rostlin a následné recepty nejsou nijak složité. Příklad: Polévkovou lžíci pampeliškového listu a polévkovou lžíci kopřivového listu vhodíme do vody, rozmixujeme a necháme pár hodin odstát. Výsledek vypijeme. Tento recept Pavel Váňa používá pro celkovou regeneraci organismu a říká o něm, že člověk na sobě ucítí výrazné energetické změny již po jednom týdnu.

Pavel Váňa měl i několik praktických rad pro sběrače. Byliny netrháme v blízkosti silnic, skládek a dalších znečištěných ploch. Tento zvyk se bohužel kdysi ujal kvůli povinným sběrům ve školách. Snažíme se o sběr rostlin bez postřiku, bez jedovatých látek. Sušení se musí provádět velmi obezřetně. Pomaleji znamená lépe. Měli bychom si pořídit kvalitní síta, aby vzduch působil na rostliny zespodu. Při špatném sušení a následném skladování bez dostatečného přístupu vzduchu vznikají plísně, které obsahují rakovinotvorné toxiny.

Pavel Váňa

Více si můžete poslechnout v audiozáznamu rozhovoru se Stanislavou Lekešovou.

autor: Jan Profous
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

Karel Klostermann Ze světa lesních samot

Ze světa lesních samot

Koupit

Román klasika české literatury zobrazuje dramatické změny poměrů na česko-bavorském pomezí v posledním čtvrtletí 19. století, kdy ustálený životní řád "světa lesních samot" narušila živelná katastrofa.