Přepis: Jak to vidí Lukáš Kovanda – 4. ledna 2022

4. leden 2022

Hostem byl ekonom Lukáš Kovanda.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Dobrý den přeje Zita Senková. Jsem ráda, že jste si naladili rozhovor v souvislostech. Dnes to bude zejména o ekonomice, jak jinak, když je ve studiu naproti mně Lukáš Kovanda. Já vás srdečně vítám, dobrý den.

Lukáš KOVANDA, ekonom
Dobrý den, krásný nový rok.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Děkuji. Nabídneme pochopitelně ekonomické výhledy nejenom pro Českou republiku. Co všechno a proč ohrožuje naši peněženku. No a připomeneme i jedno výročí, nerušený poslech. Nová česká vláda je kompletní. Prezident Miloš Zeman jmenoval včera na zámku v Lánech ministra zemědělství Zdeňka Nekulu. Pane Kovando, jaká bude podle vás nebo spíše by měla být fiskální politika pětikoalice? Víme například, že nová vláda premiéra Petra Fialy chce v rozpočtu na letošní rok ušetřit oproti původnímu návrhu 80 miliard korun. Na programové prohlášení vlády si ještě počkáme pár dní, přesto už minimálně ty obrysy strategie známe.

Lukáš KOVANDA, ekonom
Bude určitě úspornější, než byla ta předchozí vláda. Přiměje jí k tomu nutnost, protože je skutečně nutné ozdravovat veřejné finance a zároveň také snad už zaťukejme to nyní na začátku roku, pominula ta nejhorší fáze pandemie. Takže už snad tedy nehrozí nějaké další lockdowny, které jsou pro tu ekonomiku největší zátěží a nutily vlastně tu předchozí vládu k tomu, aby na dluh sanovala, zachraňovala, pomáhala ekonomice, podnikatelům a zachraňovala pracovní místa. A to už snad nyní tedy nebude potřeba. Takže je dobrý čas pro stát se nyní stahovat z ekonomiky a ruku v ruce s tím právě ozdravovat veřejné finance, protože to potřebujeme jako sůl.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
V jaké kondici vlastně zanechal finance, státní kasu ten předchozí kabinet?

Lukáš KOVANDA, ekonom
Není problém ten samotný, ta samotná výše zadlužení, protože jak často zdůrazňuje pan expremiér, tak jsme stále opravdu šestou nejméně zadluženou zemí Evropské unie. Problém je tempo toho zadlužování, které je opravdu rychlé. A pokud by se s tím nic neudělalo, tak brzy o to své poměrně dobré postavení v rámci Evropské unie co se zadlužení týče přijdeme. Takže je třeba zatáhnout za brzdu. Ale zároveň se nemusíme strašit něčím takovým, že bychom snad tady měli čelit v dohledné době bankrotu veřejných financí nebo tak, to určitě nehrozí. Veřejné finance nejsou v rozvratu, ale neznamená to, že bychom měli usnout na vavřínech a nic nedělat. Právě proto a tato vláda si toho je velmi dobře vědoma, jak plyne i z novoročního projevu premiéra Fialy, je třeba urychleně začít ozdravovat veřejné, veřejné finance. Ale to je běh třeba na 10 let. To nemusí být z roku na rok. To stačí postupně tak, abychom zase kvůli tomu ozdravování tu ekonomiku úplně nezahubili.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jaké by tedy mělo být to tempo, když teď jste nastínil z vašeho pohledu horizont, řekněme, těch 10 let. Není to příliš pomalé tempo?

Lukáš KOVANDA, ekonom
Není to příliš pomalé tempo, protože jestliže například ty ratingové agentury světové jako /nesrozumitelné/ v prosinci říkají, že české veřejné finance jsou stabilizované. Potvrzují nám rating. A to jsou agentury, které nejsou zatíženy žádnou formu politického tlaku. Vidí tu situaci objektivně. Tak si myslím, že prostě čas máme. A investoři budou spokojení s tím a ti lidé, kteří půjčují české vládě, to znamená mezinárodní banky, fondy, finanční instituce. Já jim říkám souhrnně investoři. Budou prostě spokojeni, když uvidí nějaké elementární základní snahy té vlády o ozdravování veřejných financí. A když jim bude předestřen harmonogram tohoto ozdravování třeba na 10 let. To pak bude stačit k tomu, aby se nám ten rating nezhoršil. Pokud samozřejmě ten harmonogram bude ta vláda, i ta vláda příští dodržovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Teď ještě, pane Kovando, aby se nám občanům nezhoršil nikoliv rating ale naše životní podmínky. Finance, stav peněženky, když to řeknu takto lidově. Víme, že v roce 2022 s největší pravděpodobností, jestli mi to teda potvrdíte, půjdou dál nahoru výdělky. Nicméně ukrojí nám z toho inflace. Ta je vysoká aktuálně nejenom u nás, ale i v dalších zemích Evropské unie. Také například ve Spojných státech. Jak tady ji, řekněme, minimálně přiškrtit? Bude to tento rok podle vás tím rokem v uvozovkách inflace nebo budou ještě jiné závažnější problémy? Určitě se dostaneme i k situaci na trhu s energiemi.

Lukáš KOVANDA, ekonom
Tak ono to spolu souvisí, protože klíčovým hybatelem té inflace jsou právě ceny energií. A musím říci objektivně, že takto vláda už v tuto chvíli těmi nynějšími kroky, co nyní může učinit, inflaci v letošním roce příliš nezbrzdí dokonce ani centrální banka těmi kroky, co nyní může udělat v příštích týdnech a měsících, tu letošní inflaci příliš nezbrzdí. My se nyní můžeme bavit o tom, že lze omezovat inflaci od roku 2023 dále. Ale ta inflace pro ten letošní rok už je do značné míry vlastně dána. Ta souvisí s tím, co tady dělali, dělala zejména tedy vláda předešla a také souvisí s tím, co se dělo ve světě po pandemii nebo v době odeznívání pandemie v loňském roce. S tím už ta současná Fialova vláda nic nezmůže. Byť jsem poměrně silně přesvědčen o tom, že jí bude připisována. To znamená, že se dočkáme brzy z řad opozice něčeho na způsob, podívejte Fialova drahota. Tak jako zase jsme slyšeli před volbami Babišova drahota. Ona ta inflace je z převážné míry dovezená. Platilo to jak za Babiše tak za Fialy. Takže tyto nálepky nejsou úplně košer. Ale skutečně tato vláda nyní může omezovat tu inflaci spíše v tom delším horizontu. A už činí některé kroky například omezování platů státních zaměstnanců, ale to pak samozřejmě narazí na to, co zmiňujete, že tedy ty výdělky už letos ale třeba i v příštím roce nebudou příliš růst v porovnání s tím, jak porostou ceny v ekonomice. V letošním roce tady dokonce může nastat situace, že výdělky porostou pomaleji než inflace. Což se neděje příliš často v novodobých dějinách České republiky. Naposledy se to stalo při krizi roku 2013. Takže je to skoro 10 let. To samozřejmě zřejmě znamená pokles kupní síle obyvatelstva a jakési zhoršení životní úrovně. A to pak může mít nepříznivé dopady do politiky, kdy budou vládní politici, vládní strany a koalice ztrácet politické bude, protože voliči jim to budou zazlívat pochopitelně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Budou se lišit nějak výrazněji platy v soukromé sféře a ve státní sféře, v soukromém byznysu?

Lukáš KOVANDA, ekonom
Ten soukromý byznys přece jenom přiznejme si to, tedy přidával méně v těch uplynulých letech a platy ve státní sféře rostly tak, že to není udržitelné. Není prostě udržitelné, aby dlouhodobě rostly platy v té veřejné sféře rychleji než ve sféře státní.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Soukromé.

Lukáš KOVANDA, ekonom
Soukromé pardon, protože je to ta soukromá sféra, která z těch svých daní platí tu veřejnou sféru. Takže není možné, aby tam v té veřejné sféře dlouhodobě tedy rostly výdělky rychleji. Nicméně se to nyní dělo. Například platy lékařů zdravotnického personálu, lidí v sociálních službách, pedagogů rostly velmi rychle za těch posledních let Babišovy vlády. A to tedy opravdu není udržitelné. Byť samozřejmě si myslím, že na tom bylo velmi silné ekonomické opodstatnění, aby tito lidé dostávali více. Hovořili jsme o tom dlouhodobě, že je třeba sektor právě školství je podfinancovaný. Že učitelé nejsou finančně dostatečně motivováni, že to má pak neblahé dopady do vzdělanostní úrovně mladých lidí. Takže nyní se ta situace snad částečně napravila, ale je třeba prostě přibrzdit, protože ty veřejné finance jaksi nejsou bezedné.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Na čem lze vůbec jaksi šetřit nebo z čeho škrtat? Většinu výdajů státu tvoří takzvané mandatorní neboli právně závazné.

Lukáš KOVANDA, ekonom
Ano s těmi právně závaznými výdaje rozhodně v tom krátkodobém horizontu nic nezmůžeme. V tomto smyslu krátkodobý znamená rok, dva roky, 3 roky. Vláda může omezovat výdaje, které jsou tedy té nemandatorní povahy, které například jsou typu dotací, provozních dotací. Tam se tedy ta současná vláda holedbá, že je schopna nalézt úspory za 80 miliard korun. Už vlastně nyní do tohoto roku v tomto rozpočtu, který nyní v rámci provizoria připravuje. Takže to si myslím, že určitě je jedno z řešení. No a pak dalším řešením, jak vlastně dostat veřejné finance do rovnováhy, je nikoliv tedy osekávat, ale nastartovat ekonomický růst. Protože to, co se počítá nejvíce i z hlediska zmiňovaných ratingových agentur. Je nikoliv výše samotného dluhu, ale výše dluhu v poměru k velikosti ekonomiky. Takže my, když velikost ekonomiky navýšíme rychlým růstem HDP, hrubého domácího produktu, tak pak nemusíme tolik osekávat ten dluh.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Vysvětluje ekonom Lukáš Kovanda. Jaký rok podle vás, pane Kovando, čeká automobilový průmysl? Klíčové odvětví loni zasáhl mimo jiné nedostatek polovodičů.

Lukáš KOVANDA, ekonom
Já si opatrně dovolím soudit optimisticky, že to nejhorší má automobilový průmysl za sebou z hlediska toho, co je označováno jako čipový hladomor nebo globální logistická krize, nedostatek vstupů, materiálů, součástek. Protože nyní v těch nejnovějších číslech, která vyšla včera za prosinec, tak se ukazuje, že jaksi nálada, podmínky v průmyslu, v tuzemském průmyslu se zlepšují poměrně výrazně, že tedy opadá, tak právě referují lidé z průmyslu, ta tíseň spojená s tou globální logistickou krizí, včetně právě čipového hladomoru. Takže já si troufám tvrdit, že se ta situace v automobilovém průmyslu bude letos zlepšovat. Ale automobilový průmysl bude čelit výzvám další, nejenom tedy spojeným s tím obdobím postpandemickým, ale také s tou nutností čelit těm výzvám, spojeným s redukcí emisí, s přísnými emisními limity a zejména s nutností tak či onak přecházet na elektromobilitu. A to je velká neznámá. Ale to není záležitost pouze letošního roku, to je záležitost řádky příštích let.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Víme, že Evropská komise označí jádro za zelený zdroj energie, byť jsou tam docela přísné podmínky lze odhadovat teď další vývoj? Situace na trhu s energiemi?

Lukáš KOVANDA, ekonom
Já vnímám to, že lidé z toho energetického byznysu úplně tak zase netančí a nejásají a netleskají nad tím krokem Evropské komise. Například šéf ČEZu Daniel Beneš nebo někteří experti na energetiku upozorňují, že vlastně ten detail je klíčový a ďábel může být právě v detailu. A ten detail je takový, že tam jsou poměrně striktně omezující podmínky typu toho, že je skutečně třeba ošetřit nakládání s jaderným odpadem, což v podmínkách českého hospodářství nemusí být snadné. Přesto si myslím, že ten krok je pro Českou republiku příznivou zprávou a že to otevírá skutečně nebo zvyšuje šance na to, že se postaví další bloky jaderné. Zejména tedy primárně ty dukovanské, což by určitě pomohlo české energetické situaci. Protože už jen proto, že je třeba nahradit ty stávající jaderné bloky. A v tom současném mixu energetickém prostě ta jaderná energie je nepostradatelná. Neboť nemáme takové zastoupení těch zelených zdrojů, uhlí chceme správně tedy vysadit. A pak zbývá plyn, ale tam je riziko velké bezpečnostní, velkého bezpečnostního rizika kvůli závislosti na Rusku.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Co lze udělat, otázka, která se opakuje v podstatě už mnoho let a netýká se jenom trhu s energiemi. Uděláte více pro naši soběstačnost. Tvořili jsme o tom i třeba v souvislosti s potravinami, byť samozřejmě všechno se vším souvisí.

Lukáš KOVANDA, ekonom
V zásadě podle mého soudu existují dvě cesty. Pokud tedy dále, a to nechceme vycházet a stavět na uhlí. Tak ten plyn, to znamená závislost na Rusku, to také nechceme. Zbývá v podstatě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
No, co zbývají.

Lukáš KOVANDA, ekonom
Zbývají investice do zelených zdrojů s tím, že Česká republika bohužel nemá moře. Takže tady je omezená možnost stavby těch větrných politik. Tak jako je třeba staví Německo prostě v moři, kde fouká vítr. Také co se týče horských bystřin, tak tady v tom nejsme nejlépe v porovnání s Norskem, Rakouskem, Švýcarskem. Takže i tato možnost stavby hydroelektráren je omezená. Tak sluníčko vidíme dnes v uplynulých týdnech, jak tady svítí sluníčko. Také to není žádná sláva, ale to neznamená, že ty technologické zdroje a ty zelené zdroje nebudou technologicky postupem času na vyšší a vyšší úrovni, takže určitě do nich dále investovat. Ale nebrat je jako spásné, všeho spásné řešení. Je skutečně třeba je doprovodit něčím. No a pak už toho moc nezbývá. Kromě tedy právě jádra. Proto si myslím, že je důležité, získat na úrovni Evropské unie ve spolupráci se spojenci to zajištění definitivní. Že tedy to bude uznáváno jakožto bezemisní zdroj jádro a pak právě budovat a učinit rychlé kroky k tomu, aby byly budovány dukovanské bloky. Ostatně premiér Fiala pokud jsem si něco odnesl z toho jeho novoročního projevu, tak to bylo hned v úvodu, že zmínil, že jaderná energetika je nepostradatelná a že tato vláda, jeho vláda se zasadí o její rozvíjení. To bylo poměrně silně řečeno hned v úvodu. Takže já si myslím, že to bude jedna z priorit této vlády.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jak chce koaliční vláda tlumit dopady bytové krize? Zejména na nižší a střední třídu.

Lukáš KOVANDA, ekonom
To je opět běh na dlouhou trať a těžko, a to je třeba si říci. Tato vláda s tím může za ty 4 roky cosi zásadního zmoci, uskutečnit. Protože je třeba skutečně více stavět, ale než se to projeví, alespoň nějakým nakročením k řešení té bytové situace, zlepšením té bytové situaci, tak už bude vládnout garnitura další. Ta, která přijde potom to doufejme tedy, nebo jak se očekává čtyřletém působení Fialovy vlády. Takže nečekám nějaké zázraky na počkání v tomto ohledu. Ale skutečně platí to, že nejlepším řešením je více stavět, uvolnit legislativu týkající se výstavby a samozřejmě můžeme se bavit doplňkově o některých řešeních typu, rozvoje sociálního bydlení. Ale to zase nebude něco, co by bylo vše spásné. Je třeba skutečně hlavně více stavět zejména v místech, jako je Praha, Brno, kde je obrovský zájem o to, aby tam lidé bydleli a také existuje velký zájem o investice do bytů v těchto místech, ze strany i třeba zahraničních investorů. A tento zájem bude sílit s tím, jak Česká republika dále bude bohatnout a bude se blížit těm zemím západu Evropské unie. Takže je to svým způsobem i dobré osvědčení toho, že o život v naší zemi a o investice v naší zemi je rostoucí zájem globálně. Což je dobrá vizitka, ale pochopitelně to tak zdražuje bydlení lidem v České republice, pro něž to často může být sociální problém.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Lukáš Kovanda, ekonom, komentuje aktuální dění pro Český rozhlas. Před 20 lety vstoupily do oběhu bankovky a mince společné evropské měny tedy eura. Pro bezhotovostní platby bylo euro ovšem už zavedeno v lednu 1999. Ona konverze 12 národních měn na euro byla vskutku ojedinělou operací. Euro se stalo druhou nejpoužívanější měnou ve světě. Pane Kovando, co se od eura očekávalo a do jaké míry se to naplnilo?

Lukáš KOVANDA, ekonom
Od eura se očekávalo zejména to, ale byla to velká debata i před těmi 20 lety. Že sblíží jednotlivé ekonomiky Evropské unie. To se bohužel nestalo. Místo toho vykopalo příkopy a ty příkopy musí být přemosťovány v současné době za cenu velkých přesunů bohatství zejména ze severu na jih eurozóny. Takže v tomto ohledu tedy to euro očekávání nenaplnilo. To je třeba říci. Na druhou stranu euro vlastně během té své celé kariéry dvacetileté, tak se osvědčilo coby měna, která vlastně není rozhodně inflační. Což byl do té doby problém zejména těch jižních států. Řecka, Itálie, Španělska, že vlastně zejména v případě Španělska vlastně to euro a není to vidíme v posledních 10 letech, skutečně disciplinuje tuto ekonomiku. Takže vlastně snad toto je jakýsi pozitivní vklad eura do těch příštích let. Takže rozhodně nelze euro vidět nějak černobíle. Není to rozhodně žádná katastrofa, ale zároveň nenaplnilo všechna ta očekávání, která možná až příliš optimisticky do něj prostě byla vkládána na úsvitu tohoto milénia.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A může to nějak teda ani nenaplnit, ale doplnit? Jenom bych připomněla, že někdejší prezident Evropské centrální banky, aktuálně italský premiér Mario Draghi, kdysi euro přirovnal ke čmelákovy v zahradě přírody, která by neměla být schopná létat, ale přesto létá. Tuto metaforu použil v roce 2002, kdy vrcholila řecká dluhová krize.

Lukáš KOVANDA, ekonom
2012.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Pardon 2012 ano.

Lukáš KOVANDA, ekonom
Já si myslím, že ono to euro skutečně je čmelákem, protože už několikrát bylo odepisováno. A tak jako ten čmelák nezdolný, tak zase vzlétlo. A nyní se mu daří opět po té pandemické krizi. Posledně vzlétlo po řecké krizi, před tím vzlétlo jako čmelák po té krizi evropské dluhové, po pádu Lehman Brothers a pak ve Spojených státech. Takže vždy nějakým způsobem se otřepalo. Nicméně je třeba vidět, za jakých nákladů to je a kolik stojí občany Evropské unie. To, že ten čmelák vzlétne, není to úplně zadarmo. Nicméně stále drtivá většina občanů i ekonomů je za eurem. Takže z tohoto hlediska se nevede nyní žádná debata o tom, zda euro ano či ne. Spíše tedy jak dále ten systém eura reformovat, zlepšovat tak, aby byl přece jenom méně nákladný. Aby ten čmelák, když bude opět vzlétávat, aby už to tedy nestálo občany tolik. Víme, že třeba z Německa zaznívá častá kritika. Příliš uvolněné politiky toho jihu, že Němci dlouhodobě se obávají a nyní určitě intenzivněji třeba inflačních tlaků. Které mohou vzejít z toho, že Evropská centrální banka musí kvůli tomu jihu Španělsku, Řecku, Itálii udržovat extrémně expanzivní měnovou politiku. To znamená podněcovat k zadlužování, a to samozřejmě v těch severních částech eurozóny v Německu, Nizozemsku, ve Finsku, v Rakousku nevidí rádi. Takže to je právě příklad toho příkopu, který se hloubí a který pak je třeba přemosťovat různými transfery, různými fondy obnovy. Z fondu obnovy nejvíc bude těžit Itálie a je otázka, zda toto je dlouhodobě udržitelné. Myslím si, že z hlediska české ekonomiky je nyní optimální, tak jak tak i doporučuje Česká národní banka, zůstávat mimo. Dokud přece jenom to euro ještě více nepřesvědčí o tom, že je to skutečně projekt, který tady může být nikoliv desítky let ale stovky let a že je to tedy ten čmelák, který nemusí neustále vzlétat, protože prostě stabilně letí a nepropadá se někam.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
K nám ale zatím nesměřuje.

Lukáš KOVANDA, ekonom
K nám ten čmelák nesměřuje. Já si myslím, že u nás není realistické, vlastně očekávat přijetí eura nejdříve koncem dvacátých let, protože ani tato vláda zatím nevysílá signály, že by to pro ní měla být jakákoliv priorita. A ostatně ani sama eurozóna ani podle mě se nechce rozšiřovat. Tam má teď svých problémů dost.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Aktuálně je tam, pokud se nepletu 19 států v eurozóně a žádná nechce vystoupit, může vystoupit?

Lukáš KOVANDA, ekonom
Ta debata se nevede vůbec.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jak pevná je eurozóna, pane Kovando tedy?

Lukáš KOVANDA, ekonom
Já bych řekl, že z hlediska toho, jak vidí nyní mezinárodní investoři, tak je opravdu pevná. Tato debata se tak trochu vedla v době, no trochu více to je třeba si říci v roce 2015. Kdy samozřejmě byl, plnil stránky médií titulky grexit. To znamená odchod možný, odchod Řecka z eurozóny, ale ono právně vlastně nic jako vystoupení z eurozóny neexistuje. Vy pokud byste byla šéfem, prezidentkou země, která chce vystoupit, vy byste musela nejdříve vystoupit z Evropské unie. Tím byste automaticky přišla o euro. A zavedla nějakou národní měnu. Takže k tomu, aby když se to tehdy řešilo kolem toho grexitu, potenciálního řeckého. Tak říkali, no jo, ale když Řecko tedy nebude chtít mít to euro. On bude muset nejdřív vystoupit z Evropské unie, protože právně nic jako ukončení a zrušení eura vlastně vůbec neexistuje. Ono je to do značné míry koncipováno opravdu jako měna na věky věků i v těch právních dokumentech a v právní legislativě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Koruna je aktuálně k euru nejsilnější za posledních 9 let. Oproti dolaru naopak oslabila. Jakou politiku očekáváte od České národní banky?

Lukáš KOVANDA, ekonom
Česká národní banka dále razantně utáhne svojí měnovou politiku. To znamená zvýší během těchto prvních tří měsíců tohoto roku svojí základní úrokovou sazbu na 3,75 %. To znamená ještě o procentní bod výše, než kde je nyní takřka na 4 %. Což si myslím, že ukazuje jedno z výhod té národní měny, protože co by za to dali Němci, si myslím, kdyby teďka mohli bojovat s inflací tak, že se zvýší úrokové sazby. Ale nemohou kvůli tomu, že musí brát ohledy na Italy, Španěly, Portugalce, řeky. Takže já si myslím, že Česká národní banka postupuje dobře, ale pochopitelně to bude znamenat například zdražování hypoték až třeba na úroveň 5,5 procenta té průměrné sazby.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Konstatuje Lukáš Kovanda, ekonom. Já vám děkuji za váš čas i názory a přeji vše dobré, na slyšenou.

Lukáš KOVANDA, ekonom
Krásný nový rok ještě jednou a mějte se hezky, na shledanou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Mým zítřejším hostem bude psychiatr Cyril Höschl. Příjemný poslech dalších pořadů Českého rozhlasu Dvojka přeje Zita Senková.

Pořady Českého rozhlasu automaticky přepisuje aplikace Beey www.beey.io. Texty neprocházejí korekturou.

Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

Karel Klostermann Ze světa lesních samot

Ze světa lesních samot

Koupit

Román klasika české literatury zobrazuje dramatické změny poměrů na česko-bavorském pomezí v posledním čtvrtletí 19. století, kdy ustálený životní řád "světa lesních samot" narušila živelná katastrofa.