Ilona Švihlíková: Kvóty na prodej českých potravin? Podívejte se na vepřové. Tak trh funguje

25. leden 2021

Lidé mají od roku 2022 nakupovat v supermarketech víc než 50 % českých potravin. Pomoct má nový zákon. Už teď ale od něj couvají politici, jejichž strany pro něj hlasovaly.

Supermarkety budou muset od příštího roku zajistit, aby u nich lidé nakupovali alespoň 55 % českých potravin. Nařizuje jim to zákon o potravinách, který ve středu schválila sněmovna. Do roku 2028 má tato kvóta vzrůst až na 73 %. Je to krok k naší potravinové soběstačnosti?

„To téma považuji za naprosto zásadní a velmi důležité. Právě situace pandemie téma soběstačnosti a strategických sektorů velmi zvýraznilo,“ uvažuje v pořadu Jak to vidí... ekonomka Ilona Švihlíková. „Otázka ale je, jakým způsobem se toho snažím dosáhnout.“

Volný trh tu nefunguje

Zákon sice ještě čeká na schválení senátu a podpis prezidenta, už nyní ale od něj začínají couvat vládní politici, jejichž strany pro zákon hlasovaly. „Je to tak. Je to velmi sporné téma,“ souhlasí Švihlíková. „Zákon vyvolal poměrně velké kontroverze.“

„Někdy se argumentuje proti nějakým volným trhem a podobnými věcmi. Já bych tady možná zdůraznila, že zemědělství je sektor, kde volný trh věru moc nenajdeme. Je to sektor, který je velmi výrazně dotovaný i národními dotacemi,“ upozorňuje ekonomka. „Nejde o volný trh, kde jsou pro všechny země stejná pravidla.“

Ceny vepřového

„Třeba vepřové maso je velká bolest českého zemědělství. Tam samozřejmě trh zpracování masa je de facto oligopolní. Tam je asi pět velkých evropských firem.“ Velmi výrazně zemědělský trh navíc ovlivnily ruské sankce.

Čtěte také

„Rusko totiž začalo více chránit svůj trh a jednoznačně si stanovilo cíl soběstačnosti. A to vyvolalo v některých zemích obrovské přebytky. Když mluvíme o vepřovém, tak třeba ve Španělsku. A tyto přebytky začaly směřovat k nám za dumpingové ceny.“

„Já jsem velký zastánce potravinové soběstačnosti. Považuju to za jeden z hlavních strategických úkolů. I vzhledem k ekologickým cílům. Já dost dobře nechápu, jak někdo může zastávat Green New Deal a řadu velmi ambiciózních cílů a na druhou stranu souhlasit s tím, že základní potraviny jako třeba rajčata tady jezdí tisíc kilometrů sem a tam.“

„Je potřeba se tvrdě podívat na to, jak zemědělský trh funguje doopravdy. Bez nějakých frází o volném trhu, které neodpovídají realitě.“

Marže supermarketů

Otázka taky je, jestli se můžou obchodníci vůbec zavázat k tomu, co u nich budou zákazníci nakupovat. Protože to by pak museli nabízet pouze české zboží, aby měli jistotu, že si lidé nekoupí něco jiného.

„Tam jsou i jiné otázky. Třeba jak definovat české zboží. To znamená z hlediska přidané hodnoty, značení,“ připomíná ekonomka. „Další zásadní problém je tržní síla řetězců a jejich politika vůči zemědělcům a potravinářským firmám.“

„Když nedávno někdo navrhoval, aby se snížilo DPH, ministryně financí správně řekla, že i kdyby se DPH snížilo, tak marže řetězců jsou takového rázu, že by se to na cenách potravin neobjevilo,“ uzavírá Švihlíková.

Další témata rozhovoru: povinné kvóty na prodej českých potravin; plány Joea Bidena na  podporu americké ekonomiky; italská vláda premiéra Conteho.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.