Hudebník Jiří Hlaváč: Geniální klavírista s pokerovou tváří. Jiří Šlitr by dnes oslavil 100 let

15. únor 2024

Přesně před 100 lety se narodil Jiří Šlitr, pianista, skladatel, textař, herec, spoluzakladatel Divadla Semafor a také malíř. Nad tím, jakou stopu po sobě všestranný umělec zanechal, se v pořadu Jak to vidí... Zity Senkové zamyslí hudebník Jiří Hlaváč.

„Jiří Šlitr vystudoval právnickou fakultu, ale nikdy se právnickou profesí nezaobíral. Naopak nikdy nestudoval klavír, kompozici ani herectví, vystudoval výtvarné umění a ve všech těchto složkách byl jedinečný. Jeho talent a profesní inteligence byly mimořádné. To podstatné uměl velmi dobře odpozorovat, odposlouchat, velmi rychle vstřebat a zpracovat po svém,“ vzpomíná v pořadu Jak to vidí... hudebník Jiří Hlaváč.

Trvalky jednou provždy

Příkladem za všechny je podle něj třeba Šlitrova hra na klavír. „Byl to geniální mix. Trošku honkytonk piana, trošku ragtimu z hlediska basu levé ruky a swingového piana Teddyho Wilsona. V součtu to byl ale báječný Jiří Šlitr. Stejně geniální byla i jeho práce kompoziční s mimořádnou mírou melodické invence. S tím se člověk musí narodit.“

Čtěte také

Navíc uměl Jiří Šlitr velmi dobře pracovat s texty, takže neporušil textovou poetiku. „Vezměte si to obrovské žánrové rozlišení, kde na jedné straně je Včera neděle byla a na straně druhé Árie Měsíce včetně recitativu. Na jedné straně Purpura a na straně druhé Babeta. Z 330 skladeb, které Šlitr napsal s Jiřím Suchým, Pavlem Koptou a z části s Miroslavem Horníčkem, se minimálně 30 stalo evergreeny a trvalkami jednou provždy.“

Favoritem je ale pro Hlaváče skladba Jo, to jsem ještě žil. Hudebně, ale i v oné kongeniální sestavě s textem. Je to protestsong. Je to balada. Nádherná lyrická píseň, ve které je úplně všechno. Navíc je nesmírně zajímavá i z hlediska harmonického doprovodu.

Duch Semaforu

Jiří Šlitr se kromě hudby věnoval také herectví. Hrál ve dvacítce divadelních her, v několika celovečerních a televizních filmech. S Jiřím Suchým založil v roce 1959 Divadlo Semafor. „Hereckou polohu našel pro Jiřího Šlitra režisér Jan Roháč. Jeho tvář byla pokerová, míru citového rozpoložení moc neprozrazovala. Kdyby to ale Šlitr neměl v sobě, s žádnou představou by pracovat nemohl,“ domnívá se Hlaváč, podle něhož byl pro Divadlo Semafor vedle ústřední dvojice Suchý–Šlitr nesmírně důležitý i duchovní vklad Ivana Vyskočila, Vladimíra Svitáčka a Miroslava Horníčka.

„Každý z nich přišel se svým vlastním impulzem. Vedle roviny experimentálního divadla to byla rovina malých sekvencí, geniálně seřazených v divadelní v celek. Horníček byl ten, který znovu oživil někdejší představu Osvobozeného divadla ve smyslu forbín. I Semafor začal pracovat s rozmluvami s diváky přímo z jeviště, i když trochu jinak,“ dodává hudebník.

Spustit audio

Související