Expertka Dolanská: Cestovní ruch by měl být lehce nedostatkovým zbožím. Vstupné do měst je nejjednodušší způsob regulace

Benátky od dubna 2024 zavedly poplatek pro vstup do historického centra pro ty, kteří ve městě nezůstanou přes noc. Poplatek činí 5 euro a jen za prvních 8 dní město vybralo přes 700 tisíc eur, což je v přepočtu více než 17 milionů Kč.

„Cestování by mělo být trošku nedostatkovým zbožím. Právě Benátky jsou toho klasickým příkladem. Jezdí tam obrovské výletní lodi, které v poledne zakotví, vypustí 6000 turistů na tři hodiny a zase odjíždějí zpátky. Městu vlastně vůbec nic nepřinášejí,“ vysvětluje Nora Dolanská.

Čtěte také

Benátky zavádějí vstupné pro turisty. Nejsme zábavní park, bouří se obyvatelstvo

„Musím říct, že udržitelnost cestovního ruchu je v současné době jedním ze základních předpokladů k tomu, abychom udrželi možnost, že ještě můžeme cestovat svobodně, kam chceme a v takovém měřítku, jak si to představujeme,“ dodává.

Otázkou zůstává, jaké má takové opatření účinnost. „Lidé si rozmyslí, jestli skutečně i za zvýšené vstupné do objektu půjdou, že si skutečně výlet nějakým způsobem předem připraví, že budou mít jisté předpoklady k tomu, že do země jedou s odpovědností toho, že jsou turisté.“

Expertka na cestovní ruch také dodává, že pokud se ukáže, že Benátky přechod na nový systém ustály, další města je budou následovat. Konkrétně na to čeká třeba Amsterdam nebo Bruggy.

Turismus, nebo invaze?

„Udržitelnost cestovního ruchu se dnes reguluje různými způsoby, výška vstupného je jeden z těch nejjednodušších,“ vysvětluje Dolanská.

Například na Kanárských ostrovech proběhla velká demonstrace, na které 57 tisíc místních obyvatel protestovalo proti nájezdům turistů. Podle nich se už nejedná o turismus, ale o invazi. Lidé tam mají čím dál menší možnost normálního života. „Regulace je zkrátka nutná,“ shrnuje situaci Dolanská.

Čtěte také

V ekologickém přístupu k cestování máme stále co dohánět, říká pedagožka z Katedry cestovního ruchu

Jako další opatření pro větší udržitelnost cestování lze zavést kapacitní omezení na určitá místa. „To znamená, že nemůžete přijet na blind, že si musíte návštěvu předem rezervovat.“

„Nejsložitější možnou verzí regulace cestovního ruchu jsou výchovné prostředky,“ říká Nora Dolanská. „Jedná se o výchovné prostředky k tomu, abychom byli slušní ke krajině, k tomu, kam chceme jet a abychom byli slušní k lidem, kteří tam žijí.“

Turistofobie

„Cestovní ruch je na jednu stranu hrozně krásná věc. Všichni to máme rádi, všichni chceme cestovat, ale na druhou stranu to přináší určité nepříjemné aspekty,“ vysvětluje expertka.

„V Antalyi v Turecku třeba měli obrovskou demonstraci místních tureckých obyvatel, protože se jim tam přistěhovalo přes 200 tisíc movitých ruských občanů a ti zvedli ceny potravin a služeb. Místní se najednou ocitli v nižší cenové hladině v rámci svého vlastního bydlení.“

Podobnou situaci prožívá obyvatelstvo i v dalších městech a zemích Evropy. Patří mezi ně zmiňované Benátky, Vídeň, ale také třeba Praha nebo Český Krumlov.

„Pokud tři čtvrtiny veškerého obyvatelstva někam cestuje, je to neudržitelný stav,“ dodává Dolanská.