Expedice za památkami a sídly

17. duben 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Kutná Hora
0:00
/
0:00

18. duben je Mezinárodní den památek a sídel, už v roce 1982 ho vyhlásilo UNESCO. Expedice se vydává nejen za tuzemskými památkami.

Pořad zkoumá, jak se dnes staví, jak vypadají naše sídla, jak se v nich bydlí a žije, co jejich podobu ovlivňuje a jak vypadá kulturní krajina kolem nás - tedy zahrady a parky. A hledá odpověď na otázku, jestli budou naše stavby a sídla za několik staletí naši potomci obdivovat a zapisovat na zvláštní seznamy světového dědictví stejně, jako to dnes děláme my s domy, paláci a zahradami, které vznikly před několika staletími.

Česko na seznamu UNESCO

Česká republika má na seznamu světového kulturního dědictví zapsáno celkem 14 hmotných a 6 nehmotných „položek“ . Díky nim se naše nevelká země těší ve světě obrovské popularitě a ročně ji navštěvují miliony turistů (pokud není pandemie koronaviru). Památek „hmotné podstaty", tedy hradů, zámků, měst, ale i kulturních krajin je celkem 14. Jako úplně první se na seznam v roce 1992 dostalo historické centrum Prahy, Telče, a Českého Krumlova a už o dva roky později se přidala i první samostatná stavba: poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře ve Žďáru nad Sázavou, vrcholné dílo Jana Blažeje Santiniho z 18. století, v němž se prolíná baroko s gotikou.

Obec Holašovice na Českobudějovicku, od roku 1998 na seznamu UNESCO

Poté na exkluzivní seznam postupně přibyly Kutná Hora, Litomyšl, židovská čtvrť v Třebíči s křesťanskou bazilikou svatého Prokopa, Lednicko-valtický areál nebo jihočeská vesnice Holašovice. Nedávno se počet našich památek na seznamu UNESCO opět rozrostl – v roce 2019 o Hornický region Krušnohoří a Národní hřebčín a krajinu koní kolem Kladrub nad Labem. Loni měl přibýt i západočeský lázeňský trojúhelník, ale epidemie vyhlášení odsunula.

Jízda králů, verbuňk, sokolníci i skleněné ozdoby

Na seznamu UNESCO má Česká republika i nehmotné památky: tanec slovácký verbuňk, tradici sokolnictví, masopustní obchůzky na Hlinecku, Jízdu králů na Slovácku, loutkářství, modrotisk a od loňska také výrobu skleněných foukaných vánočních ozdob v Podkrkonoší.

Roztocká masopustní obchůzka

Ideální města, ideální parky

Expedice se ale nebude zabývat památkami jako takovými. Chce na jejich příkladech ukázat, jak se kdysi stavěla města a vesnice a co tenkrát způsobilo, že jde o klenoty, které obdivujeme dodneška. A nejde zdaleka jen o města místa historická, ale často i města nově vybudovaná před 100 a více lety, jako je třeba Zlín, nebo města přestavěná, kde došlo k propojení historie a nové výstavby. Příkladem může být např. Hradec Králové nebo  Litomyšl. Odborníci ukáží a vysvětlí, jak se pracovalo s krajinou a terénními úpravami okolí našich měst a obcí, jak se tenkrát koncipovala výsadba a jak se dá vhodnými triky opticky úplně změnit okolí a vytvořit iluze vysokých hor nebo přímořského letoviska.    

Ideální vesnice

Expedice zamíří i na venkov, který dokázali naši předkové budovat s neuvěřitelným vkusem, jinak by jihočeské Holašovice nebyly na seznamu UNESCO. Kdysi dávno se dokonce podle typu a tvaru domů na venkově dalo poznat, kde se člověk nachází, a i kdyby mu zavázali oči a vysadili jej v neznámém prostředí, okamžitě by podle typu výstavby a urbanismu poznal, kde je.

Roubená usedlost na Liberecku

Bohatě zdobené barokní štíty a vjezdy do dvorů byly v jižních Čechách, roubené chalupy v Jizerských horách nebo Krkonoších, domy hrázděné nebo podstávkové v severozápadním příhraničí a hliněné domy s doškovými střechami, natřené vápnem a omalované lidovými folklorními motivy byly výsadním znakem jižní Moravy. Podle čeho se dá typická „dobrá vesnice poznat dnes? A jakých prohřešků proti stavění i proti urbanismu se obyvatelé měst i obcí nejčastěji dopouštějí?

Expedici povedou generální ředitel Národního zemědělského muzea a historik zahradního umění Zdeněk Novák, architektka a držitelka několika ocenění za nízkoenergetické domy i revitalizace statků a usedlostí Gabriela Kaprálová a historik architektury Zdeněk Lukeš.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Historická detektivka z doby, kdy byl hrad Zlenice novostavbou. Radovan Šimáček jako průkopník žánru časově předběhl i Agathu Christie!

Vladimír Kroc, moderátor

Zločin na Zlenicích hradě

Zločin na Zlenicích hradě

Koupit

Šlechtici, kteří se sešli na Zlenicích, aby urovnali spory vzniklé za vlády Jana Lucemburského, se nepohodnou. Poté, co je jejich hostitel, pan Oldřich ze Zlenic, rafinovaně zavražděn, tudíž padá podezření na každého z nich. Neunikne mu ani syn zlenického pána Jan, jemuž nezbývá než doufat, že jeho přítel Petr Ptáček celou záhadu rozluští...