Krvavé kladivo. Vražda z léta 1942 se do Historie českého zločinu zapsala délkou vyšetřování i manipulací s fakty

Prakticky nemohoucí stará žena byla ubita kladivem večer před podpisem závěti. Že je vrahem někdo z rodiny, bylo jisté téměř od začátku. Ale kdo, to se vyšetřovatelé snažili dokázat dlouhých 16 let. Jde o případ neuvěřitelně zpackaného vyšetřování, na kterém se podepsaly tragické časy protektorátu i 50. let minulého století. Nakonec v souvislosti s touto vraždou zemře dalších sedm lidí, jeden pes a zaplete se do ní StB i sama Komunistická strana Československa.

Autorka: Bronislava Janečková
Odborná spolupráce: Miloš Vaněček
Účinkují: Aleš Procházka (vypravěč), Martin Myšička (Michálek), Václav Neužil (Foldyna), Marika Procházková (Střelcová)
Zvuk: Radek Veselý
Zvuková spolupráce: Jakub Rataj
Hudba: Kryštof Marek
Režie: Dimitrij Dudík
Premiéra: 7. 6. 2026

Je 1. červen 1942. Místo činu: kuchyň domku v Jehnicích severně od Brna. Na podlaze leží vedle nehybného těla zakrvácené kladivo s přilepenými vlasy oběti. Ale leželo tam jen pár hodin. Vzápětí je vráceno zpět do prádelny a místo činu rodina uklidila, než přišli četníci. Že je vrahem 55leté paní Amálie někdo z domácích, bylo téměř jisté od začátku. Ale kdo to skutečně je?

To se vyšetřovalo nedůsledně a v závislosti na momentální politické moci. Nejdříve četníci, pak Německá kriminální policie a nakonec Sbor národní bezpečnosti s účastí Státní bezpečnosti… Jen motiv byl jasný. Šlo, jak to obvykle bývá, o majetek. O dům a o peníze.

Hlavní protagonisté 200. dílu Historie českého zločinu Václav Neužil (Foldyna), Marika Procházková (Střelcová) a Martin Myšička (Michálek)
autor: Bronislava Janečková
Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Nejnovější hry a četba

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.