Expedice do světa zapomenutých a starodávných řemesel
Víte, co uměli perleťáři, krumpléři, bradýři či pasíři? Odkud k nám přišli perníkáři a co naučili naše předky Benátčané? A které naše umělecké řemeslo je na seznamu UNESCO?
Města, řemesla a cizí osadníci
Rozvoj řemesel zažíval svůj největší rozkvět ve středověku. U nás byl ovlivněn příchodem německých osadníků. Od nich se vyučili například naši perníkáři, výrobci forem neboli formíři, nebo také skláři. Italové k nám zase přinášeli řemeslné dovednosti související s odíváním a výrobou textilií.
Řemeslo jako rodinné dědictví
Rozvoj řemesel byl nejprve zajišťován po dědické linii. Od raného středověku se v Evropě ustálil proces řemeslnické kvalifikace, v němž si mistři kromě členů svých rodin vybírali cizí učedníky, které za finanční odměnu vyškolili, a dále absolventy bez praxe, tzv. tovaryše.
Řemeslníci v krámech, kotcích a sklepích
Ve městech bydleli řemeslníci v jedné oblasti či ulici. Své zboží většinou prodávali rovnou ve své řemeslnické dílně, která sloužila jako krám. Maloobchodníci (kramáři) provozovali svou živnost v tzv. kotcích, což bylo označení pro větší počet malých krámků pod jednou střechou, velkoobchodníci pak prodávali v tzv. sklepích.
Cechy a pořádky
Už se středověku začaly vznikat profesní organizace. Řemeslníci stejných oborů tvořili od 13. století zájmová sdružení, která byla označována buď staroněmeckým slovem cech, nebo česky pořádek. S rozvojem cechů se řemesla specializovala. Např. v oděvnictví byli kromě krejčích, ševců, kožešníků také kytléři - výrobci laciných plášťů, hacníci - specialisté na kalhoty, nebo vetešníci, kteří původně opravovali oděvy.
Nositelé tradice lidového řemesla
Některá starobylá řemesla zanikla, některá zůstala dodneška. Expedice se vypraví za jedinci, kteří se jim v oné prastaré archaické podobě a za použití stejných postupů věnují. Ti nejlepší z nich mají titul Nositel tradice lidového řemesla, který uděluje Ministerstvo kultury ČR. Jsou jimi např. výrobci modrotisku Ratzingerovi z Olešnice na Moravě, hřebenář a perleťář Milan Strmiska z Mešovic na Znojemsku, hutní sklář Zdeněk Sochor z Hrubé Horky a Iveta Dandová, která v Mnichově Hradišti plete boty a tašky z orobince.
Související
-
Víte, kdo je nejúspěšnějším českým autorem? Expedice do světa i historie knih
„Na počátku všeho bylo slovo,“ stojí v Bibli. A právě ono slovo stojí i na počátku jakékoli knihy. Odkud se vzal papír? A stál za první papírnou v Česku Karel IV.?
-
Jak vzniklo slovo platidlo a čím se bude platit v budoucnosti? Expedice do světa peněz
Ať už k nim máme jakýkoliv vztah, musíme si přiznat, že peníze významně posunuly vývoj lidstva. Moderují Markéta Ševčíková a Josef Kluge.
-
Zlato jako kov, který ovlivňoval dějiny: Od legend o Eldorádu, přes alchymii až k umění šperkařů
V dějinách hrálo jednu z hlavních rolí. Dokázalo vyvolávat stěhování národů, ničit i povznášet ekonomiky, ovlivňovat osudy králů i císařů i stvořit nejkrásnější díla světa.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
