Expedice do světa zapomenutých a starodávných řemesel

1. srpen 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Lidová řemesla - košíkář

Víte, co uměli perleťáři, krumpléři, bradýři či pasíři? Odkud k nám přišli perníkáři a co naučili naše předky Benátčané? A které naše umělecké řemeslo je na seznamu UNESCO?

Města, řemesla a cizí osadníci

Rozvoj řemesel zažíval svůj největší rozkvět ve středověku. U nás byl ovlivněn příchodem německých osadníků. Od nich se vyučili například naši perníkáři, výrobci forem neboli formíři, nebo také skláři. Italové k nám zase přinášeli řemeslné dovednosti související s odíváním a výrobou textilií.

Řemeslo jako rodinné dědictví

Rozvoj řemesel byl nejprve zajišťován po dědické linii. Od raného středověku se v Evropě ustálil proces řemeslnické kvalifikace, v němž si mistři kromě členů svých rodin vybírali cizí učedníky, které za finanční odměnu vyškolili, a dále absolventy bez praxe, tzv. tovaryše.

O řezbářské výrobky je zájem

Řemeslníci v krámech, kotcích a sklepích

Ve městech bydleli řemeslníci v jedné oblasti či ulici. Své zboží většinou prodávali rovnou ve své řemeslnické dílně, která sloužila jako krám. Maloobchodníci (kramáři) provozovali svou živnost v tzv. kotcích, což bylo označení pro větší počet malých krámků pod jednou střechou, velkoobchodníci pak prodávali v tzv. sklepích.

Cechy a pořádky

Už se středověku začaly vznikat profesní organizace. Řemeslníci  stejných oborů tvořili od 13. století zájmová sdružení, která byla označována buď staroněmeckým slovem cech, nebo česky pořádek. S rozvojem cechů se řemesla specializovala. Např. v oděvnictví byli kromě krejčích, ševců, kožešníků také kytléři - výrobci laciných plášťů, hacníci - specialisté na kalhoty, nebo vetešníci, kteří původně opravovali oděvy.

Milan Bartoš a Jaroslav Plucha získali ocenění „Nositel tradice lidových řemesel“ díky výrobě tiskařských forem na modrotisk

Nositelé tradice lidového řemesla

Některá starobylá řemesla zanikla, některá zůstala dodneška. Expedice se vypraví za jedinci, kteří se jim v oné prastaré archaické podobě a za použití stejných postupů věnují. Ti nejlepší z nich mají titul Nositel tradice lidového řemesla, který uděluje Ministerstvo kultury ČR. Jsou jimi např. výrobci modrotisku Ratzingerovi z Olešnice na Moravě, hřebenář a perleťář Milan Strmiska z Mešovic na Znojemsku, hutní sklář Zdeněk Sochor z Hrubé Horky a Iveta Dandová, která v Mnichově Hradišti plete boty a tašky z orobince.

autoři: Josef Kluge , Markéta Ševčíková
Spustit audio

Související

Více z pořadu

Věda na sítích

Obrázek
Věda On Air na Facebooku

E-shop Českého rozhlasu

Současná Británie lichotivě i nelichotivě

Jiří Hošek, bývalý zpravodaj Českého rozhlasu

Jiná Británie

Jiná Británie

Koupit

Aktuální sonda do britské společnosti. „Většina lidí při podpoře brexitu nemyslela na peníze z EU nebo celkově na ekonomiku. Měli strach z imigrace a znělo jim v uších prázdné heslo: „Chceme zpátky svoji zemi,“ říká v knize šéf cornwallské regionální správy John Pollard.