Víte, kdo je nejúspěšnějším českým autorem? Expedice do světa i historie knih

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Johannes Gutenberg vynalézá knihtisk

„Na počátku všeho bylo slovo,“ stojí v Bibli. A právě ono slovo stojí i na počátku jakékoli knihy. Odkud se vzal papír? A stál za první papírnou v Česku Karel IV.?

Historie knih souvisí s historií písma. Nejstarší písmo je paleografické. To jsou obrázky na zdech, v jeskyních. Na něj navazuje tzv. ikonografické písmo. To jsou taky obrázky, jenom zjednodušené.

Ikonografické písmo používaly snad všechny národy světa. V Číně ho zjednodušeně používají podnes. Pak ale přišli Féničané, kteří vynalezli slabikovou abecedu. Z té údajně vzniklo 80 % všech abeced světa.

Psalo se na cokoli, co bylo po ruce

Srovnání vývoje mezopotámského, egyptského a čínského písma

Díky němu pak už vzniklo klasické hláskové písmo, které používá většina světa. Kromě Číny a Japonska. Psalo se na cokoli, co bylo po ruce. V Číně to byly želví krunýře a bambus. V Indii bambusové listy. V Sumeru hlína. V Egyptě papyrus. V Mezo-Americe listy agáve.

Mimochodem z agáve se vyráběl materiál podobně jako z papyru. Technologie výroby byla téměř totožná. Velkou roli samozřejmě sehrál vynález papíru. V Číně vynalezli papír už v 7. století. Arabové ho používali zhruba v 9. století.

Z arabského světa se papír šířil k nám. Někteří historici se domnívají, že první papírnu v Čechách založil král Karel IV. Bylo to v Chebu roku 1370. Do sta let se papír hromadně rozšířil. Zajímavé je, jak různé kultury pojímaly písaře.

Paradox vzdělaných otroků

V Egyptě byl písař hodně vysoko postavený člověk, který musel znát na 800 hieroglyfických znaků. Naopak v Římě byl písařem otrok. Vznikl tak zajímavý paradox, kdy otroci uměli číst a psát, zatímco ti vysoce postavení neuměli nic.

Pak ale do dějin knihy vstoupila církev a nastal zásadní obrat. Protože církevní písaři, celé církevní skriptorium bylo vysoce vážené. Dokonce byli lidé, kteří se psaní věnovali jako řemeslu a v klášterech měli vysoké postavení.

Nemilovat knihy znamená nemilovat moudrost a nemilovat moudrost znamená stát se hlupákem.
Jan Amos Komenský

Knihy se samozřejmě tehdy šířily opisováním, což byla vysoce náročná práce. Také byly tenkrát knihy ihned rozebrány a cena knihy dosahovala třeba hodnoty celých statků i měst. Pak to ale přestalo stačit.

Největší skok v dějinách lidstva

Johannes Gutenberg

S rozvojem věd a celkové vzdělanosti v Evropě bylo třeba víc a víc knih a pergamen nedostačoval. Proto nastoupil papír a ruku v ruce musel přijít i knihtisk. Patrně největší skok v dějinách lidstva. Během několika desítek let se knihy dostaly nejen do rukou kněží.

Po vynálezu knihtisku Johanem Gutenbergem v 15. století se udál v dějinách literatury zásadní zlom. Díky němu dnes existují knihy v současné podobě i ceně. Některým knihám se ale může dostat speciálního ocenění.

Literární ceny

Tím nejslavnějším je Nobelova cena za literaturu. Poprvé byla udělena v roce 1901 a jejím laureátem je i náš básník Jaroslav Seifert. Pak existuje Bookerova cena. Tu od roku 1968 udělují britsští novináři, vydavatelé a literární kritici.

V USA mají Pulitzerovu cenu, kterou uděluje Kolumbijská univerzita v New Yorku a která je nejen pro novináře, ale i pro prozaiky. Ale slavnou knižní cenu máme i u nás. Jmenuje se Magnesia Litera a od roku 2002 ji uděluje spolek Litera.

Možná vás ale překvapí, kdo je skutečně statisticky nejúspěšnější český autor. Není to ani nositel Nobelovy ceny ani žádné z velkých současných literárních jmen. Skutečně nejúspěšnějším autorem současnosti je Zdeněk Svěrák.

Víte, že...

23. duben je od roku 1995 Mezinárodním dnem knihy a autorských práv. Svátek probíhá pod patronací světové organizace UNESCO, ale nápad se narodil ve španělském Katalánsku. Každý, kdo si tam 23. dubna koupil knihu, dostal růži.

Dnes se Světový den knihy slaví ve více než 100 zemích. Tento den si navíc připomínáme výročí úmrtí dvou mezinárodních hvězd literárního nebe – Williama Shakespeara a Miguela de Cervantese. 23. duben je ale významný i pro naši literaturu.

Ve stejný den v roce 1836 totiž vyšel Máchův Máj. A narozeniny slaví držitel řady literárních cen, česky a francouzsky píšící spisovatel žijící v Paříži, Patrik Ouředník. V dubnu taky bývají pravidelně vyhlašováni nejlepší čeští spisovatelé, kteří získávají ceny Litera.

Nejúspěšnější český autor

Zdeněk Svěrák má na kontě pouhé tří povídkové knihy (Povídky, Nové povídky a Po strništi bos). Ale knižně vyšla i řada jeho divadelních i filmových scénářů. Je tak suverénně nejplodnějším a také nejúspěšnějším tuzemským autorem.

Obrovská síla Zdeňka Svěráka je v jeho zacházení s českým jazykem a se slovy. Ostatně nejen jeho knihy, ale i písňové texty jsou obecně velmi známé a některé i zlidověly. Holubí dům, Dělání, Severní vítr je krutý nebo píseň Není nutno, aby bylo přímo veselo.

Píseň Chválím tě, země má, kterou vytvořil společně s Jaroslavem Uhlířem, je vynesla na pomyslný hudební i textařský olymp. Protože jakmile se poprvé objevila, lidé navrhovali, aby se stala oficiální českou hymnou a nahradila píseň Kde domov můj.

Jaké dramatické události předcházeli vzniku téhle písně? Poslechněte si záznam Expedice. Hosty byli vydavatel Milan Gelnar, organizátor a zakladatel knižních cen Magnesia Litera Pavel Mandys, ilustátor Jiří Votruba a nejúspěšnější tuzemský autor Zdeněk Svěrák i se svými rodiči.

Spustit audio
autoři: Josef Kluge , Markéta Ševčíková

Související