Novodobá šlechta? Noví majitelé hradů a zámků a jejich sídla
Některá původní šlechtická sídla se v 90. letech 20. století vrátila do soukromých rukou, jiná dál chátrala. A právě takových sirotků se ujali ti, za nimiž míří Expedice.
Nehonosí se šlechtickými tituly, ani jim v těle nekoluje modrá krev. Přesto si ale pořídili hrad, zámek nebo tvrz a na vlastní náklady je opravují a rekonstruují. Ne aby v nich bydleli nebo je předělali na luxusní hotel. Ale aby chátrající ruinu zachránili, vrátili zpět původnímu účelu a otevřeli veřejnosti.
Typy hradů na našem území
Hrad je opevněné panské sídlo, které se skládalo z vlastního hradu, věže, kaple, hospodářských budov a opevnění. Rozlišují se tři typy hradů:
- hrady bergfritového typu – v jejich čele stávala obranná věž (bergfrit); typickým příklady jsou Zbiroh, Krašov nebo Kokořín
- hrady kastelového typu – s pravidelným půdorysem, větším počtem věží a obvodovou zástavbou; typickými příklady jsou Týřov nebo Horšovský Týn
- hrad s plášťovou zdí – bez věží, jednotlivé budovy jsou skryty za silnou zdí s průběžným ochozem; typické příklady jsou Lanšperk nebo Košumberk
Proměny hradů a zámků
Hrady začaly být na přelomu 14. a 15. století postupně opouštěny a namísto nich se stavěly zámky v nížinách a přímo ve městech. Nebo byly na zámky přestavovány.
Měly většinou pravidelný půdorys. V renesanci čtyři křídla s vnitřním nádvořím, v baroku zase podkovovitě otevřený čestný dvůr. A v rokoku se stavěly malé intimní zámečky ve venkovském prostředí.
Vrcholným obdobím zámecké architektury je 17. a 18. století. Později v 19. století byly stavěny nebo přestavovány zámky v klasicistním nebo historizujícím slohu.
Tři sídla, tři noví majitelé
Zdeněk Švejda, původně vojenský pilot na stíhačkách Mig 21 a kapitán letectva, se pustil se do obnovy goticko-renesanční tvrze v Drslavicích na Prachaticku.
Matěj Stropnický, politik a někdejší šéf Strany Zelených, a jeho partner herec Daniel Krejčík se rozhodli zachránit barokní zámek v Osečanech na Sedlčansku.
A Eva a Jiří Kučerovi koupili ruinu jediného čistě rokokového zámku u nás, Nových Hradů ve východních Čechách, aby jej vrátili do původní podoby a obklopili ho několika zahradami.
Za novodobou šlechtou a jejími sídly a vizemi zamíří Expedice. Poslechněte si
Související
-
Od mala jsem si stavěl modely zámků a hradů, tak jsem si na stará kolena jeden koupil, říká Opatrný
Tak dlouho obdivoval hrady a zámky, až si jeden koupil. Vlastně to jinak ani nešlo. Musel někam vměstnat svou sbírku starých houslí, obrazů i nábytku.
-
„Cena zámku byla srovnatelná s bytem na Vinohradech,“ říká dnešní majitelka Loučně
V 90. letech jela za známými a viděla zámek. Byl na prodej. Tak se z Kateřiny Šrámkové stala majitelka Loučně. „Všechno důležité v životě je otázkou náhody,“ říká.
-
Unikátní mumie i kostlivec ve skříni. Zámek v Poběžovicích...
Chybělo málo a o zámku v Poběžovicích na Domažlicku by si lidé četli jen v knihách nebo historických pramenech. Na jeho opravu už přispívali i donátoři z Německa ne...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
