Novodobá šlechta? Noví majitelé hradů a zámků a jejich sídla

22. srpen 2020

Některá původní šlechtická sídla se v 90. letech 20. století vrátila do soukromých rukou, jiná dál chátrala. A právě takových sirotků se ujali ti, za nimiž míří Expedice.

Nehonosí se šlechtickými tituly, ani jim v těle nekoluje modrá krev. Přesto si ale pořídili hrad, zámek nebo tvrz a na vlastní náklady je opravují a rekonstruují. Ne aby v nich bydleli nebo je předělali na luxusní hotel. Ale aby chátrající ruinu zachránili, vrátili zpět původnímu účelu a otevřeli veřejnosti. 

Typy hradů na našem území
Hrad je opevněné panské sídlo, které se skládalo z vlastního hradu, věže, kaple, hospodářských budov a opevnění. Rozlišují se tři typy hradů:

  • hrady bergfritového typu – v jejich čele stávala obranná věž (bergfrit); typickým příklady jsou Zbiroh, Krašov nebo Kokořín
  • hrady kastelového typu – s pravidelným půdorysem, větším počtem věží a obvodovou zástavbou; typickými příklady jsou Týřov nebo Horšovský Týn
  • hrad s plášťovou zdí – bez věží, jednotlivé budovy jsou skryty za silnou zdí s průběžným ochozem; typické příklady jsou Lanšperk nebo Košumberk

Proměny hradů a zámků

Hrady začaly být na přelomu 14. a 15. století  postupně opouštěny a namísto nich se stavěly zámky v nížinách a přímo ve městech. Nebo byly na zámky přestavovány.

Měly většinou pravidelný půdorys. V renesanci čtyři křídla s vnitřním nádvořím, v baroku zase podkovovitě otevřený čestný dvůr. A v rokoku se stavěly malé intimní zámečky ve venkovském prostředí.

Vrcholným obdobím zámecké architektury je 17. a 18. století. Později v 19. století byly stavěny nebo přestavovány zámky v klasicistním nebo historizujícím slohu.

Tři sídla, tři noví majitelé

Zdeněk Švejda, původně vojenský pilot na stíhačkách Mig 21 a kapitán letectva, se pustil se do obnovy goticko-renesanční tvrze v Drslavicích na Prachaticku.

Logo

Matěj Stropnický, politik a někdejší šéf Strany Zelených, a jeho partner herec Daniel Krejčík se rozhodli zachránit barokní zámek v Osečanech na Sedlčansku.

Na zámku v Osečanech natáčela Lenka Vahalová

A Eva a Jiří Kučerovi koupili ruinu jediného čistě rokokového zámku u nás, Nových Hradů ve východních Čechách, aby jej vrátili do původní podoby a obklopili ho několika zahradami.

Zámek Nové Hrady je pozoruhodnou rokokovou stavbou s rozsáhlým přírodním areálem. V letech 1774-1777 ji nechal vystavět hrabě Jean-Antoine Harbuval de Chamaré

Za novodobou šlechtou a jejími sídly a vizemi zamíří Expedice. Poslechněte si

autoři: Josef Kluge , Markéta Ševčíková
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...

Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Lidský faktor

Lidský faktor

Koupit

Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová