Novodobá šlechta? Noví majitelé hradů a zámků a jejich sídla
Některá původní šlechtická sídla se po revoluci vrátila do soukromých rukou, jiná dál chátrala. A právě takových sirotků se ujali ti, za nimiž míří Expedice:
- Zdeněk Švejda, bývalý vojenský pilot a kapitán letectva, obnovuje goticko-renesanční tvrz v Drslavicích na Prachaticku,
- Matěj Stropnický, politik a exšéf Zelených, a jeho partner herec Daniel Krejčík zachraňují barokní zámek Osečany,
- Eva a Jiří Kučerovi rekonstruují ruinu Nových Hradů, jediného čistě rokokového zámku u nás.
Nehonosí se šlechtickými tituly, ani jim v těle nekoluje modrá krev. Přesto si ale pořídili hrad, zámek nebo tvrz a na vlastní náklady je opravují a rekonstruují. Ne aby v nich bydleli nebo je předělali na luxusní hotel. Ale aby chátrající ruinu zachránili, vrátili zpět původnímu účelu a otevřeli veřejnosti.
Typy hradů na našem území
Hrad je opevněné panské sídlo, které se skládalo z vlastního hradu, věže, kaple, hospodářských budov a opevnění. Rozlišují se tři typy hradů:
- hrady bergfritového typu – v jejich čele stávala obranná věž (bergfrit); typickým příklady jsou Zbiroh, Krašov nebo Kokořín
- hrady kastelového typu – s pravidelným půdorysem, větším počtem věží a obvodovou zástavbou; typickými příklady jsou Týřov nebo Horšovský Týn
- hrad s plášťovou zdí – bez věží, jednotlivé budovy jsou skryty za silnou zdí s průběžným ochozem; typické příklady jsou Lanšperk nebo Košumberk
Proměny hradů a zámků
Hrady začaly být na přelomu 14. a 15. století postupně opouštěny a namísto nich se stavěly zámky v nížinách a přímo ve městech. Nebo byly na zámky přestavovány.
Měly většinou pravidelný půdorys. V renesanci čtyři křídla s vnitřním nádvořím, v baroku zase podkovovitě otevřený čestný dvůr. A v rokoku se stavěly malé intimní zámečky ve venkovském prostředí.
Vrcholným obdobím zámecké architektury je 17. a 18. století. Později v 19. století byly stavěny nebo přestavovány zámky v klasicistním nebo historizujícím slohu.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
