Energetičtí šmejdi se přesunuli na telefonní linky, varuje právnička časopisu dTest
Jednou z nejčastějších agend spotřebitelské poradny časopisu dTest jsou spory týkající se smluvních pokut. Podle právničky Soni Libingerové se mohou táhnout až několik let.
Pokud se spotřebitel dostane do situace, kdy chce změnit smlouvu s dodavatelem, může mu hrozit smluvní pokuta. Soňa Libingerová upřesňuje, k čemu smluvní pokuty slouží. „Slouží k dodržení závazku té strany, která poruší smlouvu a jsou obvyklé především v obchodních smlouvách, bohužel se vyskytují i mezi podnikateli a vůči spotřebitelům,“ míní právnička. Doplňuje ale, že ve vztahu ke spotřebitelům platí přísná omezení.
Čtěte také
A za co vše může spotřebitel pokutu dostat? Podle právničky časopisu dTest to může být například nedodržení termínu placení zálohy dodavatelům energií nebo třeba předčasné ukončení smlouvy na dobu určitou. Smlouvy se automaticky prodlužují, lidé si to neuvědomují a podle Libingerové pak mění dodavatele v době, kdy jim ještě platí závazek u toho původního. „Ten jim pak naúčtuje smluvní pokutu,“ doplňuje.
Kde najdou spotřebitelé zastání?
Nejčastější suma za smluvní pokutu je podle právničky pět až šest tisíc korun. „Dodavatelé se částečně poučili. Už to ve smlouvách mají, anebo na druhé straně smlouvy, kde jsou obchodní podmínky,“ upřesňuje Libigerová. A upozorňuje, že to ale může být uvedeno malým písmem.
Určit, jestli je smluvní pokuta adekvátní, je až na rozhodnutí soudu. Spotřebitelé se ale ještě předtím mohou v případě nouze obrátit například na spotřebitelskou poradnu časopisu dTest nebo na Českou obchodní inspekci nebo v případě energií na Energetický regulační úřad.
Energetičtí šmejdi
Kdo pomůže s řešením smluvních pokut?
- Česká obchodní inspekce
- Energetický regulační úřad
- spotřebitelská poradna časopisu dTest
Pokud se spotřebitel bude snažit obhájit v případě takzvaných energetických šmejdů, má podle právničky dTestu šanci na úspěch. A varuje. V době pandemie koronaviru se podle Libigerové takzvaní energetičtí šmejdi přesunuli navíc na telefonní linky. „Telefonáty jsou velmi nebezpečné, protože tam pouhé vyslovení jednoho slova ano může vést k uzavření smlouvy, protože si hovory bohužel mohou sestříhat,“ říká právnička časopisu dTest Soňa Libigerová.
A radí, že lidé by tak slovo „ano“ ani neměli raději vyslovovat. „Lidem, kteří vědí, že jsou slušní, bych doporučila, aby ten telefon raději položili,“ dodává. Právnička časopisu dTest upozorňuje, že energetičtí šmejdi, kteří nabízejí nevýhodné smlouvy, jsou navíc často pouze zprostředkovatelé.
Související
-
Většinu smluv není nutné uzavírat písemně
Uzavření smlouvy je až nebezpečně snadné, její rušení bývá složitější. Jednou z nejčastějších představ českých spotřebitelů je, že smlouva se uzavírá pouze písemně.
-
Nejdřív seriózní jednání, potom výhrůžky. Šmejdi se vydávají i za inspektory
Osmdesátiletou paní Zdislavu navštívil člověk, který tvrdil, že jde zkontrolovat, jestli platí za plyn.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
