Ekonom Richard Hindls: Největší úspěch pandemie je, že jsme udrželi nezaměstnanost na uzdě

14. červenec 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Úřad práce, nezaměstnanost, žádost o práci, formulář, hledání zaměstnání, příspěvky, ilustrační foto

V červnu ubylo lidí bez práce. Oproti květnu klesla nezaměstnanost o dvě desetiny na 3,7 %. Důvodem je především zlepšující se pandemická situace a nedostatek pracovníků ze zahraničí. 

Jsme na tom opravdu velmi dobře, i když jsme teď ztratili první místo v Evropě. O několik setinek nás předběhli Holanďani, říká v pořadu Jak to vidí... ekonom Richard Hindls.

Čtěte také

Údaje o nezaměstnanosti jsou přitom dva. Jeden vychází z výpočtu registrovaných lidí na úřadech práce, druhý je z tzv. výběrových šetření pracovních sil Statistického úřadu.

Oba údaje jsou velmi nízké, mezi 3 a 4 %. Je to úžasná zpráva, zvlášť pokud to srovnáme s nezaměstnaností v Evropské unii, kde se pohybuje kolem 7 %.

Sezóna hraje do karet

Nízká čísla má na svědomí několik faktorů. Jednak je to sezónnost. Přece jenom léto nabízí práce, které se v zimě nevykonávají. A jednak jsme měli trvale nízkou nezaměstnanost. Údaje byly dobré i v nepříznivých dobách, a ani nepříznivý vývoj nezaměstnanost neposunul tak daleko, aby nás to nějak ohrožovalo,“ konstatuje ekonom.

Čtěte také

Během pandemie probíhala řada podpůrných programů, zejména v oblasti služeb. Řada podnikatelů sice najde tisíc výhrad, jak to mohlo být lepší, ale faktem je, že se podařilo nezaměstnanost udržet na uzdě, což je asi největší úspěch pandemie.

Podpora byla značná a otázkou zůstává, co to udělá se státním rozpočtem. „Dostali jsme se ale do situace, se kterou nikdo neměl zkušenost. Klasické ekonomické nástroje pro řešení ekonomických krizí tady vlastně vůbec nemusely fungovat, protože krize nemá ekonomické příčiny. Spíš si přejme, aby se to už nemuselo opakovat.“

Vrátí se zpět?

Z dlouhodobého hlediska nikdo nedokáže předpovědět, jak se bude situace dál vyvíjet. Podle Richarda Hindlse je však pravděpodobné, že se časem vrátí i zahraniční pracovníci, kteří odešli na začátku pandemie.

„Po jejich odchodu zůstalo volných kolem 300 000 pracovních míst. Pokud by se nevrátili, jejich místa budou muset zaujmout místní lidé. Znamenalo by to ovšem vyšší náklady pro zaměstnavatele, protože zahraniční pracovníci obecně jsou zaměstnáváni za nižší peníze,“ uzavírá Richard Hindls.

Další témata rozhovoru: nový inflační cíl Evropské centrální banky; realitní trh a vysoké ceny bytů; akceschopnost státu při nečekaných událostech.

Spustit audio

Související