Přepis: Jak to vidí Richard Hindls – 14. července 2021

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Příjemný den a dobrý poslech přeje Zita Senková. Dnešní pozvání přijal prof. Richard Hindls, vítám vás.

Richard HINDLS, ekonom; emeritní rektor Vysoké školy ekonomické v Praze; člen Národní rozpočtové rady
Dobré ráno vám Zito i všem posluchačům, dobré ráno.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Ekonoma a statistika se zeptám například na nový inflační cíl Evropské centrální banky, důvody neustálého růstu cen bytů i akceschopnost státu, přeji nerušený poslech. V červnu ubylo lidí bez práce, podle údajů Úřadu práce České republiky nezaměstnanost oproti květnu poklesla o 0,2 na 3,7 %. Důvodem dalšího poklesu je podle odborníků především zlepšující se pandemická situace a nedostatek pracovníků ze zahraničí. Přidal byste, pane profesore Hindlsi i případně další faktory?

Richard HINDLS, ekonom; emeritní rektor Vysoké školy ekonomické v Praze; člen Národní rozpočtové rady
Jsme na tom opravdu velmi dobře. Dokonce teď jsme možná ztratili první místo v Evropě s nejnižší nezaměstnaností. Byli jsme úplně první. Teď se před nás malinko do pár setinek dostalo Holandsko, ale tak to určitě dobrá zpráva pro nás i pro Holanďany. Ty nezaměstnanosti jsou obecně dva. Ta co jste říkala, je vlastně z Úřadu práce. To je vlastně výpočet podle toho, kdo se registruje a neregistruje na úřadech práce a ta druhá nezaměstnanost je z takzvaných výběrových šetření pracovních sil. Tu dělá statistický úřad a je dokonce ještě o něco nižší. Ale určitě to dobrá zpráva je. Je v tom celá řada faktorů, za prvé sezónnost, přece jenom v létě jsou i sezónní práce, které se v zimě nekonají. Ještě pořád nám nenaskočí studenti a absolventi škol, kteří potom v září třeba nebudou všichni úplně zaměstnání, ale ta zpráva je úžasná. Zvlášť třeba v kontextu toho, když se podíváme na to, jak vypadá v Evropské unii, nezaměstnanost tam je o 4 procentní body, řádově o 4 procentní body vyšší, je přes 7 %. Takže to naše 3, ať už bereme ten údaj podle ČSÚ, anebo podle úřadů práce, je mezi třemi a čtyřmi procenty vynikající. Samozřejmě odešli zahraniční dělníci. To co jste říkala, tak ta místa se uvolnila. Tady někdy zjara, když ta pandemie, epidemie vrcholila, bylo kolem 300 000 volných míst. To byli právě ti, kteří uvolnili, uvolnili svá místa a odešli domů nebo prostě chtěli se vrátit. V současné době běží v připomínkovém, mezirezortním připomínkovém řízení i zákon o agenturním zaměstnávání, které bylo v podstatě velmi volné. V tuhle chvíli to agenturní zaměstnání má být podle toho, nevím, jak to řízení dopadne, ale pokud ten zákon bude přijat, omezeno tím, že by zaměstnavatelé mohli mít pouze 10 % agenturních pracovníků, aby jaksi zůstala jistota pro ty, kteří jsou tam na stálo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Mimochodem, když jsme u toho nedostatku pracovníků ze zahraničí, co to přinese z dlouhodobého hlediska, pokud se to nezmění v dohledné době?

Richard HINDLS, ekonom; emeritní rektor Vysoké školy ekonomické v Praze; člen Národní rozpočtové rady
Tak já si myslím, že se mohou zase vrátit, i když nikdo z nás neví, jak se vlastně tahle situace bude vyvíjet. Pravdou je, že oni jsou zaměstnáváni za v průměru nižší peníze. To znamená, že pokud se nevrátí, tak vlastně jejich místa budou muset zaujmout lidé od nás a to bude asi znamenat vyšší náklady práce, protože přece jenom ty mzdy u nás jsou vyšší, než řekněme o těch, kteří přichází asi nejspíš z východu nebo z východu ze směru východu. Tak to je jedna věc. Druhá věc je, že jsou to možná někdy práce, které u nás nikdo nebude chtít vykonávat nebo jenom ve velmi omezené míře. Takže to může zaměstnavatelům přinést určité potíže, ale otázka je, kdy se ta věc vrátí do normálu, pokud se o tom asi ještě dneska bude mluvit i v jiných souvislostech, se ta situace zklidní natolik, že se vrátíme téměř do normálu, tak se dá očekávat, že i v téhle záležitosti se tahle ta věc uklidní. Ale pravda je, že jsme dokázali udržet, to byl asi největší úspěch, bych řekl, v té pandemii udržet nezaměstnanost na uzdě. Protože my jsme vlastně trvale tu nezaměstnanost měli velmi nízkou. A teď je jedno, jestli jsme první nebo druhý, druzí v Evropě po Holandsku. Ale ty údaje byly velmi dobré i v těch nejtěžších dobách.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A díky čemu se vlastně podařilo udržet ten počet?

Richard HINDLS, ekonom; emeritní rektor Vysoké školy ekonomické v Praze; člen Národní rozpočtové rady
Tak za prvé u nás je dlouhodobě nezaměstnanost velmi nízká. To znamená, že i ten, řekněme, nepříznivý vývoj, který tady byl, tak zase jí neposunul tak daleko, aby nás to nějakým způsobem ohrožovalo. Za druhé, ať si můžeme myslet, co si můžeme myslet, tak podpůrné programy nějakým způsobem existovaly, anebo ještě dobíhají, takže i ta podpora těch zejména ve službách, v těch odvětvích, v těch místech, kde se skutečně pracovat nedalo, tak se podařilo udržet pomocí podpůrných programů tu nezaměstnanost. Jistě řada podnikatelů třeba najde tisíc výhrad, jak to mohlo být lepší, ale podařilo se tu nezaměstnanost udržet. A já jsem už někdy kdysi napsal, že pokud vůbec něco bylo úplně dobře v té pandemii, tak to byla právě ta nezaměstnanost.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Podle ministra průmyslu a dopravy Karla Havlíčka byla státní pomoc v době krize obrovská, nesrovnatelná s většinou evropských zemí, to řekl včera v rozhovoru pro Radiožurnál. Podnikatelé podle něj získali na přímých kompenzacích od státu přes 170 miliard na nepřímých 140 miliard. S tím byste tedy souhlasil?

Richard HINDLS, ekonom; emeritní rektor Vysoké školy ekonomické v Praze; člen Národní rozpočtové rady
Tak víme, jak to bylo, ta čísla hovoří zcela jasně. Samozřejmě druhá věc je, co to udělá s naším státním rozpočtem, protože ty peníze se někde vzít musí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jistě.

Richard HINDLS, ekonom; emeritní rektor Vysoké školy ekonomické v Praze; člen Národní rozpočtové rady
A v tuhle tu chvíli se asi dostávat nebudou, ale pravda je, že a zejména v té oblasti, o které se bavíme, tahle ta pomoc asi byla a ona byla nutná. Prostě to asi nešlo udělat jinak. I když šlo asi něco udělat i lépe, to nemá cenu teď rozebírat. Tak po boji je každý generál. Tak spíš si myslím, že bychom si, pokud se třeba ještě ta věc může vrátit. Nevíme, co bude za půl roku. Tak aspoň se poučíme z toho, co bylo, ale určitě ta podpora byla značná a hovoříme vlastně o nízkých stovkách miliard té podpory, to je hodně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Na straně druhé, pane profesore, nebylo by špatné vůbec, podívat se, co bylo špatně, abychom se i vyvarovali dalších chyb.

Richard HINDLS, ekonom; emeritní rektor Vysoké školy ekonomické v Praze; člen Národní rozpočtové rady
Já jsem v tomhle tom celku vstřícný, protože jsme se dostali do situace, ze které jsme, se kterou jsme neměli žádnou zkušenost. Nikdo neměl tu zkušenost. Klasické ekonomické nástroje pro řešení ekonomických krizí tady vlastně nemuseli úplně dobře fungovat, protože ta krize a ještě furt nevíme, jak to bude, tak ta krize nemá ekonomické příčiny. To není krize z roku 2008, 2012, 13, ta, ty příčiny jsou zcela neekonomické, jsou pandemické. Je to patogen.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Ale ty dopady, promiňte vlastně.

Richard HINDLS, ekonom; emeritní rektor Vysoké školy ekonomické v Praze; člen Národní rozpočtové rady
Důsledky samozřejmě ekonomické jsou a tam bylo potřeba nasadit, byť ty důvody jsou jiné, tak nasadit nástroje, které vlastně ekonomika nebo centrální banka nebo, nebo ministerstvo financí nakonec i podnikatelé všichni ji znají, ale na kolik by se z toho dalo vyvodit, tak spíš si přejme, aby už se to nemuselo dělat. To je asi to, co asi v tuhle chvíli nedokáže nikdo říct.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
I když víme, že ty dopady byly samozřejmě nejenom ekonomické. Nicméně, pane profesore, jak je stát obecně připraven reagovat na nečekané události? Teď zapomeňme na pandemii, ale jsou tady a bohužel se to opakuje, živelné katastrofy, rozsáhlé záplavy, nedávné řádění tornáda na Hodonínsku. Jak mimochodem hodnotíte i konkrétně teď tu finanční a celkovou pomoc?

Richard HINDLS, ekonom; emeritní rektor Vysoké školy ekonomické v Praze; člen Národní rozpočtové rady
Já si myslím, že bohužel v té naší nedávné minulosti je celá řada případů, které byly velmi nepříjemné. Teď mám na mysli povodně z přelomu tisíciletí vlastně. To, co se stalo minulý měsíc na konci června, na jižní Moravě je skutečně obrovská, naprosto zase nezvyklá situace. Já si myslím, že ta reakce státu nebyla špatná, že byla poměrně rychlá. Reagovalo i hejtmanství Jihomoravského kraje. Našla se celá řada podpor, ať už řekněme pomocí úlevy na daních nebo dokonce jsem četl, že se rozdával zdarma benzín prostě a podobně, stavební práce. Potěšilo mě takovéto velké, ta velká solidarita lidí, kteří se pokoušeli buď pomoct fyzicky anebo pomocí esemesek dárcovských nebo jiných způsobů, vlastně se sesbíralo spousty peněz proti. Samozřejmě ti lidé strašně trpí a ani tohle jim úplně neuleví, ale pomoc to byla. Stát má takzvanou vládní rozpočtovou rezervu. Ta je definovaná zákonem o rozpočtových pravidlech. Není přímo určena na to, jestli bude tornádo nebo povodeň nebo, nebo nějaká jiná katastrofa. Teď nehovořím teda o pandemii, tam je ta situace úplně jiná. Ta vládní rozpočtová rezerva má přesně definovaná pravidla, která říkají, že vlastně od použití té rezervy rozhoduje stát, respektive vláda konkrétně. Je kontrolovaná parlamentem, když se potom předkládá zpráva o plnění rozpočtu, tak parlament kontroluje, jaká opatření a na co vláda vynaložila prostředky z té vládní rozpočtové rezervy. A ta vládní rozpočtová rezerva podle zákona má být nejméně 0,3 %, čili 3 ‰ z výdajů státního rozpočtu. To je řádově v miliardách korun nebo v desítkách miliard korun. My jsme zažili takovou debatu kolem vládní rozpočtové rezervy loni, když se vlastně návrhu o rozpočtu objevila vládní rozpočtová rezerva 130 miliard korun přibližně. To vyvolalo poměrně velmi ostré reakce, proč tak vysoká rezerva. Nakonec se snížila na 30 miliard. To jenom aby si posluchači udělali představu o jakých číslech se bavíme. Ale to jak potom se postupuje, jestli my víme, že třeba ministerstvo pro místní rozvoj uvolnilo pro jižní Moravu kolem 400 milionů korun. Ministerstvo zemědělství chce podpořit ztráty v zemědělské produkci a potravinářské produkci dalšími několika stovkami milionů korun. Tak jak potom se naloží s tou rezervou a jaké zdroje stát má, to už je potom na rozhodnutí vlády.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Lidem postiženým tornádem se podle původního nařízení měly odečítat dary z dvoumilionové dotace od státu na obnovu majetku. Po kritice však vláda změnila to znění dokumentu, spornou pasáž vyškrtla, ta inkriminovaná věta se podle ministryně pro místní rozvoj Kláry Dostálové tam dostala asi omylem. Pravděpodobně jak řekla, to tam zůstalo ještě od povodní.

Richard HINDLS, ekonom; emeritní rektor Vysoké školy ekonomické v Praze; člen Národní rozpočtové rady
Tak já vždycky říkám, že dělat chyby je lidské. Co je horší neuznat tu chybu. Pokud k tomu opatření došlo a došlo, já tam nemyslím nějaký jenom malý odpočet u některých těch věcí, tak pokud došlo k rychlé úpravě, tak asi pořád nemá cenu se vracet k tomu, že někde něco bylo špatně nebo nebylo. Ale pravda je, že prostě takovéhle věci se dějí a buďme rádi, že u nás ještě ne v takovém rozsahu, když vidíme, co se třeba stane, tak Spojené státy jsou daleko větší zemí i prostorově a počtem obyvatel a podobně. Ale víme, co tam se děje. Víme, co se děje třeba z některých asijských zemí, tak ta podpora prostě být musí. Dokonce existuje podpora i z Evropské unie. Hovořilo se o tom, že i Evropská unie může přispět. Jsou tady pojišťovny, jsou tady, jsou tady nejrůznější fondy, které, do kterých přispívali lidé. Jako ta věc je hrozná, ale snad aspoň v tomto se podařilo trošku tu věc zmírnit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Konstatuje ekonom a statistik Richard Hindls. Inflace zůstává stále vysoko, asi jen tak nezmizí ten tlak na růst cen?

Richard HINDLS, ekonom; emeritní rektor Vysoké školy ekonomické v Praze; člen Národní rozpočtové rady
Tak teď trošku poklesla, když bychom se bavili, konkrétně o včerejších číslech. Je stále blíž ke třem procentům, než tomu takzvanému cílování, které je stanoveno na 2 %. Samozřejmě položky, které do toho výrazně přispívají nebo nepřispívají, se mění teď. Včera jsme viděli, že jsou to především pohonné hmoty, zdražily ceny automobilů, zdražily ceny tabáku a alkoholu, to se asi oželet dá. Na druhé straně trošku lepší zpráva včera přišla o potravinách a nápojích, tak jak je definováno těch 12 komoditních položek ve spotřebním koši a ve statistice domácností. Předtím to zase byly naopak potraviny, které tlačily na pilu a zdražovaly nám ten, ten život trošku nebo znepříjemňovalo nám ten život. Může se pochopitelně do budoucna stát ještě leccos. Asi se nedá příliš počítat s tím, že by se inflace dostala pod 2 %, aspoň ne v nejbližší době. Pořád budeme asi někde mezi dvojkou, trojkou a možná blíž té trojce. Zajímavé je, že i Evropa začala zvyšovat. Tam jsme se ještě před několika lety potýkali s deflací a i v dobách té pandemie se ta, řekněme zejména v eurozóně inflace pohybovala spíš k nule. Teď se i tam dostává inflace už nahoru. Musel na to reagovat, nebo chce na to reagovat i Evropská centrální banka. To znamená, že ten pohyb cen tady je. Samozřejmě lidé odkládali svojí spotřebu. Něco jste si vůbec nemohla koupit, protože ty služby třeba nebo některé výroky nebyly k dostání díky pandemii. Pak je tam druhá věc, že lidé se bojí utrácet. Je, je známý je, že v době, kdy se dostane ekonomika do krize, ať jsou příčiny jakékoliv. Lidé se trošku bojí utrácet, svojí potřebu odkládají na lepší doby. A to se trošku stalo, navíc nebylo co kupovat. A tak jsme teď svědky toho, že se nám inflace blíží někde ke třem procentům.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Většinou on-line jsme museli.

Richard HINDLS, ekonom; emeritní rektor Vysoké školy ekonomické v Praze; člen Národní rozpočtové rady
No, tak samozřejmě, ale něco vůbec nešlo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jak inflace zamává s realitním trhem, s nemovitostmi?

Richard HINDLS, ekonom; emeritní rektor Vysoké školy ekonomické v Praze; člen Národní rozpočtové rady
Nemovitostní trh, a ať už jsou to nové byty nebo nájmy nebo cokoliv je stát ve státě dneska. Já si pořád myslím, že to nadhodnocení je tam možná v řádu 15-20 procenty. Ty ceny jsou opravdu vysoké.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A co žene ty ceny nahoru? Já jenom řeknu, že podle nových dat za první čtvrtletí letošního roku se ceny bytů v celé unii od konce loňského roku zvýšily o 1,7 %. U nás více než 4,5 procenta a ve srovnání se stejným obdobím loňského roku jsou byty v průměru dražší o 6 %, 6 % v Evropské unii, u nás v České republice téměř o 12 %.

Richard HINDLS, ekonom; emeritní rektor Vysoké školy ekonomické v Praze; člen Národní rozpočtové rady
Těch důvodů je celá řada. Za prvé se asi přece jenom málo staví. Víme dobře, že prostě získat stavební povolení u velkých developerů může trvat až několik let. Takže těch bytů je málo. To samozřejmě zvyšuje jejich cenu a druhá věc je.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jenom vstoupím a vrátíme se k tomu, to by se ale mohlo změnit díky schválenému právě včera /souzvuk zvuků/ stavebnímu zákonu.

Richard HINDLS, ekonom; emeritní rektor Vysoké školy ekonomické v Praze; člen Národní rozpočtové rady
To je velký otazník, ale k tomu se můžeme vrátit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Ano, prosím.

Richard HINDLS, ekonom; emeritní rektor Vysoké školy ekonomické v Praze; člen Národní rozpočtové rady
Druhá věc je samozřejmě to, že přibývá takzvaných singles, jednočlenných domácností. To znamená lidí, kteří žijí sami, ať už můžou mít i rodiny nebo něco podobného, ale žijí sami v podstatě a nárokují ten byt. Jednočetných domácností za poslední zhruba 10 let přibylo o 700 nebo počet domácností především díky jednočetným domácnostem se za posledních 10 let zvýšil o skoro tři čtvrtě milionu domácností. My jsme už dneska více než v čtyřech milionech domácností, a to před 10 lety tak nebylo. Jednak je to, že mladí lidé chtějí být rychle na vlastních nohách. Často uzavírají pouze partnerský vztah. U nás se vlastně v sezdaném páru rodí zhruba jenom polovina prvorozených dětí. To znamená druhá polovina těch dětí se rodí v nesezdaném páru. V Praze je to ještě mnohem víc. Takže lidé žijí tak zvláštně, prodlužuje se délka života. To znamená, že bohužel v tom vyšším věku jeden z těch partnerů zůstane nakonec sám prostě, protože ten život se prodlužuje, i když teď díky pandemii to bylo trošku jinak ale dlouhodobě. Takže těch bytů je málo. Samozřejmě bytová výstavba dlouhodobě u nás je problematická už od šedesátých let. To víme dobře, jak už to vlastně bylo v době, kdy já jsem byl v podstatě kluk. Tak už tenkrát to byly velké problémy. Pak se rozvíjely různé formy, především družstevního vlastnictví. Teď se k tomu vracíme poměrně rychle, i když ne v tom rozsahu jako v šedesátých, sedmdesátých letech. A tohle všechno suma sumárum vede k tomu, že mladí lidé, zejména ti, kteří nemají dost prostředků nebo nejsou ještě úplně jaksi finančně zajištění, tak hledají jakékoliv možnosti, jak se osamostatnit, jak založit rodinu a ten nedostatek bytů je, je i jinde. V Německu plánovala německá vláda Angely Merkelové, že postaví v tom vládním období, kdy byla u moci zhruba 1,5 milionu bytů. To se zdaleka nestalo. Loni Německo postavilo kolem nebo zkolaudovalo nebo uvedlo do chodu kolem 300 000 bytů. U nás je to zhruba desetina jenom. To je opravdu velmi malé číslo. Takže to není jenom u nás a ty jiné formy toho řekněme dostupného bydlení, jak se teď říká nebo družstevního dostupného bydlení, se objevují v Evropě. Takže zřejmě s tímhle problémem zápasí trošku i Evropa, i když ty údaje co jste říkala, tam možná o tak vysokém růstu cen nehovoří.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
U nás jsou byty o 67 % dražší, než byly v roce 2015. K tomu bychom ještě mohli přičíst nedostatek stavebních materiálů, jak se o tom píše a také třeba i nedostatek kvalifikovaných i pomocných pracovníků. Tady se částečně vracíme k tomu nedostatku zahraničních.

Richard HINDLS, ekonom; emeritní rektor Vysoké školy ekonomické v Praze; člen Národní rozpočtové rady
U nás je taková jedna vlastnost, že firmy často získají zakázku, ale nenajmou dostatečný počet pracovníků. Vidíme to třeba z rekonstrukce silnic a dálnic. Ta firma potom přesune ty svoje lidi někam jinam. Často to jsou lidé z venku, to bychom se dostali teď na začátek. Ti tu nejsou, a tak těch problémů je tam celá řada, ale ta situace úplně dobrá není zejména v té cenové oblasti.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Bude nějak prospěšný pro tu celkovou situaci, jak už jsem se zmínili ten nový stavební zákon, protože on má vést ke zkrácení toho stavebního řízení, které dnes v průměru trvá u bytového projektu 5, u dálnic až 13 let.

Richard HINDLS, ekonom; emeritní rektor Vysoké školy ekonomické v Praze; člen Národní rozpočtové rady
Já si to v tuhle chvíli netroufám říct, protože teď se to dostalo do celkem logicky to na tom není nic divného do ostrého politického boje, ve kterém se trošku stmívají už i ty věcné argumenty. Je pravda to, co jste teď říkala. V minulosti ten zákon moc nefungoval. Teď se jaksi více koncentruje ta moc toho nějakého super stavebního úřadu celostátního národního. To nedokážu v tuhle chvíli posoudit. Ten zákon má platit v roce 2023. Některé jeho části už 2022. Já bych byl teď velmi opatrný v tom jestli to, dobré to dosud nebylo. Byl bych velmi opatrný v tom, jestli to teď bude lepší. To nám bohužel ukáže zkušenost. Je pravda, že ta dohoda na tom zákoně nebyla. Ze začátku tam bylo kolem 4 tisíc zásadních připomínek, které ministerstvo pro místní rozvoj muselo vypořádat, tak zní zákon. Ty připomínky se dostaly z části pryč nebo byly vyřešené, jak vidíme, dost jich přetrvává. Je tady signál o tom, že by se ten zákon mohl změnit dokonce dřív, než začne platit, pokud se změní politické rozložení. Taky vidět, že to šlo hodně silou a já si teď netroufám říct, jestli, jestli to v roce 23 a dalších letech bude lepší, nebo horší. To je opravdu těžká otázka.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Říká ekonom a statistik Richard Hindls. Evropská centrální banka chce podobně jako americký FED, Federální banka nově cílit na inflaci ve výši dvou procent. Dosud ji chtěla držet právě pod touto hranicí. Co říkáte této úpravě?

Richard HINDLS, ekonom; emeritní rektor Vysoké školy ekonomické v Praze; člen Národní rozpočtové rady
No, ta formulace je zvláštní. Kristine Lagardeová jako šéfka ECB vlastně vyslovila celou řadu zvláštních věcí v tomto týdnu. Můžeme se ještě o nich pobavit. V zásadě tam šlo o to, že má být to cílování na dvou procentech, a že teď bylo o něco méně. Tak já nevím, jestli bylo 1,9 nebo 1,85, ale už jsem o tom hovořil před chvílí, že se inflace dala do pohybu. Evropská centrální banka a všechny navazující instituce, to není jenom o nás, chtějí nějakým způsobem vypořádat samozřejmě důsledky pandemie a i řekněme s nejistotou, kterou ta pandemie stále přináší. My pořád nevíme, jak to bude vypadat v zimě, jako to bude vypadat příští rok na jaře. Mohlo by vést to, co jsem tady říkal k tomu, že inflace poroste. To už vlastně i v Evropské unii nebo v eurozóně nastalo. Bude tady končit ten masivní nákup dluhopisů. To bylo v částce zhruba 48 bilionů korun, to ten takzvané kvantitativní uvolňování. To je řádově nějakých 8 našich hrubých domácích produktů jenom pro představivost. Od toho také asi Evropská centrální banka bude chtít do budoucna ustoupit. Chce víc dát prostor pro zelené investice. Chce změnit způsob vyhodnocování nájmů ve vlastním bydlení vlastně a podobně takzvané imputované nájemné se tomu říká. Tohle to všechno do tohohle toho zapadá. Paní Lagardeová vlastně řekla, že zasedání, které bude v červenci, bude docela zajímavé, protože bude měnit základní parametry a nikdo moc neví jak. Já jsem čekal, že za to zareagují poměrně ostře i akciové trhy. Ten výrok přišel myslím v neděli nebo v pondělí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Myslím to zasedání je 22.

Richard HINDLS, ekonom; emeritní rektor Vysoké školy ekonomické v Praze; člen Národní rozpočtové rady
22. července, moc ty trhy nezareagovaly, čili byť je taková ta nejistota, vlastně co v tom /souzvuk zvuků/ za práci, nebo co v tom je za myšlení.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Paní Lagarde také naznačila, že by mohla být teda přijata nová opatření na podporu ekonomiky eurozóny. Co by mohlo být?

Richard HINDLS, ekonom; emeritní rektor Vysoké školy ekonomické v Praze; člen Národní rozpočtové rady
No, já si myslím, že se v první řadě bude muset změnit ten systém nakupování vládních dluhopisů. Ten v tuhle tu chvíli asi má skončit v březnu, pokud si dobře pamatuji. To je otázka, jestli bude jenom zmírněn, na kolik bude, na kolik bude změněna ta povaha toho nakupování. Dá se tady očekávat zvýšení úrokových sazeb, řekněme na ty 2 % cílování. To znamená, že to trošku ekonomiku zpomalí. Na druhé straně, když se podíváme kolem sebe, tak Čína, která se trošku už oklepala z toho problému, tak začíná svoje měnové, měnová pravidla spíše rozvolňovat. To znamená, vysílá poměrně silný signál do světa, že si není jista tím dalším vývojem a Čína je samozřejmě dneska obrovitý hráč. Takže je otázka, co v těch opatřeních může být. Já to také úplně nevím, protože ta, to prohlášení bylo takové zvláštní. Asi budeme muset počkat do té druhé poloviny července, ale určitě tam bude snaha nějakým způsobem zmírnit inflaci, což ochladí ekonomiku a asi zachovat trošku jiný režim nakupování těch vládních dluhopisů, protože vyhráno ještě není.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Evropská centrální banka chce v budoucnu začlenit do výpočtu míry inflace i náklady na užívání vlastního bydlení.

Richard HINDLS, ekonom; emeritní rektor Vysoké školy ekonomické v Praze; člen Národní rozpočtové rady
No, to je ono právě, to je.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A co je také zajímavé, že vlastně chce zohlednit kromě toho nového inflačního cíle ve své menové, měnové politice boj proti změnám klimatu, jak to jde dohromady? Evropská centrální banka a klimatická politika.

Richard HINDLS, ekonom; emeritní rektor Vysoké školy ekonomické v Praze; člen Národní rozpočtové rady
Tak samozřejmě především v oblasti investic, zejména do té, do toho uhlíkového problému v přechodu od na jiné formy energií. Pokud jde o to nájemné, tak u nás to trošku funguje, že se ve spotřebním koši vlastně počítá takzvané imputované nájemné, to znamená vy sice bydlíte ve vlastním bytě, a neplatíte nájemné, ale do těch výdajů se jakoby uměle zahrne, protože kdybyste bydlela v cizím bytě a, a to je asi to, o čem hovoří paní Lagardeová. Na druhé straně chápu to, že my jsme v tomhle tom trochu víc vepředu, protože u nás je vlastnictví, bydlení ve vlastním v obrovském rozsahu. To porovnání třeba se Švýcarskem, s Francií, bydlíme v mnohem větší míře ve vlastním. Je to takový u nás nějaký mít vlastní byt. Už jsme to asi mohli probrat u těch družstevních bytů. Tak tohle to samozřejmě do těch nároků na, na inflaci a na index spotřebitelských cen asi nějakým způsobem musí vstoupit. Pokud jde o ty, o ty, o ta zelená pravidla určitě nebo zelené investice. Myslím, že spolu jsme už také rozebírali národní plán obnovy a plán obnovy, který vyhlásila Evropská komise. Tam je přímo jeden z pilířů zelené investice, takže zřejmě i tohle to bude, řekněme nějakou zásadní věcí v tom rozhodování Evropské centrální banky, protože to výdaje budou nepochybně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Do čeho, pane profesore Hindlsi investovat?

Richard HINDLS, ekonom; emeritní rektor Vysoké školy ekonomické v Praze; člen Národní rozpočtové rady
No, to já si netroufám vůbec tuhle tu, v této situaci říct. Všichni říkají do amerických akcií, protože ty jsou na historických minimech, ale to může jenom ten, kdo na tom má. Samozřejmě by to, i když se třeba zlepší dostupnost bydlení, tak zase na začátku peníze mít musíte. To zase nemůže být úplně ten, kdo peníze nemá. Já si tohle to netroufám říct, já bych byl v těhle věcech spíš konzervativní.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Říká prof. Richard Hindls, ekonom a statistik, emeritní rektor Vysoké školy ekonomické v Praze. Děkuji za váš čas a příležitost.

Richard HINDLS, ekonom; emeritní rektor Vysoké školy ekonomické v Praze; člen Národní rozpočtové rady
Taky děkuju a hezké léto.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Zita Senková se připojuje a zve k zítřejšímu Jak to vidí od půl deváté. Mým hostem bude hydrolog Jan Daňhelka, dobrý den.

Pořady Českého rozhlasu automaticky přepisuje aplikace Beeye www.beey.io. Texty neprocházejí korekturou.