Ekonom Kovanda: Češi se nechávají odírat. Bohatství mizí za kopečky v zahraničí

Na své výplatnici pracující lidé v Česku vidí nejmenší část hodnoty, kterou skutečně vytvoří. V pořadu Jak to vidí… na Dvojce to uvedl hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.  

Čtěte také

iROZHLAS

Unijní ekonomika ve třetím čtvrtletí stagnovala, Česko si vedlo nejhůř z Visegrádské skupiny

„Když porovnáme údaje o hrubém domácím produktu na obyvatele s tím, jaká je mzda, tak vychází, že skutečně Češi získávají v rámci Evropské unie nejmenší část toho, co napracují. Je markantní, že Češi jsou v uvozovkách odíráni,“ řekl Kovanda. 

„Nechci tím říci, že jsou tady zlí zahraniční kapitalisté, kteří nás oškubávají. Ale struktura naší ekonomiky se od přelomu milénia utvářela tak, že podstatná část bohatství, které se na našem území vytváří, mizí v zahraničí,“ zmínil ekonom s tím, že z Česka odtečou každoročně stovky miliard v dividendách.

Investice do Česka

„To jsou peníze, které kdyby byly rozdělovány mezi Čechy, případně reinvestovány, tak by Češi mohli mít vyšší mzdy,“ vysvětlil. Podle něj je to klíčové vysvětlení, proč v mzdách pořád tak pokulháváme za Německem či dokonce Rakouskem. Lidem v Česku v průměrných číslech zůstává zhruba 67 procent toho, co vydělají. Belgičanům téměř 100 procent, 93 procent mají Slovinci, Francouzi, Rakušané.

„To jsou velké rozdíly. U nás se skutečně jedná o takzvanou odtokovou ekonomiku. To znamená, jak velký podíl vytvořeného bohatství z ní odtéká za kopečky do zahraničí,“ řekl. 

Podle Kovandy je Česko v tomto smyslu výjimečné. 

„Najdeme na světě málo zemí, z těch ekonomicky podobně vyspělých, kde je odtok bohatství srovnatelný. Nemůžeme před tím zavírat oči. Pokud si tento nelichotivý stav přiznáme, tak je to první krok k tomu, abychom situaci mohli napravit,“ naznačil v rozhovoru s Janem Burdou. 

Lidé hledají spasitele

Řešení by pomohlo uklidnit stále více polarizovanou politickou scénu. Podle Kovandy jsou lidé zatíženi drahými energiemi a hledají politické spasitele: „Dříve či později se spasitelé mohou se svými jednoduchými řešeními dostat k moci a může to pak vést ještě k dalšímu prohlubování ekonomického zaostávání nebo dýchavičného výkonu české ekonomiky.“ 

Evropu podle Kovandy stále rozděluje železná opona, směrem na západ jsou zpravidla přítokové ekonomiky.

„Tady neustále dochází k přetoku bohatství z východu na západ,“ poukázal a vysvětlil, že v devadesátých letech jsme potřebovali zahraniční kapitál, know-how, zahraniční technologie a manažerské schopnosti.

„Firmy sem přišly a zaměstnaly poměrně kvalifikovanou českou pracovní sílu. Nedělaly to jako charitu, přišly za ziskem a nyní si zisk berou do zahraničí,“ řekl. Jako řešení vidí motivovat firmy, aby v Česku nechávaly peníze a reinvestovaly je do výzkumu a vývoje. Aby navazovaly spolupráci s českými firmami, které už pokročily ve svém know-how a technologickém vybavení.

Podle Kovandy by vláda měla vytvářet podmínky pro to, aby se Česko stalo atraktivnějším investičním prostředím. Za Popelku v Česku považuje kapitálový trh. „Kdyby existovala rozvinutější burza, tak věřím, že větší část českých firem bude na tomto trhu a Češi by více investovali své úspory,“ navrhl. 

Aktuální stav komplikuje fakt, že lidé investují do nemovitostí a místo kapitálového trhu situaci ovládá pár bank. „Banky jsou v zahraničním vlastnictví a zisky míří ve stovkách miliard dividend do zahraničí. Kdybychom rozvinuli kapitálový trh, tak zahraniční banky nebudou mít zdaleka takové slovo a bude mít slovo mnohem více český investor a české firmy,“ řekl.

„Státu odpadne břímě toho, že nás musí na dluh zajišťovat na stáří, protože by se to dělo prostřednictvím burzy, kapitálového trhu,“ doplnil.