Domácí násilí může mít kořeny už roky před tím, říká psycholog

„Klasické domácí násilí je evidentní. Opakované fyzické násilí, zákaz styku s blízkými, neposkytnutí peněz.“ Proč je tak častým jevem, že oběť domácího násilí nejde pro pomoc?

„Je to strach, nejistota o sobě (věty typu: ’Můžeš si za to sám, to ty mě k tomu provokuješ’), strach s tím vyjít ven (věty typu: ’Jestli to někomu řekneš, tak uvidíš’). Je tam i usmiřování, a oni doufají, že už to bude lepší,“ uvedl Pavel Rataj.

Vztahové násilí má mnoho podob

I hádku může jeden z partnerů vnímat jako domácí násilí|foto: pixabay.com

Pak je však celá škála vztahového násilí. A zde záleží na vnímání každého z nás, říká psycholog Pavel Rataj. „Během konfliktu začne třeba partner křičet. V tom druhém to může otevřít staré rány a prožívá to jako násilí. Záleží, jakou máte citlivost.“

„Ve chvíli, kdy mě partner dlouhodobě kritizuje, tak už je tam násilí na úrovni vztahu. Je dobré jít si popovídat s nějakým odborníkem, abychom věděli, proč se partner, který byl fajn, začíná v posledních měsících chovat jinak.“

Neřešené krize mohou vést k násilí

Do vysílání se dovolala posluchačka, jejíž matka dokázala svého muže tak slovně ponížit, že se už neudržel. „Je to smutné z obou stran,“ komentoval situaci psycholog Pavel Rataj.

„Spousta násilí vzniká tím, že žijeme v nějaké nepohodě. Je tam ponižování, devalvace, pohrdání. Jsou to lidi, kteří spolu žijí dvacet let a jsou dlouhodobě v krizi. Na to se moc neupozorňuje. Může to vést k domácímu násilí, které má kořeny už roky před tím.“

Jak poznáme, kdy podat pomocnou ruku? Více slyšíte ze záznamu.