Dobyla svět módy, Československo na ni ale zapomnělo. Osudové ženy: Lída Ascher

Lída Ascher na módní přehlídce v roce 1957
Lída Ascher na módní přehlídce v roce 1957
0:00
/
0:00

Spolu s manželem vybudovala firmu světového formátu. Jejich látky udávaly tón nejslavnějším módním domům své doby a staly se synonymem kvality a neotřelého textilního designu. K úspěchu jim dopomohl její talent a šarm, který oslnil i věhlasného Pabla Picassa.

Lída Ascher se narodila v říjnu 1913 v Praze jako Ludmila Tydlitátová. Pocházela z velmi bohaté katolické rodiny. Její rodiče se věnovali obchodu s potravinami a Lídě dopřávali pohodlný život.

Studovala rodinnou školu ve Švýcarsku a pak obchodní školu v Grenoblu. Mluvila třemi světovými jazyky, cestovala, lyžovala, hrála tenis a vynikala v plavání. Měla kouzlo osobnosti a možnost se krásně oblékat, především v salonu Hany Podolské.

Zika Ascher

Pohybovala se v tehdejší pražské společnosti stejně jako její budoucí manžel Zika Ascher, významný obchodník a sportovec, často zmiňovaný ve společenských rubrikách i sportovních novinách. Pro svou rychlou jízdu na lyžích mu dobový tisk přezdíval Šílený hedvábník.

Pokračoval v tradici své rodiny a obchodoval s látkami. Ve 23 letech otevřel společně se svým bratrem Josefem obchod s textilním zbožím v centru Prahy, který se rychle stal jedním z nejvyhledávanějších. Do ulice 28. října si proto v roce 1937 našla cestu i Lída Tydlitátová. Tehdy jí bylo 24 let.

O tři roky starší Zika byl krásný – sportovec, navíc majetný, takže není co dodat,“ říká kurátorka Konstantina Hlaváčková. Stal se z nich dokonalý pár. Brali se necelý měsíc před německou okupací Československa, v únoru 1939.

Nebezpečný sňatek

Zika Ascher na závodech, 1935–1938

Lída si dobře uvědomovala, co v takové době znamená židovský původ Zikovy rodiny, přesto si sňatek nenechala rozmluvit. „Traduje se, že Lídina matka ji ve svatební den shodila ze schodů, aby jí opravdu zabránila odejít na úřad, kde se měl konat svatební obřad,“ vysvětluje Konstantina Hlaváčková.

Marně. Už jako vdaná paní Ascherová odjela Lída se svým mužem na svatební cestu do Norska. Odtud vedla jejich cesta do Velké Británie. „Jednalo se o řízenou emigraci. Londýn byl destinací mnoha uprchlíků a kromě toho tam měl Zika uložené peníze. Zřejmě počítal s tím, že může tato situace nastat,“ dodává kurátorka.

Kdo se bojí, sedí v koutě

Začátky v Londýně nebyly pro Lídu a jejího manžela jednoduché. „Snažili se opět podnikat v textilu, ale nedařilo se jim získat živnostenský list. Lída nesměla pracovat, Zika dostal pracovní povolení až po jisté době. Zpočátku vyráběli vlněné šátky, které nechávali potiskovat jednoduchými folklórními motivy, ale lidé neměli peníze ani zájem o krásné věci – byla válka,“ popisuje Konstantina Hlaváčková.

Osudový zvrat nastal v roce 1942, kdy se Lída na Zikův popud osmělila oslovit módního guru Edwarda Molyneuxe. Přinesla mu vlastní návrhy látek, které sama, improvizovaně bez předchozí zkušenosti vytvořila.

Byla to nesmírná odvaha a také troufalost. Bylo neuvěřitelné, že se někdo jako Edward Molyneux bavil se ženou, která za sebou neměla žádnou kariéru,“ míní kurátorka. Napoprvé sice neuspěla, ale napodruhé ho přesvědčil její talent. Doslova přes noc se z ní stala textilní designérka. „Odrazili se tak ode dna a firma Ascher se stala viditelnou na poli textilního podnikání.“

Lida a Zika Ascher v kanceláři ve Wigmore Street nad návrhy látek, 1946

Pozor na Picassa

Když se Ascherovým podařilo realizovat další odvážnou myšlenku – vytvořit kolekci hedvábných šátků podle návrhů předních umělců své doby, jméno jejich firmy hvězdně zazářilo. Navázali spolupráci s Henri Matissem, Henry Moorem nebo André Derainem a obyčejné látky proměnili v umělecká díla, která mohla plnit funkci užitého předmětu.

Tolik žádaného Picassa se však pro tento koncept Ascherovým získat nepodařilo. „Picasso je sice pozval do svého domu v Provence, ale protože měl rád ženy, zakoukal se do Lídy a Zika si musel dobře rozmyslet, jestli bude riskovat, že Picasso okouzlí Lídu, nebo získá jeho návrhy,“ líčí Konstantina Hlaváčková.

Na výsluní

Z výstavy Šílený hedvábník. Zika & Lída Ascher: Textil a móda

Koncem 50. let prezentovaly všechny módní domy většinu svých modelů právě z Ascherových látek. Byl to obrovský úspěch a Vogue tehdy popsal Paříž jako „ascherizovanou“.

Lída se starala o prodej, PR a nové dezény, Zika vymýšlel inovace a hledal nové materiály. „Oba měli funkci ředitele. Viditelnější byl ale jednoznačně Zika, Lída působila jako šedá eminence jejich firmy.“

To se však změnilo v roce 1961 s otevřením Lída Ascher Boutique. Modely, které Lída začala navrhovat, zaznamenaly okamžitý úspěch. „Byla to pro ni nová etapa. Najednou vyšla ze Zikova stínu a stala se viditelnou a oslavovanou v tisku i módních časopisech,“ dodává kurátorka.

V plné práci až do konce

Firma Ascher fungovala až do smrti Ziky Aschera v roce 1992. „Závěr jejich života byl stále plný práce. Dokázali se přizpůsobovat době, kvalitě látek i dezénům. Neustále sledovali nové trendy, hledali nové zákazníky. To bylo na nich obdivuhodné,“ říká Konstantina Hlaváčková.

Lída Ascher zemřela v nedožitých 70 letech v květnu 1983 v Londýně. Práce manželů našla pokračovatele v synovi Petrovi, který založil novou firmu Ascher v Americe. V Československu, kam se Ascherovi už nikdy natrvalo nevrátili, však zůstali zapomenuti.

Účinkují: Robert Mikluš, Pavel Soukup, Jana Plodková

Host: Konstantina Hlaváčková, historička umění a kurátorka sbírky textilu a módy Uměleckoprůmyslového muzea v Praze

Připravila a slovem provází: Eva Dvořáková

Literární spolupráce: Hynek Pekárek

Režie: Michal Bureš

Dramaturgie: Ivana Chmel Denčevová

Hudební spolupráce: Antonín Schindler

Zvuková spolupráce: Jiří Pochvalovský

Premiéra: 29. 6. 2019

Spustit audio
autoři: Eva Dvořáková, Anna Duchková

Související