Rosenbaum: Z malého salonu vybudoval elitní oděvní značku
Modely od Oldřicha Rosenbauma si za první republiky žádaly herečky, manželky diplomatů i podnikatelů. Lákaly je propracované detaily oděvů i jejich nápaditost.
V počátcích elitní oděvní značky ale stála malá firma, kterou ve Štěpánské ulici založila na v roce 1907 dámská krejčová Eliška Rosenbaumová. Její Módní salon pro dámy sídlil nejprve v Soukenické ulici v Praze 2.
A protože se dařilo, přesunul se postupem času na lukrativnější adresy: nejdříve na Václavské náměstí a později do Štěpánské ulice. V té době salon po matce Elišce v roce 1924 převzal její nejmladší syn Oldřich.
Cílil na módní elitu
Oldřich Rosenbaum se v matčině salonu vyučil krejčovskému řemeslu. A co se týkalo řemeslného provedení jeho výrobků, nebyl ochoten přistoupit na kompromis. Oldřichu Rosenbaumovi nestačilo mít salon v boční ulici a navíc měl ambici proniknout mezi českou módní elitu. A to se mu také podařilo.
Po matčině smrti přestěhoval salón do nově postaveného funkcionalistického Steinerova paláce na Národní třídu a přetvořil průměrný konfekční závod na jeden z nejvyhlášenějších, nejvyhledávanějších a především nejluxusnějších módních domů.
Příkladem byly salony haute couture
Provoz zavedl po vzoru francouzských salonů haute couture. Jeho zaměstnanci byli praví mistři svého řemesla, mnozí také sbírali zkušenosti z ciziny a měli umělecký talent. V roce 1928 Rosenbaum přivedl do svého závodu francouzského střihače Camilla Chastrusseho, který měl bohaté odborné zkušenosti z Anglie, Francie a Belgie, aby zaučil místní personál.
Styl firmy určoval sám majitel závodu, kolekci korigoval nebo dokonce sám navrhoval. Návrhy kreslil do předem připravených módních siluet nebo své kreace modeloval přímo na manekýnách jako individuální umělecká díla.
Často se vydával do světa nejen hledat inspiraci, ale také nakupovat kvalitní a prvotřídní materiály. Vozil je hlavně z Itálie, Německa a Rakouska. Čtyřikrát do roka jezdil na módní přehlídky do Paříže. Pak se většinou odebral se svými návrháři na Riviéru a tam to, co na přehlídkách nakoukali, zpracovávali a připravovali vlastní kolekci.
Šaty pro jedinečné příležitosti
Rosenbaum přišel s jednou úžasnou vychytávkou. Nejen že vytvářel oděvy jako prototypy, ale evidoval, pro jakou příležitost byly dané šaty zhotovené a kde se v nich zmiňovaná dáma objeví.
Pro tento účel měla každá zákaznice v salonu svoji kartu spolu s ústřižky látek, z nichž se pro ni šilo.
Dvakrát ročně pořádal Modelový dům Rosenbaum přímo v salonu na Národní třídě pro vybrané klienty módní přehlídky s pohoštěním z těch nejvyhlášenějších pražských lahůdkářství. Vstup byl zdarma.
Expanze, arizace firmy…a znárodnění
Firma utěšeně rostla, a tak Oldřich Rosenbaum otevřel několik poboček a rozšířil sortiment o prodej kosmetiky a parfémů, hotových dámských oděvů, obchod s obuví, otevřel filiálku v Karlových Varech, obchod s prádlem a pobočný krejčovský závod na Staré Louce. Vyráběl i prádlo či klobouky a zabýval také kožešnickou výrobou.
A pak přišla druhá světová válka. Rosenbaumův salon byl za protektorátu arizován – tedy předán do árijských rukou. Koupil ho důstojník německého wehrmachtu Hansulrich Pfenzing. Hlavní tým pracovníků salonu zůstal, což zaručilo kontinuitu práce i po válce.
Návrat do starých kolejí byl ale násilně přerušen znárodněním, salón byl začleněn do nově ustavených Módních závodů Praha, pak se stal součástí národního podniku Oděvní tvorby. V padesátých letech, kdy byla Oděvní tvorba zrušena, dostal závod nový název Styl. Ten v devadesátých letech zanikl.
Dnes se společnost Rosenbaum s.r.o. opět věnuje návrhům a výrobě dámské konfekce.
Kterému stylu dává firma Rosenbaum přednost? Z jakých materiálů nejvíce šije a které významné osobnosti se u ní oblékaly?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.