Demograf Kučera: Populační prognózy? Kraje nemají představu, koho řídí. I když rozhodují o budoucnosti

„Česká společnost není rozdělena jenom na bohatší a chudší, ale je v zásadě rozdělena i regionálně. Je to dáno tím, že města jsou u nás bohatší, než je většina venkova, a zvlášť venkova v pohraničí. Navíc venkov je zdrojem pracovních sil pro města. Mladí lidé odcházejí do měst za lepším uplatněním a na venkově zůstávají ti starší,“ vysvětluje v pořadu Jak to vidí... demograf Tomáš Kučera.

Rozhodnutí o budoucnosti

Právě sociální skladba obyvatel podle odborníka v mnohém ovlivňuje práci krajů. „Kraje rozhodují o řadě důležitých věcí. Na starosti mají zejména střední školství, zdravotnictví a sociální služby a rovněž mají určité nástroje k tomu, aby pomáhaly usměrňovat vývoj, který je v kompetenci obcí. V širším územním rozsahu tak řídí vývoj regionálních společenství,“ přibližuje Kučera.

Čtěte také

Politoložka Dvořáková: Kraje k nám mají blízko. Větší důvěru by si ale získaly účelnějším hospodařením

Kraje by tak podle něj měly mít velmi dobrou představu o tom, koho vlastně řídí. „Bohužel to tak ale není. Kraje se ani za 30 let nenaučily brát v potaz základní charakteristiku sociálních systémů, které se snaží řídit, přičemž základním prvkem jsou lidé. Pokud v krajích lidé nebudou, nebudou tam žádné sociální a politické systémy, nebude tam žádná kultura a podobně. Když chci ale usměrňovat vývoj v žádoucím směru, musím mít představu o tom, pro koho to dělám a pro koho to budu dělat do budoucnosti.“

Kraje by tedy měly mít k dispozici nejenom analýzy, ale především prognózy. „Tedy odhady nanejvýš pravděpodobného budoucího vývoje včetně realistických rámců, ve kterých se vývoj může pohybovat. To ale většina krajů u nás nemá, i když rozhodují o budoucnosti."

Populační prognózy

Data přitom dostupná jsou, i když nejsou podle Kučery aktualizovaná tak, jak by měla být. „Podle mezinárodních doporučení by populační prognózy měly být aktualizovány každé dva až tři roky, aby se tam zachytily výraznější změny, jako byla třeba migrace nebo covid, který do značné míry v některých oblastech ovlivnil věkovou strukturu staršího obyvatelstva.“

Čtěte také

Politolog Just: Elektronické přihlášky na střední školy? Chyby se stávají. Pompéznost ale snahu o digitalizaci shazuje

Důsledkem toho, že se nepracuje s demografií, bylo i loňské drama kolem nedostatku míst pro děti na středních školách.

„Tady se naši politici naprosto nepoučili z minulosti. To, co se totiž teď odehrává na úrovni školek, základních škol a středních škol, tedy chaos kolem toho, že nemáme dost židlí, lavic a učitelů, se přesně odehrávalo i v 70. letech. Od toho jsou ale ony prognózy, které upozorní na demografickou vlnu. Řešením není okamžitě stavět nové kamenné školy, protože vlna se přežene a za deset let už to nebude potřeba. Zamyslet bychom se spíše měli nad tím, jak stavby modifikovat, protože to, co budeme potřebovat určitě, budou především domovy důchodců a zařízení sociální a zdravotní péče...,“ dodává Tomáš Kučera.