David Storch: Je podezřelé, že se nový koronavirus objevil zrovna tam, kde se jimi zabývají
Zdroj původní nákazy virem, který způsobuje onemocnění covid-19, možná nikdy nezjistíme. Nicméně je podezřelé, že se objevil ve Wu-chanu, kde existuje ústav, který se jimi zabývá, podotýká biolog.
Čtěte také
„Maso z divokých zvířat se jí všude na světě. V celé jihovýchodní Asii se jí všechno možné, třeba opice a hadi. Týká se to i Afriky, ale třeba i dalších oblastí,“ uvažuje v pořadu Jak to vidí... biolog David Storch.
„Jenže virus unikne zrovna ve Wu-chanu, což je jediné místo, kde existuje ústav, který se zabývá specificky těmito viry. Ta pravděpodobnost mi přijde velmi malá.“ Storch zároveň ale odmítá teorie o umělé výrobě viru. Šlo podle něj spíš o prostý únik.
„Pokud to tak je, myslím si, že to nikdy nevyšetří. Protože kdyby se to prokázalo, byl by to obrovský mezinárodní průšvih. Myslím si, že zdroj původního nakažení se vůbec nemáme šanci dozvědět,“ podotýká.
Netopýři v nemilosti
Přenašečem nového koronaviru jsou podle Storcha prokazatelně netopýři. Netopýří populace už na to také začaly doplácet. Například v Peru je někteří lidé začali vybíjet.
„Netopýři jsou opravdu dobrými inkubátory virů. Protože jsou teplokrevní a žijí ve velkých koloniích. Normálně to ale není problém. Protože jsou od lidí velmi odděleni,“ říká Storch. Vybíjení zvířat je podle biologa nesmyslné.
Neví se podle něj ani například to, které populace netopýrů nový koronavir hostí. Nositelem tohoto konkrétního viru je navíc pouze jedna podskupina netopýrů. Storch taky připomíná, že i řadu klasických nemocí lidé historicky „získali“ od domácích zvířat.
Nebezpeční hlodavci
„Dříve lidé žili se zvířaty ve velmi těsném kontaktu. Typicky v jedné chalupě za nějakou zástěnou nebo plůtkem.“ Těžko se tak dá podle biologa odpovědět na otázku, která zvířata jsou z hlediska virové nákazy pro člověka nejvíce nebezpečná.
Logicky je to ale prý tak, že zvířata lidem příbuzná jsou nebezpečnější. „Konec konců víme, že například virus HIV pochází od velkých primátů,“ připomíná. Nebezpečím můžou být i prasata. Zdrojem řady nemocí jsou třeba i hlodavci.
Méně pytláků?
Důsledkem současné pandemie koronaviru by mohlo být zvýšení hygienických podmínek na trzích se zvířaty. Stejně tak omezení obchodování s divokými zvířaty. „Myslím, že si lidé uvědomují, že se tady rizika skrývají,“ podotýká Storch.
Stejně tak by se mohlo přestat tolik obchodovat s částmi zvířecích těl. Konkrétně například se šupinami luskounů, které jsou podle východní medicíny léčivé. Právě luskouni jsou považováni za mezihostitele nového koranviru.
Další témata rozhovoru: vztah člověka a zvířat; proměna cestovního ruchu ; odolnost lidských ras vůči novému koronaviru.
Související
-
Paulína Tabery: Bude koronavirus mezníkem, nebo jen epizodou ve vývoji lidstva?
Sociologové už teď pozorují změny, které pandemie způsobuje v naší společnosti. Stane se rok 2020 podobným mezníkem jako 11. září 2001 ve vnímání toho, co je normální?
-
-
Cyril Höschl: Koronavirus mohl vzniknout v laboratoři. Ani Trump s injekcemi tak úplně mimo nebyl
„Budu teď trochu advokát ďábla,“ přiznává psychiatr v pořadu Jak to vidí... A pouští se do interpretací některých domělých mýtů o nepravd o nemoci covid-19.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
