David Storch: Je podezřelé, že se nový koronavirus objevil zrovna tam, kde se jimi zabývají

19. květen 2020

Zdroj původní nákazy virem, který způsobuje onemocnění covid-19, možná nikdy nezjistíme. Nicméně je podezřelé, že se objevil ve Wu-chanu, kde existuje ústav, který se jimi zabývá, podotýká biolog.

Čtěte také

„Maso z divokých zvířat se jí všude na světě. V celé jihovýchodní Asii se jí všechno možné, třeba opice a hadi. Týká se to i Afriky, ale třeba i dalších oblastí,“ uvažuje v pořadu Jak to vidí... biolog David Storch.

„Jenže virus unikne zrovna ve Wu-chanu, což je jediné místo, kde existuje ústav, který se zabývá specificky těmito viry. Ta pravděpodobnost mi přijde velmi malá.“ Storch zároveň ale odmítá teorie o umělé výrobě viru. Šlo podle něj spíš o prostý únik.

„Pokud to tak je, myslím si, že to nikdy nevyšetří. Protože kdyby se to prokázalo, byl by to obrovský mezinárodní průšvih. Myslím si, že zdroj původního nakažení se vůbec nemáme šanci dozvědět,“ podotýká.

Netopýři v nemilosti

Přenašečem nového koronaviru jsou podle Storcha prokazatelně netopýři. Netopýří populace už na to také začaly doplácet. Například v Peru je někteří lidé začali vybíjet.

Netopýři pro zimování vyhledávají místa, která jsou v závětří. Dřív chiropterologové zvířata budili a kroužkovali. Teď už se nechávají netopýři spát

„Netopýři jsou opravdu dobrými inkubátory virů. Protože jsou teplokrevní a žijí ve velkých koloniích. Normálně to ale není problém. Protože jsou od lidí velmi odděleni,“ říká Storch. Vybíjení zvířat je podle biologa nesmyslné.

Neví se podle něj ani například to, které populace netopýrů nový koronavir hostí. Nositelem tohoto konkrétního viru je navíc pouze jedna podskupina netopýrů. Storch taky připomíná, že i řadu klasických nemocí lidé historicky „získali“ od domácích zvířat. 

Nebezpeční hlodavci

„Dříve lidé žili se zvířaty ve velmi těsném kontaktu. Typicky v jedné chalupě za nějakou zástěnou nebo plůtkem.“ Těžko se tak dá podle biologa odpovědět na otázku, která zvířata jsou z hlediska virové nákazy pro člověka nejvíce nebezpečná.

Logicky je to ale prý tak, že zvířata lidem příbuzná jsou nebezpečnější. „Konec konců víme, že například virus HIV pochází od velkých primátů,“ připomíná. Nebezpečím můžou být i prasata. Zdrojem řady nemocí jsou třeba i hlodavci.

Méně pytláků? 

Důsledkem současné pandemie koronaviru by mohlo být zvýšení hygienických podmínek na trzích se zvířaty

Důsledkem současné pandemie koronaviru by mohlo být zvýšení hygienických podmínek na trzích se zvířaty. Stejně tak omezení obchodování s divokými zvířaty. „Myslím, že si lidé uvědomují, že se tady rizika skrývají,“ podotýká Storch.

Stejně tak by se mohlo přestat tolik obchodovat s částmi zvířecích těl. Konkrétně například se šupinami luskounů, které jsou podle východní medicíny léčivé. Právě luskouni jsou považováni za mezihostitele nového koranviru.

Další témata rozhovoru: vztah člověka a zvířat; proměna cestovního ruchu ; odolnost lidských ras vůči novému koronaviru.

autoři: Zita Senková , David Storch , cpk
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.