Daniel Prokop: Vyplatí se snížit teplotu v bojleru? Lidé tápou a stát mlčí. Chybí kampaň, jak ušetřit

Výdaje včetně spotřeby energie si podle výzkumného projektu Život k nezaplacení hlídá stále více domácností. Problémem je ale malá informovanost. „Na rozdíl třeba od Rakouska má jen minimum Čechů k dispozici chytré elektroměry nebo plynoměry, které ukazují spotřebu reálně v korunách. Přitom by to mohlo pomoct,“ poukazuje v pořadu Jak to vidí... sociolog Daniel Prokop z organizace PAQ Research.

Zároveň postrádá i státní kampaň, která by lidem ukázala, jak mají šetřit. „Lidi tápou. Nevědí, zda má cenu omezovat třeba teplotu bojleru. Ve veřejném sektoru nevidím opatření, která zavedlo třeba Španělsko nebo Německo, jako je zákaz neonových reklam po 10. hodině nebo limity na vytápění ve veřejných budovách.“

To všechno by ale podle Daniela Prokopa vysílalo signál, že i stát se snaží. A motivovalo by to ke snížení spotřeby i domácnosti. „V této oblasti bychom tedy rozhodně mohli přidat.“ I proto Národní ekonomická rada vlády přišla s vlastní verzí pomoci lidem.

Sedm bodů pomoci

„Sedm navrhovaných bodů pomoci reaguje zejména na to, že Česká republika je obecně země, která dává hodně prostředků na podporu domácností. Problém je, že ani jedno opatření není zacílené na ohrožené skupiny.“

„Daňová změna nepomohla ohroženým pracujícím. Valorizace penzí přidává málo nízkopříjmovým důchodcům a energetický tarif podporuje výrazně více lidi, kteří hodně spotřebují,“ vysvětluje Prokop.

Oproti tomu Národní ekonomická rada vlády navrhuje opatření, která stojí desetinu. „Je to třeba uvolnění normativů na bydlení, které stropují příspěvky na bydlení. Je to lepší valorizace penzí, zvýšení základní složky a pomoc chudším důchodcům. Je to i valorizace přídavku na děti, jehož hodnota je dneska o 30 % nižší oproti třeba průměrné mzdě v roce 2008.“

Podle sociologa je ale načase i to, aby stát a obce v nějaké kooperaci odpouštěly věci, jako je školkovné, obědy ve školkách, poplatky v DDM a dalších veřejných volnočasových službách nejchudší třetině rodičů. „Nemá cenu řešit to jenom dávkami. Nikdo nechce, aby krize dopadla na děti a rodiče šetřili na jejich vzdělání a volnočasových činnostech.“

Dluhová past

Ze zmiňovaného výzkumu Život k nezaplacení bohužel vyplývá, že třetina domácností utratí všechno ze svého měsíčního příjmu. „Část těchto domácností má nějaké úspory. Ale minimálně polovina z nich žádné výrazné úspory nemá. Zadlužení tedy hrozí 10 až 15 % domácností,“ varuje Prokop.

Náklady na bydlení se ale všem zvýšily přibližně stejně. „V reálném měřítku to má samozřejmě bohužel mnohem větší dopad na samoživitelky, samostatně žijící důchodce a chudší rodiny s dětmi.“

Jak vláda tedy reaguje na navrhovaných sedm bodů NERV? „Řekl bych, že třeba ministerstvo práce postupuje v otázce příspěvku na bydlení dobrým směrem. I když to mělo přijít dřív. Vedle toho stojí dlouhodobě navrhované snížení zdanění nízkopříjmové práce. Na to ale neslyší nikdo, přestože jde o obrovské zatížení a spoustu dalších děr v systému. A to samozřejmě může nahrávat dalšímu rozevírání nůžek ve společnosti,“ uzavírá Daniel Prokop.