Lukáš Kovanda: Byla chyba spoléhat se na slunce, vítr a Putina. Co nás bude stát odstřižení od Ruska?

7. září 2022

Nový LNG terminál v Nizozemsku nebo plynovod Stork II vedoucí z Polska. I to jsou dílčí kroky pro snížení závislosti na ruských energiích. Jak reálné je úplné odstřižení od Ruska? Jaké varianty řešení drahých energií jsou aktuálně ve hře? Proč cenu ovlivňuje strach a proč vlastně celá situace nemusí být tak zlá? Ekonom Lukáš Kovanda vysvětlí i to, proč Češi chudnou nejvíce od roku 1993 i to, jaký smysl má vznik státního obchodníka s energiemi.

Česko je mezi státy EU v oblasti plynu, ropy a ropných produktů jednou z nejvíce závislých zemí na Rusku. „Zásadní kroky pro snížení závislosti na ruském plynu už byly učiněny, říká v pořadu Jak to vidí... ekonom Lukáš Kovanda.

Nemůžeme ale čekat, že to, jak je naše ekonomika uzpůsobena už od socialismu, kompletně během chvilky proměníme. Celé to bude trvat několik let. Proto jsme si také vyjednali výjimku z embarga EU na ruskou ropu až do roku 2024.“

Rozuzlení rébusu

Kvůli částečnému přerušení dodávek plynu z Ruska narostla velkoobchodní cena v Evropě v posledních dvou dnech o 20 %. Drahé energie se budou řešit i na pátečním mimořádném zasedání Evropské rady pro energetiku.

Velmi pravděpodobně tam dojde k rozuzlení rébusu, jakým způsobem bude EU postupovat. Zda bude zastropována cena plynu pro výrobu elektřiny, nebo zda budou konfiskovány tržby dalších elektráren.

Čtěte také

Drahé energie ale nemá Evropská unie jen kvůli Putinovi. Evropa sice vběhla Putinovi do pasti. Náš problém je ale i to, že neumíme vyrobenou energii ze zelených zdrojů skladovat. Proto potřebujeme záložní zdroje. Sázet na levný plyn od Putina se nevyplatilo. Podle mého soudu tak můžou jediným záložním zdrojem být jaderné bloky,“ uvádí Kovanda.

Řada zemí má ale k jaderné energetice odpor. Francie ji ale bude naopak rozvíjet. A touto cestou by mělo jít i Česko. A Německo by mělo prodloužit životnost svých jaderných elektráren alespoň do jara. Jsme společný trh. A přece jenom mají odpovědnost i za naši energetickou situaci. Pomohlo by to překonat těžké zimní období.

Panika na burze

Lukáš Kovanda připouští ale i to, že ceny energií ovlivňuje velkou měrou také panika na trhu s energiemi. Je to přirozené. Jsme jenom lidé. Podléháme emocím. A když se jedná o naše peníze, může panická spirála táhnout ceny jak dolů, tak i nahoru.

Čtěte také

Roli hraje nejistota z podcenění situace. Obchodníci s plynem nevědí, co mají od zimy očekávat. A proto je možné, že ceny jsou opravdu extrémně vyhnané jenom tímto psychologickým efektem a že se nezakládají na realitě. Možná že nadcházející topná sezona nebude vůbec tak dramatická.

Podle ekonoma je také důležité podívat se na situaci z dlouhodobého hlediska. Češi už teď energií šetří. Vlivem vyšší ceny přirozeně dochází k tomu, že dbáme více na to, jak energii využíváme. Řada lidí si instaluje soláry. Cena vlastně plní svoji roli a motivuje ke změně chování, které je dlouhodobě žádoucí. Takže vlastně to, co EU zamýšlela pomocí Green Dealu, se nyní v důsledku války na Ukrajině odehrává zcela přirozeně.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.