Lukáš Kovanda: Byla chyba spoléhat se na slunce, vítr a Putina. Co nás bude stát odstřižení od Ruska?
Nový LNG terminál v Nizozemsku nebo plynovod Stork II vedoucí z Polska. I to jsou dílčí kroky pro snížení závislosti na ruských energiích. Jak reálné je úplné odstřižení od Ruska? Jaké varianty řešení drahých energií jsou aktuálně ve hře? Proč cenu ovlivňuje strach a proč vlastně celá situace nemusí být tak zlá? Ekonom Lukáš Kovanda vysvětlí i to, proč Češi chudnou nejvíce od roku 1993 i to, jaký smysl má vznik státního obchodníka s energiemi.
Česko je mezi státy EU v oblasti plynu, ropy a ropných produktů jednou z nejvíce závislých zemí na Rusku. „Zásadní kroky pro snížení závislosti na ruském plynu už byly učiněny,“ říká v pořadu Jak to vidí... ekonom Lukáš Kovanda.
„Nemůžeme ale čekat, že to, jak je naše ekonomika uzpůsobena už od socialismu, kompletně během chvilky proměníme. Celé to bude trvat několik let. Proto jsme si také vyjednali výjimku z embarga EU na ruskou ropu až do roku 2024.“
Rozuzlení rébusu
Kvůli částečnému přerušení dodávek plynu z Ruska narostla velkoobchodní cena v Evropě v posledních dvou dnech o 20 %. Drahé energie se budou řešit i na pátečním mimořádném zasedání Evropské rady pro energetiku.
„Velmi pravděpodobně tam dojde k rozuzlení rébusu, jakým způsobem bude EU postupovat. Zda bude zastropována cena plynu pro výrobu elektřiny, nebo zda budou konfiskovány tržby dalších elektráren.“
Čtěte také
Drahé energie ale nemá Evropská unie jen kvůli Putinovi. „Evropa sice vběhla Putinovi do pasti. Náš problém je ale i to, že neumíme vyrobenou energii ze zelených zdrojů skladovat. Proto potřebujeme záložní zdroje. Sázet na levný plyn od Putina se nevyplatilo. Podle mého soudu tak můžou jediným záložním zdrojem být jaderné bloky,“ uvádí Kovanda.
Řada zemí má ale k jaderné energetice odpor. Francie ji ale bude naopak rozvíjet. „A touto cestou by mělo jít i Česko. A Německo by mělo prodloužit životnost svých jaderných elektráren alespoň do jara. Jsme společný trh. A přece jenom mají odpovědnost i za naši energetickou situaci. Pomohlo by to překonat těžké zimní období.“
Panika na burze
Lukáš Kovanda připouští ale i to, že ceny energií ovlivňuje velkou měrou také panika na trhu s energiemi. „Je to přirozené. Jsme jenom lidé. Podléháme emocím. A když se jedná o naše peníze, může panická spirála táhnout ceny jak dolů, tak i nahoru.“
Čtěte také
Roli hraje nejistota z podcenění situace. „Obchodníci s plynem nevědí, co mají od zimy očekávat. A proto je možné, že ceny jsou opravdu extrémně vyhnané jenom tímto psychologickým efektem a že se nezakládají na realitě. Možná že nadcházející topná sezona nebude vůbec tak dramatická.“
Podle ekonoma je také důležité podívat se na situaci z dlouhodobého hlediska. „Češi už teď energií šetří. Vlivem vyšší ceny přirozeně dochází k tomu, že dbáme více na to, jak energii využíváme. Řada lidí si instaluje soláry. Cena vlastně plní svoji roli a motivuje ke změně chování, které je dlouhodobě žádoucí. Takže vlastně to, co EU zamýšlela pomocí Green Dealu, se nyní v důsledku války na Ukrajině odehrává zcela přirozeně.“
Související
-
Ilona Švihlíková: Na energetickém trhu nikdo kolem EU tančit nebude. Problém je na straně nabídky
Hlavním úkolem českého předsednictví má být podle premiéra Fialy nacházení shody v řešení krizí. Jak ale řešit energetickou krizi, když je problém hlavně na straně nabídky?
-
Pavel Havlíček: Jaká jsou pravidla ruské hry s plynem? Vydírat a popudit členské státy proti sobě
Ruský Gazprom včera přerušil dodávky plynu do Polska a Bulharska. Důvodem je jejich odmítnutí platit za plyn v rublech. Jak se k problému postaví ostatní země EU?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka