Lukáš Kovanda: Plyn z Ruska teče dál. Vrásky na čele evropského spotřebitele to ale nevyhladí. Pomoct může Nigérie
Po desetidenní údržbě plynovodu Nord Stream 1 začalo Rusko opět zásobovat země Evropské unie. Na jak dlouho si může Evropa oddechnout? Dokáže se kvůli uškrceným dodávkám ruského plynu uskromnit? A jak reálný je alternativní odběr zkapalněného plynu z Nigérie? Ekonom Lukáš Kovanda v audiozáznamu ještě vysvětlí, do jaké míry fungují protiruské sankce i proč se v souvislosti s inflací už dá vidět světlo na konci tunelu.
Evropská unie sice znovu čerpá plyn z Ruska, další zádrhely ale už jsou na obzoru. Už od zítra začne Rusko snižovat průtok plynu plynovodem Nord Stream 1 ze 40 % jeho kapacity na pouhých 20 %.
„Bude to znamenat další vrásku na čele evropského odběratele. Je jasné, že Rusko používá svůj plyn jako zbraň, takže se dá hovořit o plynové válce mezi EU a Ruskem. Rusko samozřejmě jako dodavatel suroviny tahá za delší konec provazu,“ popisuje situaci v pořadu Jak to vidí... ekonom Lukáš Kovanda.
Úspěch v Nizozemsku
Pozitivní na tom ale podle Kovandy je, že Evropská unie je díky tomu schopná vehementněji hledat alternativní zdroje dodávek plynu. Naději nyní skýtá dovoz plynu z Nigérie. „Evropská unie už nyní zajišťuje z Nigérie 14 % z celkových dodávek zkapalněného zemního plynu. Tento podíl by se měl zdvojnásobit.“
Čtěte také
Před pár týdny také probíhala jednání o terminálech na zkapalněný zemní plyn v Nizozemsku. Stát si v nich prostřednictvím ČEZ pronajal kapacitu, což má až o třetinu snížit naši stoprocentní závislost na ruském plynu. „Je to velký úspěch. Získáváme tím přístup ke zkapalněnému plynu. Otázka samozřejmě je, kde ho budeme brát. Nebude to z jednoho zdroje. Alternativní zdroje budeme muset hledat kromě Nigérie také možná v Kataru, Austrálii nebo Spojených státech,“ přibližuje ekonom.
Souviset s tím samozřejmě budou i jisté technikálie, jak plyn z Nizozemska do České republiky dostat. „Objevují se názory, že tam není plynovod, že to nepůjde, ale tak to nefunguje. Plynovodní síť je po celé Evropě. Půjde hlavně o dohodnutí přeshraničních aukcí. V tom ale, myslím, problém nebude.“
Druhá strana mince
Podle Lukáše Kovandy tedy Evropská unie vykročila dobrou cestou. Nutné je ale říci i b. „Zkapalněný plyn bude dražší a nebude to pouze záležitost jednoho roku. Náhradní plyn bude zhruba jednou tak drahý než plyn, který jsme odebírali před válkou a před pandemií. To se samozřejmě promítne i do cen pro konečné domácnosti. A protože je plyn důležitým faktorem pro výrobu elektřiny, bude zdražovat také elektřina a další komodity.“
Čtěte také
V důsledku toho dojde k propadu spotřeby, lidé začnou šetřit. „Už teď se obávají budoucnosti více než během pandemie nebo globální finanční krize v letech 2008 a 2009. Je to varovné jak ekonomicky, tak sociálně a politicky.“
Vláda by tedy měla podle Kovandy zbystřit. „Obavy lidí z budoucnosti můžou totiž výrazně zamíchat kartami už třeba při nejbližších volbách. Lidé mohou volit protestně proti stranám, které jsou nyní u vlády a které budou fungovat jako hromosvod jejich frustrace. Proto by měla vláda lépe propagovat i své úspěchy. Třeba terminál v Nizozemsku je přelomová zpráva, ale lidé to nepochopí, pokud nebudou vědět, co to znamená pro jejich peněženku. To vláda podcenila,“ uzavírá ekonom.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
