Přepis: Jak to vidí Lukáš Kovanda – 26. 7. 2022

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Dobrý den přeje Zita Senková. Jsem ráda, že jste si naladili rozhovor v souvislostech. Mým dnešním hostem je hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. Ráda vás vidím, dobrý den.

Lukáš KOVANDA, hlavní ekonom Trinity Bank, člen NERV
Dobrý den, děkuji za pozvání.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Zajímat mě bude například to, zda se Evropa dokáže s plynem uskrovnit, zda naději připluje z Afriky a zda zachrání ruskou ekonomiku vysoké ceny jejich komodit či vyšší vývozy do Číny a dalších zemí. Přeji nerušený poslech. Po desetidenní údržby plynovodu Nord stream 1 začala Rusko opět zásobovat země Evropské unie. Energetici i politici na západě Evropy si oddechli. Pane Kovando, na jak dlouho?

Lukáš KOVANDA, hlavní ekonom Trinity Bank, člen NERV
No na moc dlouho určitě ne, protože už nyní vidíme další problémy, další zádrhely. Rusko včera oznámilo, že bude snižovat ten průtok plynu plynovodem Nord Stream 1 ze 40 % té jeho kapacity na pouhých 20 %. Mělo by k tomu dojít od zítřka. Takže to je další strast, další vráska na čele pro evropské odběratele, neboť se ukazuje, že Rusko skutečně bude hledat různé překážky k tomu, aby tedy nemuselo dodávat plný objem plynu a jak se říká, tak používá ten svůj plyn jako zbraň. To znamená, dá se nyní hovořit i o určité plynové válce mezi Evropskou unii a Ruskem. A Rusko samozřejmě coby dodavatel suroviny tahá v jistém smyslu za ten delší konec. Nicméně Evropská unie je schopna kvůli té situaci vehementně hledat alternativní zdroje dodávek plynu. Takže doufejme, že ta situace v té nadcházející topné sezóně nebude nakonec až tak krušná, jak některé nejčernější scénáře naznačují.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Připluje naše naděje, pane Kovando, z Afriky? Evropská unie jedná s Nigérií dovozem z této země zajišťuje aktuálně 14 % z celkových dodávek zkapalněného zemního plynu LNG a tento podíl by se měl zdvojnásobit. A ještě připomenu, že ministr průmyslu a obchodu Síkela a generální ředitel polostátní energetické společnosti ČEZ Daniel Beneš jednali před pár dny o terminálech na zkapalněný zemní plyn v Nizozemsku. Stát si tam v tamních terminálech prostřednictvím ČEZu pronajal kapacitu a ta má snížit až o třetinu takřka naší stoprocentní závislost na ruském plynu.

Lukáš KOVANDA, hlavní ekonom Trinity Bank, člen NERV
Terminál v Nizozemsku, který získal z části ČEZ, tedy český stát, tu kapacitu v něm, tak to je určitě úspěch České republiky. Protože tím získáváme přístup právě ke zkapalněnému plynu. Otázka samozřejmě je, kde budeme ten zkapalněný plyn brát, ale to se troufám si říci vyřeší. Nebude to moci být z jednoho zdroje, tak jako jsme takřka stoprocentně závislí nyní na ruském plynu, jak jste říkala, tak ty alternativní zdroje budeme muset hledat na více způsobů včetně právě uvedené Nigérie, ale další zdroje potenciálních jsou Katar, Austrálie, Spojené státy. Takže těch míst je víc, odkud ten plyn může být přepravován v té zkapalněného podobě. A bude to muset být z více zdrojů, neboť prostě v tomto, alespoň krátkodobě během roku, dvou, tří ten ruský plyn zcela nahraditelný není. Ale ten terminál v Nizozemsku, jak už jsem předeslal, je příznivý signál. Ukazuje to, že poměrně rychle jsme byli schopni zajistit poměrně zásadní kapacitu pro zpracování toho zkapalněného plynu. A pak je otázka samozřejmě další, ale to už je spíše technikálie, jak ten plyn dostaneme z Nizozemska do České republiky. Objevují se názory, že tam není plynovod, takže to nepůjde. Ale tak toto nefunguje, ta plynovodní síť je po celé Evropě a je to otázka přeshraničních aukcí, jak se dohodne ten přesun toho plynu z Nizozemska do České republiky, takže já si myslím, že v tomto problém nebude.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jsme tedy vykročili správným směrem, dobrou cestou Evropská unie i Česká republika?

Lukáš KOVANDA, hlavní ekonom Trinity Bank, člen NERV
Vzhledem k těm okolnostem myslím ano, ale je třeba říci také to B, ten zkapalněný plyn bude prostě dražší a nebude to pouze záležitost jednoho roku. Ale celá ta náhrada toho ruského plynu prostě bude znamenat, že ten velkoobchodní plyn v Evropě bude zhruba jednou tak drahý, jako jsme měli plyn před tou situací válečnou, před tou situací pandemickou. Takže na takové ty ceny až po 20 eury za megawatthodinu, což byla cena na burzách před pandemií, na ty se nevrátíme, spíše budeme na dvojnásobku. Na to se bude muset pak promítnou také do a už se to částečně promítá do cen pro konečné domácnosti. Takže bohužel i v těch příštích letech musí lidé počítat se zdražováním nejen plynu, ale protože plyn je důležitým faktorem pro výrobu elektřiny v rámci Evropské unie, tak bude zdražovat také elektřina pro domácnosti.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A co když, pane Kovando, vlastně do toho okamžiku, než najdeme ty alternativní zdroje se vším všudy, přivedeme sem vlastně ten zemní plyn a mezitím teda Rusko definitivně uzavře kohoutky na Nord Streamu?

Lukáš KOVANDA, hlavní ekonom Trinity Bank, člen NERV
Rusko je podle mě úplně neuzavře, protože pro něj Evropská unie je klíčový zdroj příjmů a není to tak jednoduché jako s ropou, že by mohlo přesměrovat tankery někam jinam, protože musí postavit ty plynovody, a to není záležitost jednoho týdne nebo jednoho roku.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Myslíte, že těch 20 % zatím bude Rusko udržovat?

Lukáš KOVANDA, hlavní ekonom Trinity Bank, člen NERV
Hele pokud, já to samozřejmě nemůžu vyloučit, já nevidím do hlavy Vladimiru Putinovi, nevím, co zamýšlí. Třeba opravdu dojde na vaše slova, a to přerušení bude kompletní. V takovém případě samozřejmě to bude problém a nemá cenu si nalhávat, že jsme na to bezchybně připraveni, nejsme na tuto alternativu připraveni a museli bychom přejít do určitého krizového módu. Ale na druhou stranu už minimálně měsíc politici, experti upozorňují, že se to stát může. To znamená, že už nyní ta jednání probíhají na úrovni Evropské unie ohledně toho, jak nedopustit to, aby v takovém případě jsme se ocitli v nějaké situaci, která by byla kritická z hlediska zajištění třeba páteřní infrastruktury té kritické infrastruktury. V případě, že by opravdu se plyn kriticky nedostával, tak v takovém případě by nejprve docházelo k nějakým řízením odpojením části průmyslové výroby od toho plynu. To znamená, že by se ani to netýkalo v tom prvním sledu domácností. Takže já si myslím, že domácnosti se vůbec nemusí obávat, že by neměly plyn v této nadcházející topné sezóně. Spíše se musí obávat třeba část průmyslu, ale i tam myslím, že zatím ta situace není až tak kritická, abychom s tímto museli počítat natvrdo, jak se říká. Ale samozřejmě šetřit s energiemi každý z nás může, a dokonce Češi s energiemi šetří, jak vyplývá z klíčových údajů energetických společností, třeba velkých plynárenských společností v České republice. Tak zhruba o 15-20 % v letošním roce ta spotřeba klesá. Takže se projevují už nyní ty vysoké ceny. A Češi, české domácnosti tedy reagují tak, jak vlastně by se dalo očekávat, když zdražuje surovina, tak prostě jí spotřebovávají méně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Ano, domácnosti se pokoušejí šetřit různými způsoby, ať už jsou to solární panely nebo třeba poklička při vaření. Evropská komise navrhla, aby členské země Evropské unie kvůli očekávanému výpadku dodávek ruského plynu omezily během nadcházející topné sezóny spotřebu plynu o 15 %. Bude to dobrovolné?

Lukáš KOVANDA, hlavní ekonom Trinity Bank, člen NERV
Tak v Česku už to dobrovolné je. V Česku už o těchto 15-20 % alespoň u některých velkých energetických společností podle jejich čísel k tomuto omezení spotřeby došlo. A zase tak nás to nebolelo, jak vidíme. Takže já si myslím, že to dobrovolné být může, že to dokonce dobrovolné z velké části už v České republice je. A teď nechci znít jako někdo, kdo si přeje vysoké ceny, ale bohužel dále dojde ke zvýšení cen na podzim. To už je nyní bohužel uložené, takže lidé se budou potýkat s vyššími cenami jak plynu tak elektřiny, jak na podzim, tak na začátku příštího roku. A to samozřejmě povede k dalšímu snížení té spotřeby. Takže já si myslím, že i z tohoto důvodů i vzhledem k naplněnosti zásobníku, která je v České republice na velice dobré úrovni, tak nemusíme črtat úplně ty nejtemnější scénáře v tuto chvíli.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Pokud se nepletu, pane Kovando, tak spotřeba plynu v České republice je jedna z nejvyšších v Evropě proč vlastně?

Lukáš KOVANDA, hlavní ekonom Trinity Bank, člen NERV
Průmysl České republiky je samozřejmě klíčovou složkou ekonomiky a naše ekonomika je vlastně nejprůmyslovější v celé Evropské unii. Navíc je ta výroba často je právě silně na plynu závislá. Týká se to těžkého průmyslu, Severní Moravy, týká se to sklářského průmyslu ale i třeba potravinářství, pekáren, výroba hnojiv. Lovoch podnik jako Lovochemie a tak dále. Takže jsme prostě průmyslová velmoc, průmyslová velmoc Evropské unie, dá se to tak říci.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Toto je cena za to.

Lukáš KOVANDA, hlavní ekonom Trinity Bank, člen NERV
A toto je cena za to, ale podobně jsou na tom třeba Němci, což je samozřejmě průmyslová supervelmoc, jestliže my jsme ta velmoc. A Němci také patří vlastně k těm ekonomikám Evropské unie, které by byly vůbec nejvíce zasaženy tím případným úplným vypnutím ruského plynu. Ale Česká republika jakožto a to je v uvozovkách, prosím vás, sedmnáctá spolková země Německa z ekonomického hlediska, aby to nikdo nezaměňoval s tím, že už chci připojovat politicky Česko k Německu. Tak samozřejmě kvůli provázanosti s německými závislosti na Německu by trpěla také, to nemá cenu si zastírat. Pokud by došlo k tomu úplnému odstřižení ruského plynu od Evropské unie.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Názory hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy. Zůstaňme ještě v České republice. Důvěra v naší ekonomiku v červenci meziměsíčně klesla o 2,6 bodu. Snížila se jak u podnikatelů tak i spotřebitelů. V případě té druhé jmenované skupiny se důvěra propadla na nejnižší hodnotu od začátku průzkumu v lednu 2003. Jak se to promítá nebo promítne v praxi, pane Kovando?

Lukáš KOVANDA, hlavní ekonom Trinity Bank, člen NERV
To uvidíme, to je velmi zajímavá otázka. Zatím, když třeba předkládám tyto závěry veřejnosti, tak si ťukají na čelo lidé a říkají, no my jsme teďka byli v Chorvatsku, Chorvatsko je plné Čechů. Češi i když údajně podle těchto šetření,, který, které jste zmiňovala, jsou, co se týče své budoucnosti finanční, ekonomické v největších obavách vlastně za 20 let. Tak to prostě v tom Chorvatsku není vidět. Takže něco jiného je samozřejmě naše dennodenní zkušenost, třeba i zkušenost z nějaké sociální bubliny a něco jiného jsou ta tvrdá data. Já věřím těm tvrdým datům více, protože do toho Chorvatska třeba vyjede pouze část české veřejnosti. A lidé, kteří tam jezdí, tak pochopitelně patří mezi ti šťastnější. Těch se zatím nedotkla ta tíže ekonomická, která na nás může zase o něco citelněji padnout na podzim. A oni to pak hodnotí, tak já jsem byl v Chorvatsku spousta Čechů, ale nevidíme ty lidi, ty domácnosti, které, které už musely zůstat v České republice, protože na to nemají peníze. Takže já bych byl velice obezřetný vůči takové té, jak někdy říká anekdotické evidenci, že teda jsem jel do Chorvatska nebo že jsem viděl frontu před benzínovou pumpou, že tam lidé pořád tankují, i když jsou tak drahé pohonné hmoty. Musíme se dívat na ty, na ta čísla a skutečně už v květnových číslech za spotřebu, která je očištěna od nějakých subjektivních pohledů, od nějakých vlivu sociálních bublin, tak došlo k propadu spotřeby a lidé opravdu začínají šetřit. A to, že ještě je hodně Čechů v Chorvatsku třeba, tak to je, může odrážet třeba to, že si nakoupili ty zájezdy už někdy v březnu nebo, že byli natěšeni po dvou letech pandemie a že vyndali poslední úspory a jeli k moři nebo že prostě se obávají, že příští roky nepojedou, tak chtějí jet nyní. Takže tam zatím může být skryta celá řada faktorů. Ale ten údaj, který vy jste citovala, tak je samozřejmě obrovský varovný, protože to ukazuje, že dojde k velkému propadu spotřeby, jestliže lidé nemají víru v budoucnost. Připomeňme, že vlastně mají větší strach z budoucnosti než během pandemie kdykoliv nebo než během globální finanční krize let 2008-2009 a i té následné dluhové krize v Evropě. A myslím si, že je to varovné jak ekonomicky, což je pochopitelné, tak ale také sociálně a politicky. To znamená, že i politici vládní by měli zbystřit, protože takováto obava lidí z budoucnosti může výrazně zamíchat kartami už třeba při nejbližších volbách. To znamená, že by lidé mohli volit protestně proti těm stranám, které jsou nyní u vlády a které budou fungovat určitě do značné míry jako určitý hromosvod těch obav a té určité frustrace toho obyvatelstva. Takže je na místě nyní určitě, aby vláda komunikovala třeba i své úspěchy. Třeba jsme tady hovořili o tom úspěchu s tím terminálem v Nizozemsku. To si myslím, že třeba vláda mohla propagovat silněji, že to je zpráva, která je poměrně přelomová, ale zpráva, zpráva, která vlastně lidem zas tolik neřekne, jestliže není zasazena do kontextu. Protože normální laik vlastně, když se řekne někde terminál na zkapalněný plyn v Nizozemsku, tak co si pod tím představí? Ale je pak třeba vytvořit tam určitý příběh, co to vlastně znamená pro peněženku toho řadového Čecha, a to si myslím, že vláda podcenila.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Mimochodem podle nejnovějšího průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění prezidentovi i vládě důvěřovalo, je to šetření za květen až červenec 2022 28 Čechů. Poslanecká sněmovna má důvěru 26 %, Senát 32 %. Nejvyšší důvěře se těšili i starostové s malým s, 62 % s obecními zastupitelstvy. S politickou situaci bylo spokojeno 14 % občanů, nespokojenost vyjadřovala více než třípětinová většina 63 % veřejnosti.

Lukáš KOVANDA, hlavní ekonom Trinity Bank, člen NERV
No, jsou to mrazivě nízká čísla, takže a to ještě musíme si uvědomit, že to nejhorší bohužel máme před sebou, protože ta inflace ještě bude kulminovat. Ona bude kulminovat na přelomu léta a podzimu zřejmě tedy. Ne-li už nyní v prázdninových měsících na úrovni nad 20 procenty. No a na podzim může přijít další úder pro naše peněženky a ještě začátkem příštího roku právě z důvodu dalšího nárůstu cen energií, ale zase, abychom nebyli tak pesimističtí neustále, tak už nyní tím jak dochází k útlumu té spotřeby, jak už jsem o tom hovořil, tak to je něco, co zároveň představuje brzdu pro tu inflaci. Stejně tak dochází k zamrzání trhu s nemovitostmi. Takže i tam se množí hlasy ohledně toho, že by mohlo dojít k poklesu cen realit třeba v příštích dvou letech. Tudíž budou tady faktory, které potlačí a už vlastně jsou patrné nyní, tu inflaci dolů, budou jí zmírňovat. Takže my už nyní vlastně vidíme to světlo na konci tunelu. Vidíme to, že inflace nakonec se dostane do nějakých těch snesitelných úrovní a že už v příštím roce by mohla být opravdu dramaticky níže než letos.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jednu dobrou zprávu, pane Kovando, jsem si také připravila. Tuzemská úroda by měla být zcela v normálu, jak vyplývá ze včerejší zprávy Českého statistického úřadu. Cituji dál Radka Matějka, podle prvních odhadů je úroda základních obilovin příznivá a převyšuje 7 milionů tun, tak přece jenom něco pozitivního.

Lukáš KOVANDA, hlavní ekonom Trinity Bank, člen NERV
Ano, ale abych to zase trochu pokazil, tak bohužel samozřejmě za těch normálních okolností, toto by byla dobrá zpráva, ale kvůli růstu cen energií, zejména kvůli vývoji na světových trzích s pšenicí, s obilninami, tak je třeba počítat ještě s dalším zdražením mouky, pekárenských výrobků, navzdory tomu, co jste zmiňovala, navzdory té dobré úrodě, která nás letos velmi pravděpodobně čeká a nemine.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Do kontextu uvádí zprávy z aktuálního světa ekonom Lukáš Kovanda. Evropská unie připravuje už sedmý letošní balíček sankcí. Zároveň se debatuje o úpravě již těch stávajících proruských, proti ruských postihů a omezení. Fungují ty protiruské sankce mají ten efekt, jaký si unie slibuje?

Lukáš KOVANDA, hlavní ekonom Trinity Bank, člen NERV
Záleží, co si kdo sliboval. Jestliže někdo si sliboval, že tu bude ekonomický /nesrozumitelné/ a že se dostaví /nesrozumitelné/ a bleskový efekt a že v běhu týdnů, maximálně několika málo měsíců zcela dostaneme ruskou ekonomiku do ruin, tak to se určitě nenaplnilo. Stejně jako se nenaplnila, zdá se záměr samotné Moskvy, dobýt rychle Ukrajinu na začátku té invaze. Tam se také britský /nesrozumitelné/ nezdařil. Takže nepodařil se ani ten ekonomický /nesrozumitelné/ v podobě tedy protiruských sankcí. Nicméně to neznamená, že ty sankce nefungují. Ony fungují, ale ten jejich dopad je prostě postupný a navíc vytvářejí další možná zpočátku i nezamýšlené důsledky, které vlastně naopak Rusku nyní pomáhají. Protože celá ta současná situace zejména na trhu s energiemi a konkrétně pak s ropou a zemním plynem vytváří vlastně paradoxní situaci, kdy Rusko tu svoji válkou a tím, co vyvolalo a tou, tu reakci, kterou vyvolalo i v podobě sankcí západu, tak vlastně docílilo nebo má nyní vyšší ceny těch svých surovin, které vyváží, protože ta nejistota spjatá s tou válkou zdražuje jak ropu a zdražuje také zemní plyn. To vidíme tady v přímém přenosu. Ostatně už jsme o tom hovořili. A to je něco, co Rusku nyní hraje do karet, protože i když musí prodávat tu svojí ropu s určitou slevou. Třeba jestliže nyní ta ropa Brent se pohybuje kolem sta dolarů za barel, tak Rusko je schopno třeba prodat s třicetiprocentní slevou Indii, Číně tu svojí ropu. Takže, řekněme, za nějakých 70 dolarů za barel. Pořád to je více, než s čím počítala na začátku letošního roku, protože ruské ministerstvo financí vytvářelo rozpočet na letošní rok s předpokladem cen ropy zhruba 60 USD za barel. Takže i když oni jsou těch 30 dolarů ve slevě kvůli těm sankcím, tak pořád prodávají o 10 dolarů na barel, na barel tu ropu dráže, než s čím počítaly v rozpočtu na letošní rok. A samozřejmě v otázce zemního plynu tam už jsme to naťukli také. Tam Rusko jednoznačně využívá plyn jakožto svojí zbraň. Takže odehrává se určitá plynová válka mezi Evropskou unií a Ruskem. A ceny plynu jsou stále dramaticky vysoko, což společně s příjmy z ropy prostě zvyšuje příjmy ruské kasy. Takže Rusko si vlastně ani nemusí půjčovat prostřednictvím dluhopisů na mezinárodních trzích, proto mu nevadil ani ten bankrot. Rusko je už v bankrotu. Byl vyhlášen, ale vlastně Rusku to vůbec nevadí, protože jaksi nemusí půjčovat jako standardní země, jako třeba Česká republika prostřednictvím tím, že by vydávalo dluhopisy. Prostě má ten svůj příjem z té ropy a z toho plynu. A dokud bude mít nákupčí a zatím nákupčí má, tak prostě nebude v žádném fatálním problému, ale samozřejmě veřejnost Ruska zejména v těch velkých městech si všímá toho, že už mizí obchody. Mizí to západní zboží. Rusko bude mít čím dál tím větší problém třeba jenom servisovat automobily západní, protože všechno se bude vztahovat z té ekonomiky. Tohle bude velký problém pro tamní hospodářství, ale to se neprojeví hned. To bude záležitost měsíců a let, ale bude to postupně doléhat na ruskou veřejnost a ta její frustrace bude narůstat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Maďarský premiér Viktor Orbán nedávno pro maďarskou rozhlasovou stanici Košut řekl, že sankce poškozují Evropskou unii více než Moskvu a že evropské hospodářství lapá po dechu, s čímž která rozhodně nesouhlasil šéf unijní diplomacie Borrell, který tvrdí, že sankce fungují a že vážně zasáhly ruskou ekonomiku. Co to pozvolné dění, co jste teď popsal, pane Kovando, co vlastně to znamená nebo co by to mělo znamenat, vyplynout pro Evropskou unii pro další postup?

Lukáš KOVANDA, hlavní ekonom Trinity Bank, člen NERV
Myslím si, že ten postup v zásadě nyní je správný, že ty sankce, které uvaleny byly, tak prostě účinkují, ale možná i samotní představitelé západu, nechci říct pouze Evropské unie, udělali na začátku možná tu chybu, že prostě vytvořili u veřejnosti západu dojem, že opravdu Rusko padne během dvou týdnů úplně na zem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Na kolena.

Lukáš KOVANDA, hlavní ekonom Trinity Bank, člen NERV
Na kolena. Říkalo se, i americký prezident uváděl co si v tom smyslu, že ten ruský rubl je už totálně v dezolátním stavu hned vlastně po uvedení těch prvních sankcí, místo toho rubl zpevnil. Samozřejmě zase je to dáno tím, že Rusko, když to řeknu takto, znásilnilo ten devizový trh, zmanipulovalo ho do určité míry, ale není to je to. Je to i proto, že vyváží ropu, zemní plyn. Takže ta očekávání trochu bych krotil, ale v zásadě postupuje západ správně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Názory ekonoma Lukáše Kovandy, hlavního ekonoma Trinity Bank. Já vám děkuji, pane Kovando, a přeji vše dobré, na slyšenou.

Lukáš KOVANDA, hlavní ekonom Trinity Bank, člen NERV
Na slyšenou, hezký den, děkuji za pozvání.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Příjemný poslech dalších pořadů Českého rozhlasu přeje Zita Senková.

Pořady Českého rozhlasu automaticky přepisuje aplikace Beey www.beey.io. Texty neprocházejí korekturou.