Přepis: Jak to vidí Lukáš Kovanda – 7. září 2022

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Bylo půl deváté, dobrý den přeje Zita Senková. Jsem ráda, že jste si naladili rozhovor v souvislostech. Mým dnešním hostem je Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank. Vítejte, dobrý den.

Lukáš KOVANDA, hlavní ekonom Trinity Bank, člen NERV
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Probereme zejména přípravy Česka a Evropy na zvládnutí zimy, varianty řešení drahé energie i chudnutí Čechů. Přeji nerušený poslech. Zítra se v Nizozemsku otevře nový terminál na zkapalněný plyn LNG. Bude to, pane Kovando, zásadní krok pro snížení české závislosti na ruském plynu?

Lukáš KOVANDA, hlavní ekonom Trinity Bank, člen NERV
Takto podáno určitě ano, je to zásadní krok pro snížení naší závislosti na ruském plynu, ale pochopitelně je to jeden z kroků, které musíme učinit na té cestě, která může zabrat nakonec roky, když se budeme tedy zcela odstříhávat, jak je nyní plánováno od ruských energií. Takže je to zásadní, ale stále jenom dílčí krok.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Česká republika a Polsko obnovilo spolupráci na přípravě plynovodu Stork II, který by propojil obě země. Ten nový plynovod umožní větší diverzifikaci dodávek zemního plynu v Evropě. Tak to je ten další krok, dávají se ty věci do pohybu?

Lukáš KOVANDA, hlavní ekonom Trinity Bank, člen NERV
Určitě se dávají do pohybu. Přesně tak je to další krok, ale bude třeba samozřejmě ještě dalších kroků k tomu, aby ta mise odstřižení od ruských energií byla kompletní a týká se to jak tedy plynu, tak také ropy a ropných produktů. Protože v těchto všech energiích jsme zatím citelně závislý na Rusku. Jsme stále jednou ze zemí, která je vůbec nezávislejší v rámci Evropské unie na ruských energiích. Nicméně nikdo nemohl očekávat, že se dá taková věc zvládnout rychle, protože celý náš průmysl, to jak je naše ekonomika uzpůsobena už od dob socialismu, například ruský plyn bereme od roku 1967. Tak nemůžeme očekávat, že za pár týdnů, pár měsíců kompletně proměníme naši ekonomiku i strukturu, technologické vybavení, protože řada těch závodů, rafinérií je uzpůsobena na ruskou ropu, například ropa z jiných částí světa má jiné vlastnosti a je třeba ohledně toho měnit i technologie, technologie provozu. Tudíž to nemůže být záležitost, která je možná být změněná za měsíc, za rok. Je třeba 3, 4, 5, 6 let k tomu, abychom se v tomto ohledu změnili tím směrem, který je nyní žádoucí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A budeme se tedy takto měnit nebo česká ekonomika, ta struktura, jak jste naznačil? Počítá se s tím nebo v této chvíli se řeší jenom jaksi to aktuální?

Lukáš KOVANDA, hlavní ekonom Trinity Bank, člen NERV
Je třeba rozlišit krátkodobé a dlouhodobé cíle.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Ano.

Lukáš KOVANDA, hlavní ekonom Trinity Bank, člen NERV
Řekněme, střednědobé také. Krátkodobě děláme, co můžeme. Například právě zmiňovaný terminál, zkapalněný plyn v Nizozemsku je řešením, které skutečně bylo možné učinit poměrně rychle, takže řešení krátkodobé, ale například odstřižení od ruského plynu, kdy jsme stále v podstatě stoprocentně závislý. I když teď už je doplňována stále více plynem norským. Tak to je záležitost, která nemůže být kompletována za krátkou dobu. Ostatně ani ta ropa tam to nemůže být tak rychlé jako v řadě západních zemí Evropské unie, protože zase my jsme více závislý než většina Evropské unie na ropě, na ruských ropných produktech. Proto také jsme si vyjednali výjimku z embarga Evropské unie na ruskou ropu a ruské ropné produkty, která bude zavedena letos v březnu, respektive v lednu příštího roku. My máme výjimku jako Slováci, Maďaři částečně Chorvaté a Bulhaři do roku 2024.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Kvůli přerušení dodávek plynu z Ruska narostla ta velkoobchodní cena v Evropě v posledních dvou dnech o 20 %. Ukrajinský prezident Zelenský varoval Evropany, aby se připravili na chmurnou zimu. Cituji, Rusko útočí chudobou a politickým chaosem tam, kde zatím nemůže útočit raketami. Pane Kovando, jaké varianty řešení drahé energie jsou ve hře? Připomenu, že v pátek se uskuteční mimořádná Evropská rada pro energetiku, kterou do Bruselu svolala Česká republika jako předsednická země. Bude řešit dva návrhy, jeden počítá s oddělením ceny plynu od ceny závěrné elektrárny, která určuje ceny elektřiny. Druhý návrh chce stanovit maximální ceny všech jiných výrob elektřiny kromě té plynové.

Lukáš KOVANDA, hlavní ekonom Trinity Bank, člen NERV
Přesně tak, myslím si, že to bude zcela zásadní zasedání, zásadní určitě z pohledu České republiky, která je svolává jakožto předsednická země Evropské unie. Ale zásadní vlastně pro celou Evropskou unii, protože tam velmi pravděpodobně dojde k rozuzlení toho rébusu, který jste zmiňovala, a to jakým způsobem tedy postoupí celá unie ve své snaze snížit ceny energií, respektive pomoci hlavně sociálně zranitelným domácnostem a zranitelným firmám. Takže to řešení číslo jedna, to je řešení takzvané iberské, protože už ho mají od jara Španělsko a Portugalsko. A toto řešení spočívá v tom, že vlastně by byla zastropována cena plynu pro výrobu elektřiny. A ten rozdíl mezi tou cenou, kterou ti dodavatelé účtují těm elektrárnám plynovým, a tou tržní cenou by byl z dotací tedy na dluh z peněz daňového poplatníka pokryt státy. To je řešení číslo jedna, ale to má klesající podporu napříč Evropskou unii z toho důvodu, že nemotivuje ke snížení spotřeby plynu. Proto v minulém týdnu Evropská komise přišla s řešením jiným, a to spočívá naopak v tom, že by byla zastropovány zisky, respektive tržby všech jiných elektráren, než jsou ty plynové. Protože ty nyní realizují velké zisky kvůli tomu, že ty plynové elektrárny jsou takzvané závěrné. To znamená, že podle té plynové elektřiny se počítá cena za elektřinu obecně a ty obnovitelné zdroje nebo jaderné elektrárny prodávají vlastně tu svoji levně vyráběnou elektřinu za tu cenu, jako kdyby vyráběli elektřinu z plynu. A proto mají velké marže, velký zisk a z tohoto zisku chce nyní Evropská komise vzít jim ty peníze, možná v uvozovkách konfiskovat a z těchto peněz platit sociální programy podpory, úlevy od drahých energií domácnostem a také podporovat zejména zranitelné firmy. Takže to je řešení, které nyní má větší podporu, řekl bych napříč Evropskou unií. Vyslovil se souhlasně Berlín, Paříž a zdá se mi z náznaků mezi řádky, že ostatně toto podpoří také Praha. Protože Praha uvádí, že právě to řešení první, které jsem jmenoval Španělsko, Portugalsko, říká se mu Kyperská výjimka, tak to právě nevede, nemotivuje ke snížení spotřeby plynu. A to je to zcela klíčové, co by mělo být nyní na stole. To znamená nějakým způsobem v rámci toho řešení drahých energií zajistit, motivovat ke snižování spotřeby plynu, protože jak říkáte, tak může být vážný problém s jeho nedostatkem během té nadcházející topné sezóny.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Česká republika bude mít podle premiéra Petra Fialy přichystané národní řešení vysokých cen energií, které doplní nebo nahradí to evropské. Tipujete tedy, že dojde k dohodě na té evropské úrovni?

Lukáš KOVANDA, hlavní ekonom Trinity Bank, člen NERV
Je to těžké, myslím si, že ano, že k nějaké dohodě prostě bude muset dojít. Tam samozřejmě je to řešení, které jsem zmiňoval, tam záleží, jak třeba bude stanoven ten strop, nad nímž budou ty zisky těm třeba jaderným elektrárnám takzvaně konfiskovány. Má to celou řadu otazníků. Není to jednoduchá záležitost. Musí se to dobře prodiskutovat, aby nevznikly nějaké nezamýšlené důsledky. Další řešení, ale to je zcela mimo ty dvě, které jsem nyní zmiňoval, je zastropování cen ruského plynu, dováženého do Evropské unie plynovody. Což je zase řešení, jak říkám, které jde mimo ty dvě, která jsem zmiňoval. Tady je třeba říci to, že Evropská unie předjímá, že Rusko v závislosti na tomto kroku podnikne protiúder, protiodvetu. A to tu, že zcela vypne plyn Evropské unie. To znamená, nyní je ten plyn proudící tranzitními plynovody přes Ukrajinu na území Slovenska, Rakouska a Itálie a také může stopnout plyn, který nyní proudí po dně Černomořského moře přes Turecko do zemí, jako je například Bulharsko a hlavně Maďarsko přes Srbsko. Protože to jsou ty dvě nyní, ten ukrajinský tranzitní plynovod a ten Černomořský Turk Stream, plynovod dvě hlavní cesty, jimiž nyní, když je zavřený Nord Stream 1 proudí plyn z Ruska do Evropy, respektive do Evropské unie.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Konstatuje ekonom, hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. Co si, pane Kovando, myslíte o debatách, o vzniku takzvaného státního obchodníka s energiemi, který by měl zajišťovat energii pro veřejný sektor? Ministr Síkela preferuje vznik agentury, která by mohla pověřit zkušené obchodníky na trhu. Koncept státního obchodníka mimochodem dnes projedná vláda stejně jako důchodovou novelu.

Lukáš KOVANDA, hlavní ekonom Trinity Bank, člen NERV
Nevím přesně, co si od toho vláda slibuje. Nebude to zase přes noc tady takový obchodník. Je to záležitost možná let, když se vlastně, řekněme, takový úřad, protože to bude ve státní gesci, podaří rozjet. Musíte mít dobré obchodníky s plynem, což jsou lidé nebo obecně s energiemi, což jsou lidé samozřejmě, kteří jsou profesionální, kteří nejsou úplně levní, co se týče jejich pracovních výdělků. Musíte dát dohromady celou strukturu takového státního obchodníka. Není to záležitost, která nám pomůže během té nadcházející topné sezóny. A i pak mám otazníky, zda to skutečně povede ke snížení ceny. Vezměme si, že v ČEZu například má stát 70 %, když to nyní plyn a elektřina nebo hlavně elektřina, protože Česko dává i plyn, ale to nám nějak nezajistilo nízké ceny elektřiny. V tom problém není. V tom, že by stát měl málo vlastnictví těch, řekněme, firem, organizací v oblasti energií. To není ten problém, tady problém prostě vznikl jednak tím, jak vlastně Evropa se nepřipravila na tu energetickou krizi dobře. V podstatě vběhla do určité pasti Putinovi. Spoléhala se na zdroje nepříliš spolehlivé. Slunce, vítr Putina a nyní vlastně na to dojela, a proto máme tak drahé energie. Problém těch zelených zdrojů je ten, že stále neumíme tu energii skladovat. Takže když vyrobíme hodně elektřiny ze sluníčka v létě, když svítí, anebo když vyrobíme hodně elektřiny v zimě, když fouká zase z těch větrníků, tak bohužel na rozdíl od plynu, kde ten plyn prostě stlačíte do těch zásobníků a můžete pak ho využívat přes zimu. Tak u té elektřiny není tato možnost nebo je omezená. A to je ten problém, pak potřebujete záložní energie, záložní zdroje místo těch zelených. No a třeba Německo vsadilo, že to bude teda ten levný plyn od toho Putina. A to se ukázalo jako sázka, která prostě nevyšla. Nyní musíme hledat jiné záložní zdroje, a to podle mého soudu nakonec mohou být pouze jaderné bloky. I když samozřejmě v řadě zemí, Německo, Rakousko, Lucembursko je odpor k té jaderné energetice. Ale na druhou stranu Francie jí bude rozvíjet. Takže myslím si, že touto cestou by se mělo vydat i Česko. Nicméně bude ohledně toho i v rámci Evropské unie stále lítý boj. Ostatně vezměme si, že dokonce i v této situaci, kdy se opravdu Evropa obává energetické krize, tak Německo stále debatuje, zda vůbec prodlouží životnost těch svých tří zbývajících jaderných elektráren. Nyní tedy je to takové řešení ve stylu královny koloběžky první, kdy nechá 2 z těch 3 jakési rezervě pro případ, že by ta krize přes zimu byla opravdu extrémní, že by tedy prodloužilo životnost těchto 2 ze 3 elektráren, jimž má tedy skončit ta životnost koncem letošního roku. Ale i řada expertů energetických třeba právě z Německa se podivuje, že ani v této situaci Berlín, respektive hlavně vládní zelení němečtí prostě nebyli ochotni učinit jakési kompromisní řešení a že stále vycházejí vstříc vlastně těm svým voličům, kteří samozřejmě tu jadernou energetiku si nepřeji. Ale otázka je, zda je to nyní zájem celého Německa a zda je to zájem vlastně celé Evropské unie, protože ten trh je propojenými. My často říkáme, my se nemůžeme snadno stáhnout z lipské burze, což je pravda. Potom nikdo nevolá, ani já ne, nikdo soudní potom nevolá. Ale na stranu druhou, jestliže jsme s Němci a na jednotném trhu, tak oni mají odpovědnost vlastně i za tu naši energetickou situaci. A jestliže prostě by, byť třeba jednotkami procent jaderné elektrárny pomohly překonat to těžké období, tak já si myslím, že je konsenzuálním řešením, aby alespoň do jara příštího roku prostě prodloužili tu životnost.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Šéf pražské burzy David Kučera tvrdí, že trh stále funguje. Burzy s energiemi i současnou krizi přežijí, promiňte. Cituji z rozhovoru pro Hospodářské noviny, odchod ze společného evropského trhu s elektřinou se podle mě rovná czechxitu. Nemyslí si, že za vysoké ceny energií může Green Deal, zelený úděl. Říká, že Rusko si připravovalo páku dlouho. Fungují ty, teda ten trh s energiemi, pana Kovando?

Lukáš KOVANDA, hlavní ekonom Trinity Bank, člen NERV
Trh s energiemi funguje a trh není nic jiného než v podstatě jakési střetávání nabídky a poptávky. Ale je třeba říci to, že v současné době ten trh je v určité panice. Tak jako panika nastává na trzích akciových, tak a známe to z minulosti. Víme, jak se nafoukly ceny, jak pak vlastně zavládla panika v roce 2008 po pádu investiční banky Brothers ve Spojených státech. Takže je to něco poměrně přirozeného. Prostě jsme jenom lidé, podléháme svým emocím a když se jedná o naše peníze, tak ta panická situace, panická spirála mohou táhnout ceny jak dolů tak i nahoru. Jak nyní vidíme na té evropské burze v případě cen energií. Ale myslím si, že je to odraz právě ta panika té situace, do níž jsme /souzvuk zvuků/ nejistoty a podcenění té situace. Tady se vlastně 10-15 let podinvestovávala energetika. Německo jak už jsem o tom hovořil, ve Francii. Prostě my jsme vsadili na to, že najdeme rychle nějaké řešení, které nám umožní skladovat tu zelenou elektřinu. Což by bylo samozřejmě ideální, ale my takové řešení nemáme. Takže potřebujeme ty záložní zdroje nutno a nyní se ukazuje, že ta záloha, když tedy nefouká, nesvítí, to záloha v podobě toho Putina také nefunguje. A tohle to, souběh těchto okolností vyvolává tu paniku a ti obchodníci s plynem vlastně neví, co mají od té země čekat. A proto je možné, že ty ceny jsou opravdu extrémně vyhnané, jenom tímto psychologickým efektem, že se nezakládají na té realitě. Že vlastně třeba ta nadcházející topná sezóna nebude tak dramatická, jak by odpovídalo těm velkým cenovým extrémům a šokům, které nyní zažíváme. Dokonce bych se tomu ani nedivil, protože z řady jiných trhů víme, že burziáni makléři, investoři mají prostě tendenci podléhat té panice, reagovat přehnaně na některé události. Když něco řekne Rusko, když vypne plynovod, tak reagují přehnaně. Ale všimněme si, že ta reakce třeba na to vypnutí Nord Streamu 1. Neříkám, že nebyla žádná, stouplo to v pondělí asi o 30 %, cena plynu, ale nepřekonalo toho maxima z konce srpna. To znamená, myslím si, že to je určité rozčarování na straně Kremlu, že se nepodařilo tímto krokem, od něhož si zřejmě Rusko více slibovalo, vlastně vyvolat v Evropě tento týden daleko větší paniku. Což svědčí o tom, že jsou zásobníky naplněné, že Francie snad spustí, jak říká všechny ty své jaderné bloky na zimu. A pokud by Německo třeba ještě přistoupilo k tomu, že opravdu prodlouží životnost těch svých jaderných elektráren, tak tu situaci zase ještě trochu více uklidní. Ceny by se zase o něco snížily a nakonec vlastně tu zimu takto můžeme přečkat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Mimochodem italská vláda včera zveřejnila plán úspor, ve spotřebě plynu v nadcházející topné sezóně, ta se zkrátí o 15 dní. Vytápění během dne bude o hodinu kratší. Italská vláda také počítá s poklesem průměrných teplot v domácnostech nebo podnicích o 1 stupeň. I to patří vlastně k těm dalším krokům?

Lukáš KOVANDA, hlavní ekonom Trinity Bank, člen NERV
Jednoznačně tak ty úspory šetření s energií to vlastně bude záležitostí každé členské země. V České republice se určitě také dočkáme směrnic, direktiv, regulí, jak tedy na úrovni podnikové i na úrovni domácnosti, šetřit s energiemi. Ostatně Češi už šetří vlivem vyšší ceny, přirozeně dochází k tomu, že dbají více na to, jak využívají energie. Z médií se dennodenně linou rady, jak šetřit při vaření energie, jak šetřit při vytápění. Češi si instalují ve velké míře například právě ty solární panely na střechy svých domů. Takže ta cena v tomto vlastně plní svojí roli, protože jestliže je někde vysoká cena, tak to zase motivuje k nějaké změně chování, která je dlouhodobě žádoucí a nyní vlastně ta vysoká cena těch fosilních zdrojů, zejména té plynové elektřiny. Prostě vede k tomu, že se dostává jakéhosi přirozeného impulsu domácnostem v České republice, instalovat si tu zelenou elektřinu, třeba právě ty solární panely. Takže vlastně to, co Evropská unie zamýšlela tím Green Dealem, tou regulací, tak nyní se v důsledku války na Ukrajině odehrává zcela přirozeně a důvodem je vysoká cena. Takže my se na tu vysokou cenu nemůžeme dívat jen čistě negativně, ale z toho střednědobého až dlouhodobého hlediska vlastně ona je pozitivní, když to řeknu, protože nás donutí, konečně bude to nějaký stimul, který nás vlastně, i když to krátkodobě zabolí, ale dlouhodobě prostě my takhle změníme energetickou strukturu české ekonomiky tím žádoucím směrem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
O své názory se s námi ve vysílání Českého rozhlasu dělí ekonom Lukáš Kovanda. Průměrná mzda v České republice za druhé čtvrtletí stoupla proti stejnému období předchozího roku o 4,4 % na 40 086 Kč. V hrubém tak zaměstnanci dostávali v průměru o 1 696 Kč více než před rokem. Po započtení vysoké inflace, nicméně reálná mzda klesla, a to téměř o desetinu. A ona klesá už 3 čtvrtletí po sobě, pane Kovando, to teda vyplynulo, tyto údaje se Českého statistického úřadu.

Lukáš KOVANDA, hlavní ekonom Trinity Bank, člen NERV
Je to tak.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Češi chudnou a zchudli jsme vlastně nejvíce, promiňte, podle analytiků od roku 1993.

Lukáš KOVANDA, hlavní ekonom Trinity Bank, člen NERV
Ano chudneme nejrychlejším tempem od roku 1993, protože i když naše mzdy, jak jste řekla rostou, tak bohužel inflace je daleko výraznější, než jaký je ten procentuální nárůst těch mezd v tom číselném vyjádření. A to pochopitelně znamená, že ten náš výdělek reálný, reálný zohledňující inflaci, tedy klesá. O těch 10 % nyní podle nejnovějších dat za druhé čtvrtletí meziročně. Takže to svědčí o tom, že ta situace je poměrně dramatická. Ale zase, pokud toto bude záležitost, řekněme, kratší doby, tak se to nějak výrazně na životní úrovně lidí zase ze střednědobého až dlouhodobého hlediska neprojeví. Ono to samozřejmě vypadá děsivě, když se podíváme i na ten graf, je tam vlastně propad velký takřka desetiprocentní, který nikdy od roku 1993 nenastal. Na stranu druhou musíme si říci to, že i při těchto propadech my se vracíme někam na úrovně naší životní úrovně, našeho životního standartu roku, řekněme, 2018, 2017. Byla to špatná léta v té době, takže.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Tam je otazník nebo konstatování?

Lukáš KOVANDA, hlavní ekonom Trinity Bank, člen NERV
Ptám se řečnicky, ptám se řešnicky.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Ano.

Lukáš KOVANDA, hlavní ekonom Trinity Bank, člen NERV
Odpověděl bych si sám, že nebyla, stále naše životní úroveň, i kdybychom teď nyní padali 2 roky, bude dramaticky vyšší než, řekněme, v letech 2005 nebo 2000, o devadesátých letech ani nemluvě. Takže není to tak, že bychom se vraceli někam na úroveň roku 93, když se to takto podává. Je to pouze meziroční pokles, to znamená, srovnáváme se s tím minulým rokem. Tam ten pokles je, ale když se porovnáme s léty před rokem 2010, dokonce před rokem 2000, tam samozřejmě i kdybychom padali v příštím roce, dvou, třech, tak stále budeme svojí životní úrovní dramatický výše než v těchto letech a také jsme to tehdy nějak přežili.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Zeptám se zítra sociologa Daniela Prokopa, zda-li je nakolik život v Česku k zaplacení.

Lukáš KOVANDA, hlavní ekonom Trinity Bank, člen NERV
Já to nechci bagatelizovat. Samozřejmě existuje zhruba 20-25 % domácností. Samoživitelé, senioři zejména ti, kteří přišli o životního partnera, takzvaná pracující chudoba. Mladí lidé s rodinami, ty to mají těžké. Nechci to bagatelizovat. Na ně by měly být zaměřeny podpory typu úsporného tarifu. Ale lidé standardně vydělávající, podle mě žádný úsporný tarif v této době nepotřebují. A já sám říkám, že žádný tarif nepotřebuju a budu rád moc, když můj tarif zůstane nějaký samoživitel. Tím chci říct to, že vláda by měla zacílit ty svoje programy na ty lidi, kteří jsou skutečně potřební, protože pak by se utlumila i ta určitá frustrace, která se nyní ve veřejnosti objevuje, jak prokázala víkendová demonstrace.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda a jeho názory. Děkuji vám za ně a přeji vám příjemný den, na slyšenou.

Lukáš KOVANDA, hlavní ekonom Trinity Bank, člen NERV
Hezký den, na slyšenou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Dobrý poslech dalších pořadů Českého rozhlasu přeje Zita Senková.

Pořady Českého rozhlasu automaticky přepisuje aplikace Beey www.beey.io. Texty neprocházejí korekturou.