Daniel Prokop: Dopady inflace bolí stále více lidí. Řadě z nich zbývá pouhých 100 korun na den

12. květen 2022

Co nejvíce zatěžuje české domácnosti? Jak se vyvíjí příjmová chudoba? Kolik korun měsíčně lidé utratí za bydlení? Na čem domácnosti šetří a lze vůbec ušetřit? To vše zkoumá unikátní projekt Českého rozhlasu a výzkumné organizace PAQ Research Česko 2022: Život k nezaplacení. Spoluautor projektu Daniel Prokop v audiozáznamu zhodnotí i to, jaké kroky v dané situaci podniká vláda, proč je příspěvek na bydlení pro řadu lidí nedostupný, i to, jak nás stmeluje válka na Ukrajině.

Unikátní projekt mapuje dopady zvyšující se inflace, energetické krize a dalších problémů na tuzemské domácnosti. Účastní se ho 1700 lidí.

Čtěte také

„Unikátnost projektu je hlavně v jeho dlouhodobosti a že změny sledujeme u stejných lidí,“ přibližuje sociolog Daniel Prokop v pořadu Jak to vidí... „Současná data o výdajích domácností za potraviny nebo energie srovnáváme s daty z března 2020.“ 

Život k nezaplacení

Výzkum ukazuje, že život v Česku začíná být k nezaplacení pro pětinu populace. Týká se to zejména důchodců, samoživitelů a chudých rodin v nájmech. „Pro zbytek domácností je to zatím snesitelné,“ vysvětluje Prokop.

„Podle našich odhadů zaplatí dnes průměrná domácnost za bydlení asi o 1500 korun měsíčně víc než před půl rokem. Domácnostem, ve kterých žijí dva důchodci, pokryla takový nárůst valorizace důchodů. U samostatně žijících lidí důchodového i předdůchodového věku to ale navyšování příjmů nepokryje.“

„Další ohroženou skupinou jsou samoživitelé, chudší rodiny s dětmi a lidé v nájmu. Ti velmi často dávali na bydlení až 30 % svého příjmu. Teď s rostoucími nájmy a se zvyšujícími se cenami za energie mnohdy dávají až 45 %.“

Past příjmové chudoby

Do příjmové chudoby dlouhou dobu spadalo okolo 10 % českých domácností. Čísla ale výrazně narostla během pandemie na začátku prvního lockdownu. „Pozorovali jsme nárůst až na 19 %. Teď v lednu byla příjmová chudoba na 17 %.“

Čtěte také

Extrémně také narostl počet domácností zatížených výdaji na bydlení. A těch, kterým po uhrazení bydlení a jídla zůstává pouhých 100 korun na člověka na jeden den. „Toto je skutečně nejpochopitelnější příklad chudoby. Dříve takových domácností bylo 8 %.“

Podle sociologa zatím nejde o dynamický nárůst. Problém je, že roste specificky právě v ohrožených skupinách lidí. Třeba mezi chudšími rodinami s dětmi. „Roste ale i počet domácností, kterým se zbytkový příjem redukuje na nějakou střední hodnotu.“

Jak ušetřit?

Mezi nejčastější strategie šetření patří v první řadě snaha ušetřit na potravinách, spotřebním zboží, restauracích, rekreacích a podobně. Další lidé se snaží navýšit pracovní aktivitu. „To vidíme u nízkopříjmových rodin, kde je třeba jeden rodič na částečném úvazku a snaží se ho navýšit.“

Pak jsou ale domácnosti, které už nemají na čem šetřit. „Samostatně žijící důchodci nemají moc zbytkových příjmů a zároveň nemůžou pracovat. Ti jsou závislí stoprocentně na politice státu. Roste ale také počet domácností, které nestíhají splácet nájmy, hypotéky, půjčky, což je může uvrhnout do exekucí. Zatím jejich počet narostl o 3 %. Pokud by ale exekuovanost rostla dál, byl by to velký problém,“ varuje Daniel Prokop.

autoři: Zita Senková , Daniel Prokop , opa
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.