Přepis: Jak to vidí Daniel Prokop – 12. května 2022

12. květen 2022

Hostem byl sociolog Daniel Prokop.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Dobrý den přeje Zita Senková, jsem ráda, že jste si naladili rozhovor na aktuální témata. Dnes vám představím exkluzivní projekt Českého rozhlasu a výzkumné organizace PAQ Research, který mapuje dopady zvyšující se inflace, energetické krize a dalších problémů, s nimiž se potýkají tuzemské domácnosti. Ve vysílání vítám spoluautora výzkumu, sociologa Daniela Prokopa z výzkumné organizace PAQ Research. Dobrý den.

Daniel PROKOP, sociolog, PAQ Research
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Hovořit budeme o tom, co nejvíce zatěžuje domácnosti v České republice. Jak se vyvíjí příjmová chudoba, kolik korun měsíčně utratíme za bydlení, na čem domácnosti šetří a ušetřit vůbec mohou. A celá řada dalších otázek. Přeji vám nerušený poslech. /znělka/

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Český rozhlas se ve spolupráci s experty z organizace PAQ Research rozhodl zmapovat pro vás posluchače situaci domácností, poskytnout přesná data o míře ekonomické krize. Pane Prokope, je život v České republice v roce 2022 nebo bude k nezaplacení?

Daniel PROKOP, sociolog, PAQ Research
Tak výzkum ukazuje, že začíná být k nezaplacení pro nějakou menší část lidí, která tvoří maximálně třeba pětinu populace, ale pro ni to začíná být velice problematické, a pro zbytek domácností je to zatím snesitelné, protože ty náklady, která vzrostly na bydlení, v podstatě jsou zatím třeba menší než to, co ty středně příjmové domácnosti vydělaly na daňových změnách před rokem a podobně. Takže oni mají nějaký prostor pro to zvyšování nákladů a pro některé domácnosti, jako jsou samostatně žijící důchodci, chudší rodiny, zejména teda chudší lidé v nájmech a podobně, tak těm ty náklady rostou hodně a ta zátěž tím bydlením roste relativně silně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jenom upřesním, že až do podzimu budou experti v rámci tohoto unikátního projektu, o kterém hovoříme v Jak to vidí, na vzorku 1 700 lidí zkoumat ty konkrétní dopady na finanční situaci. Vlastně Život k nezaplacení: jak inflace a další problémy dopadají na české domácnosti. To je i titul toho výzkumu. Možná ještě, než se dostaneme už k některým konkrétním zjištěním, protože ten výzkum bude pokračovat dál a my o něm samozřejmě budeme informovat, pane Prokope, jak vůbec vznikal?

Daniel PROKOP, sociolog, PAQ Research
My jsme využili panel domácností, který jsme měli postavený v průběhu pandemie, a zkoumali jsme na něm otázky týkající se chování, očkování, jestli ti lidé se testují, takové ty epidemiologické věci. A v podstatě už od začátku té epidemie tam zkoumáme některé ekonomické věci. Třeba tu přímou chudobu nebo jak reagují na ty ekonomické otřesy. Takže řada těch věcí vlastně je vidíme u těch domácností od března 2020, takže můžeme třeba zkoumat, jak se vyvíjí ty ekonomické problémy ve srovnání s tím, co bylo na začátku v tom prvním lockdownu, kde třeba ta příjmová chudoba chvilku díky výpadku příjmů byla ještě vyšší než dneska. Potom se to stabilizovalo na rok a půl a tenhleten panel domácností, který teda jako je reprezentativní, tzn. že odpovídá složení české populace z hlediska regionů, věku, vzdělání lidí a spousty dalších věcí, tak na něm zkoumáme od podzimu, kolik lidi platí za energie, kolik platí za potraviny, kolik platí za další věci, jaké mají příjmy a jak jim vlastně ta inflace užírá ty příjmy a jak to řeší a na které domácnosti to dopadá. Takže je to unikátní v té dlouhodobosti, v tom, že vidíme změny u jednotlivých lidí, to jsou pořád ti samí lidé, takže uvidíme, u koho se ta životní úroveň propadá, a je to unikátní v tom, že na webu iRozhlasu je takový dashboard, taková jako zobrazovačka dat, kde se každý divák, čtenář může kouknout na ty výsledky. Takže uvidí, já nevím, kolik dávají za energie samostatně žijící důchodci prostě. Jaké ty skupiny jsou zatížené. Takže v té otevřenosti dat je to unikátní projekt.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Co se týče těch nejvíce ohrožených nebo rizikových skupin nebo vlastně lidí, kteří už se potýkají s těmi problémy, tak už opakovaně tady zaznělo, že jsou to důchodci, chudé rodiny, samoživitelky, kdo ještě spadá do této kategorie, vlastně koho nejvíce zatěžuje ta aktuální situace a kde?

Daniel PROKOP, sociolog, PAQ Research
U těch důchodců bych ještě oddělil, hodně se liší situace důchodců, kteří žijou sami, protože...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
S jedním příjmem?

Daniel PROKOP, sociolog, PAQ Research
S jedním příjmem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
S jedním důchodem.

Daniel PROKOP, sociolog, PAQ Research
Podle našich odhadů průměrná domácnost platí dnes za bydlení asi o 1 500 Kč více nebo 1 550 než v listopadu 2021. Před půl rokem. Měsíčně teda, jo. Takže u domácnosti dvou důchodců takovýhle nárůst v podstatě docela bez problémů pokryly ty valorizace důchodů a pokryjí, u těch samostatně žijících důchodců, ale vlastně i samostatně žijících třeba lidí v předdůchodovém věku to často roste tak rychle, že jim to navyšování příjmů nepokrývá. Takže jako ta samostatnost toho žití je důležitá a potom další teda skupiny jste říkala samoživitelky, samoživitelé a obecně chudé rodiny, taková ta třetina chudších rodin s dětmi, a potom lidé v nájmu. Jsou tam jako dva pohledy. Komu to rostlo, ty výdaje na bydlení a na potraviny, to je jeden pohled, to třeba rostlo i vlastníkům domů, protože rostly zároveň hypotéky a podobně, akorát že ti dávají za to bydlení jako relativně málo v průměru, a někomu to ale rostlo z relativně vysokých hodnot, takže, dejme tomu, dával na bydlení 30 % svého příjmu a teďka dává 45. A to se týká /nesrozumitelné/ nájemníků, kteří vlastně jsou chudší část populace a kombinuje se jim, že platí relativně hodně za ty nájmy plus za ty energie, a energie rostly hodně, nájmy rostly taky trochu, no

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Co se týče té příjmové chudoby, možná nebude od věci, pane Prokope, jenom říct, jak je definována.

Daniel PROKOP, sociolog, PAQ Research
Tak my si bereme hranici příjmové chudoby z doby před epidemií z toho roku 2019 nebo začátku 2020, kterou definoval Eurostat. On ji definoval tak, že je to nějaký příjem, který odpovídá 60 % mediánu, takže když si vezmete střední domácnost v České republice, uděláte z toho 60 %, tak je to příjem domácnosti, který je pod touhle hranicí, a my tu hranici zvyšujeme o inflaci, tzn. že prostě když je inflace 10 % ročně třeba, tak se zvýší o 10 %. Každý měsíc takhle zvyšujeme o tu inflaci, takže vlastně uchováváme reálnou hodnotu téhleté hranice chudoby. A říkáme, kolik procent domácností žije, má reálnou životní úroveň pod hranicí, která odpovídá té úrovni chudoby v roce 2019, na začátku roku 2020. a je to přístup, který třeba používají v Americe, že je nějaká hranice chudoby a ta se vlastně navyšuje o inflaci a vy zkoumáte, kolik lidí padá pod to. A dlouhou dobu to bylo kolem 9, 10 % což je taková ta hranice, která je běžná v Česku u té příjmové chudoby, takhle definovaná. A výrazně to narostlo na začátku lockdownů v covidu, kde hodně OSVČ, dohodářů vypadly příjmy bez kompenzace, tak to na chvíli, na pár měsíců narostlo na 19 % a potom to teďka narostlo v lednu, protože řada lidí byla prostě těsně nad tou hranicí chudoby, zejména třeba ti samostatně žijící důchodci. A když vlastně valorizujete, zvyšujete tu úroveň o tu inflaci a říkáte vlastně: dneska ta hranice chudoby je někde jinde, protože ty náklady jsou někde jinde, tak oni se vám tam vlastně propadají pod tu hranici. Takže příjmová chudoba rostla na nějakých 16, 17 %, takhle definovaná, a hodně narostla právě u těch lidí, kteří byli systematicky těsně nad její úrovní. My jsme se hodně holedbali, že tady vlastně příjmová chudoba není, ale bylo to tím, že ti důchodci jsou často prostě stovky korun na ní. Takže teďka, když tam zohledníte tu inflaci, tak zjistíte, že tam padají pod to, no.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jinak co se týče vlastně té příjmové chudoby, lze tady sledovat, no, nechci říct trend, ale liší se to podle regionů? Protože vy jste jednou napsal nebo na základě vlastně dat hovoříme, to jsou všechno data vlastně, že chudší regiony v republice mají úplně jiné problémy na Moravě a jiné v Česku. Platí to i v tomto případě?

Daniel PROKOP, sociolog, PAQ Research
Takhle. Některé, třeba tyhlety jsou stejné, takové ty ekonomické a základní. Ta severní Morava má některé stejné problémy se sociálním vyloučením a podobně, ale ukazuje se, to teďka odbočuju trošku, že ona si dokáže lépe poradit třeba ve vzdělávání, protože tam jsou silnější ty komunity, sociální kapitál, instituce včetně církví, nějakých volnočasových aktivit a oni dokážou nějak prostě tímhletím plus třeba podporou předškolního vzdělávání vytáhnout v těch regionech ty děti z toho znevýhodněného prostředí trošku víc než třeba na tom severozápadě, kde je velká ta chudoba a zároveň tam chybí prostě, jo...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Nějak to umí podchytit.

Daniel PROKOP, sociolog, PAQ Research
...kapitál, řekněme. Takže tím se liší ta severní a střední Morava od toho severozápadu Čech. Teďka jak se vyvíjí, ta současná situace, tak na severozápadu, Karlovarský, Ústecký kraj, tam je chudoba dlouhodobě nejvyšší, teďka tam narostla taky, protože hodně lidí tam bylo těsně nad hranicí prostě příjmově té chudoby, ale sledujeme nárůsty cen bydlení ještě ve dvou typech regionů a jedna je Praha, kde se kombinujou teda ty energie plus to, že oni rostou hypotéky. Ty samozřejmě rostou jenom lidem, kteří je nemají zafixované a dělají si nějaké refinancování nebo jim končí ta fixace, a to dopadá na ty bohatší regiony, proč tam ty hypotéky jsou vyšší výrazně. Druhý typ regionů jsou naopak jako venkovské oblasti, kde jsou vlastníci domů často a ty domy jsou velké, oni mají často to i splacené, mají dost malé náklady na nájmy, hypotéky, ale mají velké náklady na energie. A když ty energie stoupnou třeba o 50 %, tak je to relativně velký nárůst. Takže tam sledujeme spíš nárůst jako z nižších hodnot, ale víc dynamický nárůst v zatížení toho bydlení. Takže třeba když se vezmeme vlastníky nemovitostí a zkoumáme, kolik procent lidí je velmi zatíženo výdaji na bydlení, což dávají na bydlení 40 a více procent, tak tam to vzrostlo z na 15 %. Takže to je relativně nízká hodnota, ale rychle roste. U některých dalších skupin je to prostě vysoko už na podzim a roste to dále prostě z 30 na 40 % a podobně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Z vašeho průzkumu také vyplývá, že narostl nejenom vlastně počet lidí zasažených tou příjmovou chudobou, ale i počet domácností extrémně zatížených výdaji na bydlení ze 22 na 28 %, i těch, kterým zůstává, když uhradí bydlení a potraviny, jídlo, pouhých sto korun na člověka na 1 den.

Daniel PROKOP, sociolog, PAQ Research
No, tak to je takový, podle mě pro lidi, pro posluchače nejpochopitelnější příklad chudoby, protože když zaplatíte jídlo, bydlení, to jsou věci, které jako si nemůžete odpustit, a v tom jídle počítáme jenom to jídlo doma, ne restaurace, tak kolik vám zbude prostě na dopravu, zdraví, vzdělávání, oblečení, nábytek, restaurace atd. A dneska je 11 % domácností, kterým zbyde právě 100 Kč na člověka na den. Což je docela málo, a vzrostlo to z 8 %, takže o nějaké 3 % vzrostla takováhle ta absolutní míra té chudoby, která je asi představitelnější podle mě. Není to zatím jako nějaký dynamický nárůst, ale roste specificky zase v nějakých těch ohrožených skupinách lidí, třeba mezi chudšími rodinami s dětmi a podobně, a roste počet domácností, které jako nejsou takhle v výrazné chudobě, ale kterým se ten zbytkový příjem redukuje na nějakou střední hodnotu. Dejme tomu, že měli 10 000 na měsíc na člověka, když zaplatili bydlení a jídlo, 350 Kč na den na člověka, a teďka jim to kleslo třeba na 200 Kč. Takže to není nějaká chudoba určitě, ale musí trošku třeba přemýšlet o tom, jak změnit ten rozpočet a podobně jako.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Vysvětluje sociolog Daniel Prokop. /znělka/

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Ve vysílání hovoříme o výsledcích exkluzivního projektu, který spustil Český rozhlas ve spolupráci s výzkumnou organizací PAQ Research. Hostem je sociolog Daniel Prokop a my navážeme na to, jak domácnosti reagují na tu situaci, jakou strategii volí, na čem vlastně lze, pokud, ušetřit.

Daniel PROKOP, sociolog, PAQ Research
Jo, tak snaží se šetřit na potravinách, spotřebním zboží, takových těch restaurací a rekreaci, to narostlo, i když zatím třeba ty jednotlivé věci, to deklaruje třeba pětina domácností, ty jednotlivé věci, že na nich chce šetřit. Takže to šetření zatím taky jako se týká, to záměrné šetření, nějaké menšiny domácností. Další se snaží najít lepší nebo novou práci, to vzroste zejména u lidí, kteří jsou nízkopříjmoví, a u takových, třeba že ta maminka je na částečném úvazku po rodičovské, tak se to snaží jakoby navýšit, tak tam je jako strategie navyšování pracovní aktivity. No a potom jsou domácnosti, které ale moc už nemají, nemůžou šetřit už na těch věcech žádných, když je samostatně žijící důchodce, tak nemají /nesrozumitelné/ zbytkových příjmů, kde šetřit, a zároveň nemůžou pracovat, tak tam je takovej největší problém a ti jsou závislí na pomoci ze státu stoprocentně. Roste počet domácností, zatím mírně naštěstí, ale může to pokračovat, které nestíhají splácet nájmy, hypotéky a nějaké jako výdaje, půjčky, které je můžou uvrhnout do exekucí. To narostlo taky zhruba o 3 %, což jako zdánlivě nic není, ale musíme si uvědomit, že 3 % domácností je třeba 100 000 domácností v České republice, takže kdyby se tohleto projevilo v té realitě do narůstu nějaké exekuovanosti, tak je to zásadní problém jako.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Co se týče reakce, postupu státu, vlády, pane Prokope, jak to hodnotíte? Jaké kroky podniká vláda, jakou politiku? Bude efektivní?

Daniel PROKOP, sociolog, PAQ Research
Za některé bych je pochválil, některé jsou teda jako dané zákonem jako ta valorizace důchodů, která pomůže těm důchodcům, ale myslím si, že pomůže hodně těm, kteří žijou jako ve dvou v domácnosti, a ti samostatně žijící budou mít problémy přes tu valorizaci, někteří z nich. Potom bych je určitě chválil za to, co jsme navrhovali, když máte rodičovskou, jste rodiče, těch 300 000 Kč čerpáte během pár let, tak pro nízkopříjmové oni mohli čerpat jenom 10 000 Kč měsíčně. A tím pádem byli nuceni čerpat 30 měsíců po velmi malé částce. My jsme navrhovali navýšení na 15 000 měsíčně a vláda udělala 13, takový kompromis, takže to je jako dobrý krok. Potom dobrý krok je zvyšování toho životního minima, na které je navázána dostupnost řady dávek typu přídavek na děti, a tam také řekl bych, že vláda postupuje dobře, ale jakoby kompromisně, že to zvýšila o 10 %, tak teďka to bude zvyšuje zase o 5 %, takže tam já bych to zvýšil o 20 hnedka v tom dubnu, ale to jsou kroky, které jdou dobrým směrem, zároveň pomohlo trošku to, že jsme zvýšili tu slevu na poplatníka v lednu v daních a podobně. Potom bych řekl, že jsou věci, které jsou jako střela mimo terč, což je to snížení daně z pohonných hmot. To je opatření, které stojí hodně peněz na to, že se tak rozprostře, část toho asi užerou i vyšší marže těch prodejců prostě, velká část půjde lidem, kteří vlastně nemají problémy. A podobná věc, ale ještě výrazně dražší, je těch 5 000 Kč na dítě. Tam ten náš výzkum ukazuje, že rodiny, které jsou nad mediánem, ta horní příjmová polovina rodin s dětmi, tu asistenci nepotřebují zatím. Ony na snížení daní loni vydělaly mnohem víc, než teďka ubírá ta inflace, takže minimálně polovina té podpory, ten skoro plošný přídavek 5 000 Kč dítě, půjde lidem, kteří to úplně nepotřebují a vlastně ta životní jejich úrovně je ještě pořád trošku lepší než před dvěma lety. A naopak prostě pro rodinu s dětmi, která je ve velkých problémech, to bude dočasná pomoc, ale oni potřebují... Ta inflace může trvat třeba půl roku ještě anebo v nějaké míře třeba rok, takže oni potřebují spíš systémovou pomoc. Zpřístupnění přídavku na děti, zpřístupnění příspěvků na bydlení lepší, snížení daňového zatížení částečných úvazků, protože to jsou často rodiny, kde někdo pracuje na částečný úvazek. Takže tam bych řekl, že to já bych osobně ještě přehodnotil těch 5 000 na dítě. A naopak těch třeba 8 miliard napřel do těch standardních nástrojů. Otevřel bych příspěvek na bydlení a podobně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jaká je naše, řekněme, gramotnost? Víme, na co máme nárok, jak, kde o něj zažádat? Například ten příspěvek na bydlení, ten je určen pro každého, kdo má vysoké náklady na bydlení, relativně nízký příjem. Podle dat z vašeho výzkumu by na takový příspěvek mohlo dosáhnout kolem 20 % našich domácností v České republice, ale pobírají ho pouhá 4 %.

Daniel PROKOP, sociolog, PAQ Research
No, kolem 20 % má nárok, dejme tomu, u některých z nich by ten příspěvek tvořil několik set korun, takže jako nemá smysl, ale 10-15 % na něj má rok a měl by tam velký smysl z hlediska jejich životní situace a čerpá ho teda 4 %. Teď to mírně roste, uvidíme, jak to naroste po dubnu, kdy je ten další termín těch žádostí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A neumíme to, nebo lidé, kterých se to týká, neví o tom? Nebo je složité si zažádat?

Daniel PROKOP, sociolog, PAQ Research
Obecně máme jedno z nejmenších využívání těch dávek v Evropě. Když koukáte, kolik lidí na to má nárok a kolik to čerpá, tak tenhleten nepoměr je v Česku mnohem vyšší než v západní Evropě, protože jednak teda jsme vůbec z té jako státní podpory udělali něco jako sprosté slovo, že to je pro nějakou chudinu a podobně, přitom minimálně ty dva, příspěvek na bydlení a přídavek na děti, nemá být prostě pro sociálně vyloučené jenom a podobně. To je věc, která má pomáhat adresně 10, 20 procentům domácností v České republice. Řada lidí to vůbec neví, řada lidí kvůli tomu, že my mytizujeme ty sociální dávky, tak si myslí, že na to nemá nárok, protože to je věc pro jako ty nejchudší jenom, řada lidí vlastně neví, jak požádat, potom jsou lidé, kteří nechtějí procházet tím byrokratickým procesem, potom jsou lidi, kteří se zaseknou v těch žádostech, ta žádost je dost složitá prostě pořád. Nechci odrazovat teda posluchače od toho, aby to podali. Když jsou jako internetově zdatní, tak zvládnou tu žádost vyplnit, byť to bude trošku náročný, a důchodci, když jim někdo pomůže, tak na Úřadu práce nebo nějaká neziskovka nebo příbuzní, tak to taky zvládnou. Ale ono je to výrazně složitější, než by to muselo být, ta žádost, a navíc tam jako dokládáte za každý kvartál kalendářní znovu ty výdaje a příjmy. My už vládě dlouho říkáme, jako ty náklady na to bydlení nebudou moc klesat, tak to dejte jednou za rok, ať si to ten člověk může aktualizovat, a věřte jim prostě, že to jim neklesá, ten rok. A díky tomu, že se to musí opakovaně dokládat, tak tam jako každý kvartál vypadne část lidí, takže my z toho děláme věc, která je jako administrativně obrovsky složitá, šetříme tím stovky milionů, těma jednotlivýma věcma, a potom díky tomu, že to nefunguje úplně tak, jak bysme chtěli, tak musíme udělat neefektivní opatření za 8 miliard, což je ten příspěvek těch 5 000. Takže mělo by se trošku přehodnotit to, jak striktní, je šetřivý, jak formalističtí jsme v těch normálních nástrojích, kde to je fakt boj prostě prosadit i minimální změnu, aby to dokládali třeba jednou za půl roku. A potom jako trošku se kontrolovat v těch ad hoc věcech, jako je dát každému 5 000. Protože to je věc, která bohužel může být i proinflační. Zkrocení té inflace předpokládá, že se trošku sníží poptávka u lidí, kteří si to můžou dovolit. Proto se zvyšují ty úrokové sazby mimo jiné.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Máme nového guvernéra České národní banky.

Daniel PROKOP, sociolog, PAQ Research
To možná přestane snižování i úrokových sazeb, ale vidíme v Turecku, že když se ty sazby naopak snižovaly, tak kam to vede. Tam je 60% inflace.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Pane Prokope, vy se dlouhodobě věnujete problematice chudoby, sociálním nerovnostem, co vás osobně na těch dosavadních zjištění, protože jak jsme řekli, výzkum bude pokračovat dál, bude cennou zpětnou vazbou nejenom pro posluchače, ale ostatně i pro vládu, co vás nejvíce překvapilo?

Daniel PROKOP, sociolog, PAQ Research
To mě vždycky zaskočí, tahle otázka, protože když do těch výsledků koukáte týden, tak už vlastně si neuvědomujete, co vás zaskočilo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Tak než se zamyslíte, já možná ještě přidám, že vy jste například před dvěma lety ve své knize nazval neřešené problémy slepými skvrnami, jsou to třeba exekuce, o kterých se hovoří v posledních pěti letech, byť ten problém je tady dobrých 20. Možná bych ještě přidala, že před třemi lety jste se mimo jiné podílel na výzkumu české společnosti po 30 letech a vy jste tehdy s kolegy popsali 18 takových potenciálních štěpících linií, které českou společnost mohou rozdělovat, anebo naopak spojovat. Co byste řekl, budou nás teď ty aktuální problémy, kterým čelíme, inflace, zvyšování cen, bydlení, energie, potraviny atd., možná o některých dopadech například války na Ukrajině ještě netušíme, bude nás to více stmelovat jako společnost, nebo naopak?

Daniel PROKOP, sociolog, PAQ Research
Ten kontext války na Ukrajině je určitě důležitý, protože samozřejmě ta odolnost společnosti není jenom ekonomická, je i hodnotová a sociální a podobně. A my v tom výzkumu zkoumáme právě i postoje třeba k integraci Ukrajinců, k tomu, kolik lidí přispělo na tu Ukrajinu. A to už prostě ve vlně, kterou jsme měli třeba v polovině března, tak se ukázalo, že polovina lidí přispěla, že vlastně přispívají lidé, kteří mají relativně nízké příjmy, že lidé v příjmové chudobě v průměru přispěli třeba 600 Kč podle toho našeho výzkumu. Takže ta solidarita byla a pořád je velká, ale je nutné, aby ten stát ji udržel, a aby ji udržel, tak musí dělat dvě věci. Musí omezit dopady sociální na části společnosti a musí tu integraci Ukrajinců /nesrozumitelné/ řídit tak, aby se rozložil ten náklad, aby to nedopadalo třeba na jisté regiony ve vzdělávání a podobně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Celá řada dalších zajímavých a důležitých otázek. Určitě se nevidíme naposledy. Daniel Prokop, sociolog z výzkumné organizace PAQ Research, byl hostem Jak to vidí. Děkuji vám za to.

Daniel PROKOP, sociolog, PAQ Research
Díky moc.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Mějte se hezky. Příjemný poslech dalších pořadů Českého rozhlasu přeje Zita Senková.

Pořady Českého rozhlasu automaticky přepisuje aplikace Beey www.beey.io. Texty neprocházejí korekturou.

autor: Zita Senková
Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?

Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka

jak_klara_obratila_na web.jpg

Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama

Koupit

Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.