Daniel Prokop: Česko trápí nerovnost šancí. Metropolitní elity přehlížejí problémy nižších vrstev
Základní společenská struktura načrtnutá průzkumem Rozděleni svobodou se nejspíš příliš měnit nebude. Hrozí jen, že se rozdíly mezi třídami budou prohlubovat.
Pokud budeme pokračovat v dnešním systému vzdělávání, budou jednotlivé třídy stále méně propustné, varuje Daniel Prokop. Problém podle něj spočívá v tom, že jednotlivé třídy mají různé aspirace, co se týče vzdělání.
Slabiny vzdělávacího systému
„Děti rodičů ze dvou vyšších středních tříd chodí na lepší školy. Jejich rodiče mají větší vzdělanostní ambice, a tudíž ony mají šanci dosáhnout dobrého vysokoškolského vzdělání. U nejnižších tříd mají rodiče ambice nižší. A náš vzdělávací systém bohužel funguje tak, že hodně přebírá ambice rodičů.“
Čtěte také
„Nemůžeme dosahovat stejných výsledků ve vzdělání. Každý máme trochu jiné dispozice. Ale u nás vzdělávání závisí hodně na tom, v jakém se narodíte regionu a jestli se narodíte do bohaté nebo chudé rodiny. A to už je nerovnost šancí,“ zdůrazňuje sociolog.
Když se pracovat nevyplatí
Prokop připomíná taky časovanou bombu, kterou je podle průzkumu u nás tzv. ohrožená vrstva. Ta má sice sociální i vzdělanostní potenciál, ale nízký ekonomický kapitál, tedy majetek a příjmy.
Patří sem třeba matky samoživitelky, obyvatelé chudých regionů, samostatně žijící důchodci, lidé žijící v dětských ústavech nebo azylových domech, ale i lidé sražení na kolena exekucí.
„Jsou to lidé, kteří doplatili na některé nedostatky porevolučního českého režimu. Mimo jiné třeba na to, že hodně daníme práci.“ Prokop poukazuje na hrozbu chudoby, která tuto ohroženou vrstvu neustále obchází.
Slepé ostrůvky ve společnosti
Čtěte také
„Chudoba v posledních sedmi letech klesala. Ale stále zůstávají některé slepé ostrůvky.“ Globální ekonomické statistiky tak podle Prokopa neplatí univerzálně na celou společnost. Často před tím zavíráme oči, protože se odmítáme podívat na společnost komplexně.
Často se totiž zaměřujeme hlavně na to, co aktuálně prožíváme nebo co nás bezprostředně obklopuje. Jako když se zraníte a musíte chodit o berlích, najednou si všimnete, kolik je kolem vás lidí s berlemi, přirovnává Prokop. Metropolitní elity pak podobně přehlížejí témata, která trápí nižší společenské vrstvy.
Další témata rozhovoru: podceňování populismu; volby vs. politický marketingy; selhávání průzkumů veřejného mínění.
Související
-
Tomáš Zima: V investicích do vzdělávání jsme na chvostu Evropy
Z nedávného průzkumu Rozděleni svobodou mimo jiné vyplynulo, že hodně lidí vnímá vývoj po listopadu 1989 jako promarněnou šanci. V čem jsme nevyužili získané příležitosti?
-
-
Rozděleni svobodou
Jak vypadá česká společnost po 30 letech od sametové revoluce? Proč se veřejným prostorem tak často nese spojení „rozdělená společnost“?
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
