Daniel Prokop: Víceletá gymnázia se vymkla kontrole. Místo 5 % nadaných dnes nabírají i 20 % dětí

26. listopad 2019

Pokud chybí tahouni, i nadprůměrné děti ztrácí už na základkách aspirici jít na vysokou. Přitom jedinou přidanou hodnotou víceletých gymnázií je to, že tam nikdo nebrzdí, říká sociolog.

„V některých regionech odejde na víceletá gymnázia až třeba 20 % dětí. V těch zbytkových školách, kde čtyři nejlepší děti odejdou, je pak podle studií nižší optimismus učitelů, že s tou třídou lze pracovat. Chybí tam největší tahouni,“ popisuje sociolog Daniel Prokop.

Víceletá gymnázia už nejsou pro talentované

Albert Einstein

„Víceletá gymnázia se v některých regionech opravdu trochu vymkla kontrole. Původně se říkalo, že jsou pro 5 % mimořádně talentovaných dětí a že tam bude velká přidaná pedagogická hodnota,“ vysvětluje Prokop v pořadu Jak to vidí. „Dnes se tam nechodí jenom podle talentu, ale i podle sociálního zázemí.“

„Rodiče ze střední třídy zkrátka ze svého pohledu úplně oprávněně vidí, že druhý stupeň není úplně dobrý a snaží se pro to dítě zajistit lepší vzdělávací dráhu. A připravují ho půl roku na doučování a podobně. Tohle rané třídění má velká negativa.“

Na základkách vzniká prostředí bez aspirací

Kromě toho, že ze třídy odejdou ti nejlepší žáci, což má vliv na optimismus učitelů, ukazuje se, že děti, které zůstanou na základkách, mají menší aspiraci jít na vysokou školu. A to dokonce i tehdy, když v 9. třídě ve srovnávacích gramotnostních testech, jako je PISA, mají dobré výsledky.

Student

„Takže i nadprůměrné děti, pokud zůstanou na základních školách v prostředí, které aspirace už celkově nemá, nechtějí jít na vysokou školu. A my tak ztrácíme hodně talentů třeba i pro vysoké školství. Tím, že to velmi časně roztřídíme podle sociálního statutu.“

Zakázat je nejde

„Asi to nejde řešit zakázáním víceletých gymnázií. Protože odpovídají na poptávku části společnosti a na to, že ten druhý stupeň není úplně optimální. Ale je nutné pracovat na tom, aby ta poptávka nebyla. Udělat ty základní školy inovativnější.“

„Řada těch víceletých gymnázií totiž nejsou žádné inovativní pracoviště. To jsou prostě školy, kde se drtí přehlcené osnovy. Ale drtí se v prostředí, kde nikdo nebrzdí. Takže to jde efektivněji. Ale podle výzkumu Jany Strakové ta přidaná pedagogická hodnota na řadě škol není.“

Jsme nejhorší co do smysluplnosti výuky

Čtěte také

Podle Prokopa bychom se měli inspirovat v zahraničí, kde třeba podporují kvalitní učitele, pokud zůstanou v nějakém problematickém kraji. „Měli bychom investovat třeba do Karlovarského kraje,“ navrhuje.

„Taky musíme udělat vyučování zábavnější. Jsme skoro nejhorší země OECD v pociťované smysluplnosti výuky.“ Zaklínadlem diskuzí o školství bývá finský model. Čím to je?

V čem je úspěch finského modelu?

„Oni investují do podpůrných profesí. I inkluze je ve Finsku podpořená tím, že tam jsou pracovníci, kteří ji můžou efektivně realizovat. Speciální pedagogové, školní psychologové... Mají i výrazně lepší systém individualizace výuky.“

Žačky

„U nás jsou na druhém stupni přehlcené osnovy. Na tom se všichni shodují. Nezbývá čas na procvičování, skupinovou práci, kdy třeba lepší matikáři jsou spolu na náročnějším úkolu, aby se nenudili a podobně.“

„Ve Finsku taky často mají tandemovou výuku učitelů, kdy učí dva učitelé, takže se jeden může věnovat slabším studentům. A co je zásadní, tak oni mají státní poradenský orgán. Národní rada tam sleduje školy a radí jim, jak dobře učit.“

„Když vznikne nová metodika, oni ji skutečně rozšíří mezi školy a pomůžou jim s jejich aplikací. My máme rámcový vzdělávací program. Vznikl asi před 13 lety. Není to tak špatná věc. Ale chybělo tady rozšíření mezi učitele. Aby to pochopili, přizpůsobili si podle toho osnovy, vyhodili některé učivo, které není tak důležité a podobně. A to v tom Finsku funguje.“

Váš úspěch záleží na tom, kde se narodíte

Jaký to má následně měřitelný efekt? „Většina škol ve Finsku nebo Estonsku dosahuje nadstandardního výsledku. U nás se to rozděluje na dva klastry. Většina základních škol je trochu podprůměrná a oddělují se od toho ty lepší školy. Ve Finsku váš úspěch na vzdělávání míň záleží na tom, kde se narodíte, v jaké obci.“

Další témata rozhovoru: výzkum lokální a individuální kvality života a její souvislosti s postoji a společenskou důvěrou; Rozděleni svobodou; vzdělávací strategie 2030+; víceletá gymnázia; vzdělávací optimismus.

autoři: Vladimír Kroc , Daniel Prokop , rota
Spustit audio

Související